Útok na Biely dom

Je to opět zde! Ztotožnil jsem se s hrdinou. Od zítřka co ráno pakuji malou, do kočárku umně skryji flusbrok a budeme kroužit po druhém nádvoří, protože a jelikož - co kdyby měl Milda problém? Nedávno nakrknul farmakologickou loby upozorněním na generika. Marek Šnajdr je kurva nebezpečný sysel a setsakramentsky syslící kurva! Nebojte se, nejsem dnešní. Nenechám se při záchraně mého oblíbeného laločnatce nahnat do utajovaného bunkru (aka hajzlíku, v němž Venca II. přijímal pěticentimetrovou dírkou v přepážce mezi kabinkami pana premiéra Fišera). I ba ne. Budu prosíravý jak ten Tejtum. Již to vidí zrak můj vnitřní - prcháme Zlatou uličkou, préza zakutaný u mimča v kinderwágnu, zlounští zlouni jen těsně za námi usazení v počišťovatelských ještěrkách a multikárách, nad hradem krouží můj parťák Randák na těžce vyzbrojeném rogalu..... Až vše vyřeší naše tvrdé pěsti, až hrdě dcerka (již ne jen má, neboť po splnění mise si s Miloušem oddaně do náručí padneme a registrovat bude sám Duka) posranou pamperskou zavlaje, až jaderný kufřík, obsahující hambaté fotografie miss Drábové, dorazí zpět do povolaných rukou, pak otec konečně mi poví: teď, synu můj, jsi muž! === Nečekaně zábavná volovina. Kdyby ta emerická dcerka nebyla taková kráva, i čtrvrtou hvězdu bych vrhl v plen. A rádci našeho hradního pána by mu měli doporučit nějaké to solárkování, evidentně to po světě frčí. (03.11.2013)

Velmi jsem chtěl tento snímek vidět a už ani nevím jak, ale do náruče mi odněkud spadl jakýsi podvratný kinoRIP. Tak, když už takhle náhoda pomohla, říkám si, tak proč ne. Koukám na to chvilku a zjišťuji, že je to nějaké tmavé. Z prezidenta jsem viděl jen bílou košili. Jsem si říkal, jestli to není nějaký fór, že tam všichni mluví k poletující košili, něco na způsob strašidel ze Spessartu. Ale ne. Ne. Tak jsem na to musel plácnout kilo pade v kině, sedaje si mezi dvě tělnatější dámy, které s kýblem popkornu chtěly vidět amerického prezidenta na kolenou. Zážitek to byl zajímavý, přísahám, že už nechci cítit ten intenzivní zápach puklé kukuřice míchané v nějaké sladké sračce a přes mocný chrupot umělých zubů i z filmu něco slyšet. Nicméně, ještě stále váhám jestli mám tento počin zatracovat či chvalořečit, či si počkat na dývýdý a pěkně v klidu domova, s tím, že žrát budu pouze já, muhehehe, si to dokonale vychutnám. (22.08.2013)

Po letošní Butlerově čistce Bílého domu, vymetení Augiášova chléva zbrojařských lobby Tatumem a především větě: „Get your hands off my Jordans!“ si musí vášnivý basketbalista Obama zoufat, jak nudný prezidentský život vlastně vede... America Under Attack (of Roland Emmerich). Again. Hned jak malá holčička zvlhla při pohledu na letku prezidentských vrtulníků, byl jsem v obraze. Rutinní mix staré školy a moderní filmařiny, u kterého je nutné zaznamenat, že ačkoliv autor točí prakticky celou kariéru „komedie“, tak tato byla alespoň chvílemi úsměvná. Stejně jsem přesvědčen, že to liberál Rolie myslí s tím patetickým podhoubím smrtelně vážně a neustálé opakování jeho prvků pak už lze snadno zaměnit za jistý druh sebeironie. Emmerich možná je mistr letních blockbusterů, na něhož se třepe nejedno velké studio a jenž umí divákům nahodit udičku, ale já se na tu jeho už x-let stejnou žížalu „upřímné hlouposti“ zlákat nenechám. Doufám, že Soderberghův striptér ten nátělník opral, vyžehlil a vrátil úhledně poskládaný Willisovi.. P.S.: Jsem rád, že situace „Pražský hrad padl“ u nás nehrozí. S Hradní stráží a prezidentskou ochrankou by si sice teroristé poradili hravě i s airsoftovými pistolemi, nicméně přes lihový opar by k cíli nepronikl ani ten nejlépe vycvičený. A kdyby se snad nějaký takový našel, jediný kód který dostane je ten od tajného baru s Becherovkou.. (25.07.2013)

Kdo by to byl řekl, že zrovna Rolandu "zapněte co nejvíc počítačů a vyrenderujte mi zničení světových památek" Emmerichovi tak moc půjde k duhu klasické pojetí akce? Vzít si to z Pádu Bílého domu to nejlepší (tedy Butlera s Eckhartem a eRkovou nekomprominost) a zbavit se občasné infantility i rodinných eskapád, tak už by stačilo jen aby zdejší John pronesl "jupíjájej šmejde" a bylo by tu rázem důstojné pokračování Smrtonosné pasti. (12.10.2013)

Pro mě jedno z nejméně očekávaných překvapení letošního roku, parádní hra se starými i novými postupy - rozbor, ve kterém objasňuji, proč je podle mě White House Down vynikající film, najdete tradičně na Douglasových poznámkách. (22.07.2013)