Avengers 2: Vek Ultrona

Větší, digitálnější a nabušenější. Klasické pokračování... nebo ne? Hodnotit druhý díl Avengers se dá velice obtížně, protože v pozici pokračování veleúspěšné jedničky v podstatě nešlo "uspět" a potěšit všechny. Whedon si zvolil svou cestu a mě jen mrzí, že je na výsledném filmu tolik znát zásah studia a nutnost stříhat a stříhat (osobně věřím, že případný DC bude o víc jak * lepší, jen original cut měl přes 3 hodiny...). Největší moje zklamání - Ultron a jeho nulové charizma, většina pseudobitek (to jsou ty, kde je hromada jedniček a nul proti hrdinům, když divák ví, že hrdinské jádro přeci neumře), slabý hudební oprovod. Škoda takové digitální přehlídky, ten potenciál, osobní linie a epizody (kladivo), všechno to Whedon skvěle drží v rukou, ale celek se mu rozpadá kvůli své nesourodosti. PS: druzí Avengers jsou více než naplněním, doslovným přeplněním možností filmu... je to kopromis, který má uspokojit co nejvíc diváků, kritiků, fanoušků a tvůrce... PPS: Paul Bettany jako Vision je výjimečný (09.05.2015)

Moje hodnocení nebude rozhodně směroplatné, jelikož jsem původní komiks nikdy nečetl. Za mě byl pouze Čtyřlístek a Strážci, ale ti hlídali jen pevnou hráz socializmu a největší jejich akcí bylo metání drnů na řece s podobně ideově motivovanými děvčaty. Navíc jsem Avengers 1 dal tři a tento díl byl nesporně hutnější, tak by bylo mírně nablblé, kdybych dal stejné hodnocení nebo horší. Film je ve svém žánru rozhodně zdařilý, jistě nabízí znalcům předlohy zcela přesnou filmovou podobu - to jsem pochopil z chatrných výpovědí nadšenců, kteří to viděli přede mnou. Mně se rovněž líbila okázalost a celkem i dobrá přehlednost všech těch bitek, které snímek provázejí četněji, než reklamy na Nově. Schopnosti hrdinů byly předkládány nenásilně a s humorem a nepřítele si podávali jako tým, což se Jossi Whedonovi rozhodně povedlo. Vlastně bych měl sotva co vytknout. Mě však velmi štval ten ideový podtext, totiž jak američtí superhýros zachraňují nevinné Rusáčky, jak je tahají z těch ušmudlaných děr a za Chachara by i obětovali život. Dokonce i bytostně rozčilení nepřátelští mutanti - sourozenci náhle prozřou a s popěvkem "We're all living in Amerika, Amerika ist wunderbar" se přidávají k "druhé straně". I když, je pravda, že teď, v předzvěstí totální války Ruska vs. svět, může tento příběh vyznít mile a snaživě výchovným dojmem v duchu někdejších mírových sloganů. Ostatně, proč ne. Vždycky to tak bylo. Dále mi vadila hluchá místa, kde se žvanilo a plánovalo. Někde v prostředku filmu jsem měl co dělat, abych neupadl do REM spánku, a to navzdory poměrně skvělému 3D. Naštěstí jinoch vedle mě (už tam seděl, nepřivedl jsem si ho!) baštil svůj popkorn s opravdovým zaujetím, tak mi statečně bránil v usnutí. V tichých pasážích (nebylo jich moc) jsem dokonce zjistil, že mu píská v nose, nebyl tedy problém to dokoukat. Nemluvě o dvou chlapcích nade mnou, kteří v postavách v první půli filmu nadšeně a nahlas rozpoznávali své oblíbené herce. Dalším traumatem, které si z promítání odnáším, byl příšerný dabing. Dabing je sám o sobě zrůdnost, ale zde byl vážně na hovno. Vižna v podání Paula Betanyho namluvil někdo mnohem horší, než je Jiří Kvasnička - a to je, ruku na srdce, co říct. Na druhou stranu, celkem chvalitebný byl výkon dabéra Samuela L. Jacksona. Dokonce jsem zachytil mírné náznaky jisté černošské dikce, což je tedy povedené. Ale zpět k filmu. Co ještě dodat? Ke konci, i když vás čeká velkolepá bitva, možná nejvelkolepější, jakou jste kdy viděli, budete už mírně vysíleni vším děním předtím, až se zaradujete, že jste z toho kina vypadli a doma si pro zachování duševního zdraví pustíte narychlo staženou vidláckou komedii nebo černobílý artový snímek z Turína. Nebo klidně záznam ze sněmovny. Záleží, jak moc si budete chtít vyčistit hlavu sledováním žvanění těch nenažraných filcek, co si myslí, že nám vládnou, že řídí naše osudy, těch samozvaných superhrdinů České republiky. (03.05.2015)

Velkolepé, s jasným přesahem, charaktery naplněné až po okraj - a přesto chci víc. Tím spíš, že to s tímhle režisérským dohledem bylo pravděpodobně naposledy. Kdo Jossův nejkomplexnější počin, tedy Buffy the Vampire Slayer, sledoval i jindy než po návratu ze školy ve věku třinácti let, ten ví, že některé vyprávěcí archetypy sypal král geeků z rukávu téměř o dvě dekády dříve. A přestože má tentokrát na příběh o tom, kterak Kráska musela zachraňovat Zvíře (Black Widow a Hulk) i na ten o člověku, který nemá žádné nadpřirozené nebo technikou vyhnané schopnosti a přesto místním bohům zkrátka musí stačit (Hawkeye) jen takhle omezený prostor, nevypráví je o nic hůře. Jen rychleji. V tom také tkví jediný zádrhel vrcholu celé Phase Two. Musí pomrkávat na události všech sólovek i kypřit půdu pro Infinity War, takže se není co divit, že není dost času pro všechny zúčastněné. U Iron Mana, Thora nebo Capa to nevadí, protože i když je zbožňujeme, brzy je uvidíme v samostatných dobrodružstvích a jejich role, okrojené na chybujícího génia, odvážného válečníka a čestného vůdce, bohatě postačí. Větší problém to je u dvojčat se spoustou potenciálu, který ale Ultroniáda - fungující jako jejich origin - nemá žádnou šanci naplnit. Proto nemá cenu si nic nalhávat, ony dvě hodinky dvacet je pro hromadu linek a dvě hromady postav zoufale krátká doba. Jestli je pravda, že původní Whedonův sestřih sahal přes tři hodiny, tak se za prvé vůbec nedivím a za druhé tímto žádám o nějakou soukromou projekci, protože lepší komiksárnu by svět neviděl. Na první zhlédnutí tudíž za 90%. (04.05.2015)

"Díky, chalani. Super debata." - "To teda nebola." Nečudujem sa, že natáčanie dvojky Jossa Whedona zničilo do takej miery, že následne bol z Marvel-univerza odídený. Ten film je akčno-trikové monštrum. Nechcem si ani predstaviť, aké náročné muselo byť dať ho dokopy. Už sa neopakuje úžas z jednotky, kedy sa kultové komiksové postavy historicky prvý raz stretli v jednom filme. Je to klasická dvojka - viac postáv, viac trikov, viac akcie. Umiera sa tu minimálne (ale umiera) a zlosyn je znova o ničom. Ale, skrátka, keď do jednej miestnosti postavíte kapitána, Tonyho Starka a Thora (a do rohu posadíte Čiernu vdovu), je to super. A keď Whedon rozpúta akciu, tiež sa na to vďaka všestrannosti jednotlivých hrdinov dobre pozerá (finále v Sokovii je 25-minútová nepretržitá akčná sekvencia). A hoci to môže pôsobiť ako mierne naťahovaná žuvačka, v skutočnosti tu pozorný divák vidí prvé zásadné prvky univerza, ktoré boli bližšie rozpracované v neskorších sequeloch a spin-offoch (náznaky blížiaceho sa príchodu Thanosa, odlet Hulka do Thor: Ragnarok, kapitán a kladivo, prvý vážnejší názorový/filozofický rozkol medzi kapitánom a Iron Manom vedúci k Občianskej vojne). Mňa to bavilo, ale chápem, že (a prečo) to Jossa zničilo. (15.11.2016)

Tak jsem si po shlédnutí tohoto filmu říkal, jestli nejsem blázen, že mi všechny tyhle komiksovky přijdou za poslední roky na jedno brdo a tak jsem se rozhodl po dvojce Avengerů podruhé zkousnout Strážce galaxie. A fakt to v nich bylo. Bylo v nich to, co mi hlavně v tomhle dílu Avengerů strašně chybělo. A to podstatné není nic jiného, než humor, který si první díl ještě jakž takž držel. Přitom postavy by na to měl. Iron Man a Thor jsou jasní dva vrcholní tvořiči hlášek a tady jak kdyby jim někdo utnul hřebínek. Mám pocit, že právě vtipnost a hlášky dělají z komiksáren filmy, které pro diváka vytvoří nevšední zážitek, ke kterému se budou rádi vracet. A já teď už vím, že k tomuhle filmu se určitě vracet nebudu. Nejde totiž jenom o vtipnost, ale i o nepřítele, kterej nejenom, že nemá charisma (což u robotů je standardně těžký mít), ale hlavně z něj člověk nemá žádnej strach, natož pak respekt. Technicky je to sice zvládnuto dobře, včetně akčních scén, které jsou luxusní. Všechno ostatní tady ale nefunguje. Vlastně tenhle díl přesně vystihuje ten typ komiksáren, které bych si přál, aby se už neopakovaly, ale kterých je za poslední roky více, než dost. Pro recyklaci obsahu doufám, že příští díl se bude jmenovat Avengers vs. X-Men, abychom Marvel recyklaci zažili kompletní. (19.10.2015)