Tajomstvo a zmysel života

Projednou jsem nechal svého vnitřního cynika spát a šel tomu vstříc, otevřený i těm sebehloupějším moudrostem a odhodlaný poznat ten tajemný smysl žití! A ano, pan čmelák tu hlásá vskutku nadživotní perly! Bez cynika to zkrátka nešlo, jinak bych se u tohoto idiotského zpracování jen propadával studem a trapností stále hloubš a hloubš do sedačky. Že se tam nepodaří z tak velkého kvanta zdrojů vtěsnat ani jednu zajímavou myšlenku, tomu tedy říkám jistá forma umění. Poté, co jsem si vyslechl, že „voda je šťastná, když se na ni díváme, a smutná, když se na ni nedíváme,“ jsem měl pocit, že už mě jen zkoušejí, zda ještě furt vnímám. (23.12.2023)

Za mě asi nejlepší „duchovní, seberozvojový, filozofický“ film, který jsem viděl. Né každému ten film asi sedne, někdo v něm může a bude vidět jen přehlídku „duchovních keců a mouder“, kterým stejně nevěří, což je samozřejmě v pořádku. A je jich tam opravdu hodně, některý byly možná i na mě trochu moc. Ale z filmu si odnáším několik „myšlenek a mouder“, které se budu snažit převést do svého reálného života. A celkový dojem z filmu super, Vizuál a zpracování filmu za mě skvělé, hlavně se podařilo skvěle propojit právě děj/příběh filmu právě s myšlenkami, které chce autor filmu sdělit…. A myslím si, že každý si tam dokáže najít „něco“, co si z filmu odnese do svého života. Takže koho to zajímá, tak bych film doporučil vidět… (14.11.2023)

Jsou filmy, s jejichž ústřední myšlenkou zásadně nesouhlasím, a přesto se mi líbily (namátkou "Princ egyptský" nebo "Jak přicházejí sny"). Problém Vachlerova filmu je v tom, že vás dvě a půl hodiny pouze INSTRUUJE, co si máte myslet o životě a vesmíru, a obsahuje pramálo věcí, kvůli kterým by stálo za to se na něj dívat (například herecké výkony nebo zápletku), pokud vám ty instrukce připadají střídavě legrační a nesmyslné. Je to spíše prapagandistické verbovací video než hraný film. A strašně dlouhé. (23.11.2023)

Film nie je pre kazdeho. Ak neviete ani len precitit prirodu, tak na neho nechodte. Usetrite obe strany negativity. Mne sa velmi pacil. Kto citi, citi a vie ci su to len blaboli, alebo nie. Jedna vec, s ktorou suhlasim s komentarom, kt som tu citala. Film je moc dlhy. Na to ake hlboke myslienky ma cely cas - to sa neda zvladnut (a najma v kine, kde na vas reve hudba az vam chveje cele vnutro a je vam zle). Ja teda nemam problem sa na nieco sustredit hodiny, ale tu som bola z toho doslove vycerpana po cca 85 min. a ako som vtedy s prekvapenim zistila, to sme boli len nieco za polovicou :D Najkrajsie na celom filme boli za mna posledne minuty. A este to umocnilo ked zacali ist titulky, pretoze sa nikto nezdvihol a v sale bolo uplne ticho (to som nikdy nezazila. okrem ventilacie ziadny zvuk). Titulky boli skoro na konci, ked ludia zacali odchadzat. (29.11.2023)

Opravdu velice jsem si přála, aby se mi to líbilo - pustila jsem si předtím i několik rozhovorů s Petrem Vachlerem (a ty byly zajímavé) a do kina jsem šla rozhodnuta, že svůj obvyklý cynismus nechám v hluboké hibernaci a dovolím si na chvíli plně obnažit duši a otevřít se, bohužel to ale vůbec nepomohlo. Především mi nesedla ta forma. Nefungovalo to na mě. A i když věřím (a snad i vím), že mnoho z těch mluvících hlav jsou chytří a inspirativni lidé, tady zněly ty jejich z kontextu vytržené  motivační citáty jako prachobyčejné banality, které by napadly snad každého. V některých případech i jako úplné pitomosti. A z čeho jsem zklamaná asi nejvíc - ten příběh mě nedojal a ani jako celek mě to neosvítilo, ani nenakoplo; neřeklo mi to nic nového o světě, ani o mně. Což jsem v první chvíli přikládala věku a odžitým zkušenostem, ale když jsem to pak rozebírala se synem (21 let), který toho nažito ještě mnoho nemá, viděl to úplně stejně. Respektive ještě více kriticky, ten to dokonce odmítl úplně. (23.12.2023)