Slavnostní zahájení XXX. Letních olympijských her 2012 Londýn

Jeden z najkrajších otváracích ceremoniálov, z najfarebnejších, ozaj im to vtedy vyšlo, posledné roky to proste stojí za to ako oslava športu a v krajinách ako je Británia sa často aj dbá na cez rôznych aktivistov na to, aby sa minimalizovali nejaké problémy. To, že svet má problémy aj inde je smutné a nedá sa to veľmi prehliadať, ale zas pokiaľ to nebolo stratové tak sa dajú niektoré veci odpustiť a hlavne to spája svet, národy, ľudí, čo je dôležité. (16.06.2014)

Úvod s Branaghem, následné pasáže s Craigem nebo Atkinsonem výborné, ale když na scénu nastoupily děti z nemocničních lůžek a "cool" omladila, která začala tančit do rytmu statusů, začalo to směřovat k obyčejnému lacinému (ale nezbytnému) kýči, který opájí davy. S tím modernistickým pojetím to tak přehánět nemuseli. (28.07.2012)

Pokud odečtu povinné příchody olympioniků, které celý program nechutně natáhly, tak to byla jedinečná show, která jen potvrzuje, jak je britský národ hrdý na to, že může hostit vrchol sportovních her. D. Craig a R. Atkinson byli nádherným překvapením, které si málokdo u takhle významného svátku sportu dovolí. A K. Branagh ? Charisma tohoto herce bylo poznat na míle daleko. Klobouk dolů před všemi, kteří se na tomto projektu podíleli. (28.07.2012)

Novodobé Letné Olympijske hry počas svojej histórie hostili tieto svetové metropoly: Atény 1896, Paríž 1900, St. Louis 1904, Londýn 1908, Štokholm 1912, Antverpy 1920, Paríž 1924, Amsterdam 1928, Los Angeles 1932, Berlín 1936, Londýn 1948, Helsinki 1952, Melbourne 1956, Rím 1960, Tokio 1964, Mexiko 1968, Mníchov 1972, Montreal 1976, Moskva 1980, Los Angeles 1984, Soul 1988, Barcelona 1992, Atlanta 1996, Sydney 2000, Atény 2004, Peking 2008, Londýn 2012. Všetky tieto mestá pripravili pre športovcov a divákov vrelé privítanie. No dovolím si tvrdiť, že takú úvodnú show ako predviedli tohto roku Angličania svet ešte nevidel. V réžii oscarového režiséra Dannyho Boylea vzniklo úchvatné, očarujúce, veľkolepé, do posledného detailu prepracované predstavenie, ktorého súčasťou sa stala aj Jej Veličenstvo, kráľovná Alžbeta II . *** (30.07.2012)

Mám pocit, že se mi zdál jakýsi zvláštní sen, ve kterém Ken Branagh stavěl komíny, královna skákala s Jamesem Bondem na padáku a stovky zdravotních sestřiček tančily kolem fluoreskujících postelí. A i když mi to přišlo lehce nekonzistentní a přeplácané a i když mi více než hudební čísla před a po nástupu sportovců seděla ona první půlhodina zaměřená na industrializaci a Shakespeara, v konečném důsledku to byla dobře koukatelná show. Branagh, který se ještě před několika dny chystal na ceremoniál jako obyčejný divák a který na poslední chvíli převzal roli Marka Rylance, mi se svým nehraným úsměvem a obdivným pohledem na zářící olympijské kruhy ve výšce zůstane v mysli ještě dlouho. (28.07.2012)