Réžia:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Piotr SobocińskiHudba:
Zbigniew PreisnerHrajú:
Irène Jacob, Jean-Louis Trintignant, Jean-Pierre Lorit, Samuel Le Bihan, Juliette Binoche, Julie Delpy, Zbigniew Zamachowski, Teco Celio, Marion Stalens (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Posledné dielo trilógie Troch farieb. Vďaka mladej a úspešnej modelke Valentine (Irène Jacob) sa dostávame na fotenie do Švajčiarska, kde ju náhoda privedie k starému sudcovi (Jean-Louis Trintignant). Skrz optiku nevinnej Valentine postupne objavujeme starcove tajomstvá a minulosť...
Táto psychologická dráma, mnohými kritikmi označovaná za autorove zhrnutie celej jeho tvorby, bola nominovaná na Oscara v troch kategóriách (réžia, scenár, kamera) a získala Césara za hudbu (Zbigniew Preisner). (mrksik)
(viac)Videá (1)
Recenzie (188)
První část triologie kterou jsem zatím měl možnost vidět a na dlouhou dobu asi poslední. Snímek komentují po dlouhé době, ale první co se mi vybaví je pěkná hudba a solidní kamera. Hlavní představitelka taky nebyla k zahození, ale zdálo se mi že místy trošku přehrává. Podle mého hodně přeceňovaný snímek. Časem možná změním názor. ()
Kieslowského poslední film je hlavně o soucitu. Soucitu s ostatními lidmi. To je ukazováno na příběhu modelky, která má sice přítele, ale je osaměla. V kontrastu k ní, je soudce v penzi, jenž odposlouchává telefony sousedům. Film je zároveň je o lásce. Naplněné, nenaplněné či zklamané. Psychologicky skvělé propracovaný film. Zároveň plný symboliky a je jen na divákovi, co si z toho vezme. ()
S tímto filmem jsem objevila skvělého polského hudebního skladatele Zbigniewa Preisnera. Jean-Louis Trintignant jako penzionovaný soudce versus mladá, krásná modelka a studentka v podání Iréne Jacob. Co mohou mít dva tak rozdílní lidé společného a proč si tak rozumějí? Možná je to tím, že oba mají rádi psy, možná tím, že jsou oba osamělí. Poslední díl Kieślovského trilogie je dobrý, stejně jako dva předchozí. ()
Tak po dlouhém přemýšlení musím konstatovat, že Červená mi sedla ještě o něco více, než Bílá. Tentokrát tu jsou hlavní hrdinové 2. Sice se během příběhu neustále míjejí, aniž by o sobě něco věděli, ale mě zaujali oba. Žena, která žije poměrně hektický život a jejíž žárlivý přítel ji neustále bombarduje kontrolními telefonáty, zažívá dennodenní klišé. Až do chvíle, kdy málem zajede psa a díky němu se seznámí s postarším soudcem v důchodu, který žije osamoceně a jedinou zábavou mu je odposlouchávání telefonických rozhovorů svých sousedů (btw, to jak se pak sám udá mě docela dostalo ;-)). Navážou spolu po počátečních neshodách přátelský vztah (přitovnal bych ho k neteři a strýci, nebo možná k vnučce a dědovi), kdy spolu rozmlouvají a neustále víc se o sobě navzájem dozvídají. Na druhé straně je tu líčen smutný příběh mladíka/studenta, který se zamiluje, ale jeho milá ho opustí kvůli jinému (je to sice dost klišovité téma, ale zpracováno velice dobře). No a ten konečný záběr se kameramanovi opravdu vyvedl. ()
Pre niekoho najlepší, no pre mňa najhorší film z celej trilógie. Po čiernom a šedom, je tu pre mňa akýsi bordový film. Viete psychologický film môže vyzerať rôzne, toto spracovanie sa mi jednoducho vôbec nepáčilo. Úplne nezaujímavý a nudný film, ktorý si ma nezískal. Irène Jacob u mňa hereckým výkonom pre tento film vybojovala aspoň tú hviezdu, no inak príbeh zo života, ktorý ma neoslovil, možno to bolo cynizmom, možno zbytočnou tajomnosťou, či scenárom, no moje pocity sú z toho také, že mi to veľa nedalo a že to už nepotrebujem vidieť, možno som tentokrát až príliš subjektívny, no názor každého jedinca spoluvytvára názor spoločnosti a toto mi svojim spracovaním pôžitok, či iný zážitok neprinieslo. ()
Galéria (33)
Zaujímavosti (8)
- Během lodní katastrofy vidíme záběry z potopení britského trajektu Herald of Free Enterprise z roku 1987. Zahynulo tehdy 193 cestujících. (džanik)
- V úvodnej scéne je spomenutý film Spolok mŕtvych básnikov (1989). (DamianL)
- Během scény v obchodě s hudbou můžeme v pozadí slyšet téma z jiného filmu trilogie Krzysztofa Kieślowského – Tři barvy: Bílá. (džanik)
Reklama