Věra ´68

nic více ani méně, než zveličený náhled do velmi rozsáhlého a pečlivě vedeného archivu vzpomínek významné sportovkyně. jako takový se přirozeně soustředí spíše na profesní život, od jeho začátků, přes strmý vzestup k hlubokým krizím, a jen občasně, do jisté míry neochotně zmiňuje fakta života osobního - rodinného, milostného. úrovně skutečně niterné biografie (například Proměny přítelkyně Evy od režisérky Drahomíry Vihanové) snímek ani zdaleka nedosahuje. osobnost Věry Čáslavské v něm ovšem dominuje, ačkoliv jinak, než jako pouhý objekt zájmu zvídavého oka kamery. dodnes vitální žena je nejen protagonistkou dokumentu, ale díky své zjevné schopnosti prosazovat samu sebe a vlastní cíle se dozajista podílela na konečné podobě filmu i mnoha jinými cestami. uznání zaslouží pochopitelně i režisérka Olga Sommerová, její cit pro vedení kamery, které se ujala Olga Špátová, a zobrazení celků krajin a panoramat, sněhu pokrývajícího mrazivé reminiscence sovětské totality, svěžest mexických nebes. jistou neschopnost jít dostatečně do hloubky tématu záplatují humorné okamžiky, dodnes působivé "týdeníkové" záznamy hrdinčiných triumfů, "tichých protestů" a pohnutá shledání s blízkými. pokud díky precizní režii zapadají životní souvislosti jedna do druhé, uznávám, že někdy i záběry dojatých tváří mohou být samy o sobě dojímavé. (25.10.2012)

V jeden večer som si dala hneď dva dokumenty, najprv Zamatových teroristov a potom Věru 68. Občas sa tak náhodne podarí vidieť tematicky (aspoň trochu) blízke filmy. Možno som sa nechala uniesť a na päť hviezd to nie je, ale sakra, dojalo ma to. Čáslavská bola a je osobnosť. By ma zaujímalo, koľko takých osobností je v súčasnom športe. Pri archívnych záberoch z majstrovstiev a olympiád som niekedy ani nedýchala. No bola to sila, ktorá urobila dojem aj na takého športového ignoranta ako som ja. No a ten samurajský meč, úžas a nekonečný rešpekt. (Lumiere - 20.10.2013) (23.10.2013)

Dokonalý dokument mapující celý život Věry Čáslavské, a to od samého počátku, až do jejich 70. narozenin. To vše s archivními záběry ze závodů včetně LOH či vpádu vojsk varšavské smlouvy v roce 1968. Nejvíce mě zaujaly ty skoky na bradlech. Z horní tyčky šup dolů, jakoby měla spadnout a pak zase nahoru. [2131. hodnocení, 142. komentář, 81%] (31.07.2019)

Máme málo hrdinů. Anebo o nich málo mluvíme, což v podstatě vyjde nastejno. Je dobře, že se Olga Sommerová rozhodla o jedné takové hrdince hovořit. Samozřejmě, že znám jméno Věry Čáslavské, ale už zase tolik nevím o jejím příběhu. Nejdříve jsem přečetl komiks Jana Nováka a Vladimíra 99, který mi otevřel oči a upozornil na to, co mi nějakou dobu už unikalo. Takže tento dokument byl další povinnou zastávkou. Už mě nemohly překvapit dějové zákruty (kterých bylo v životě této ženy víc než v několika životech „obyčejných smrtelníků), čímž by ten portrét byl zcela jistě více strhující, ale i tak se mi dostalo vydatné dávky studie pevného charakteru a morálky. Navíc je ten portrét příjemně civilní, takže se umně vyhýbá jakémukoliv zbožšťování. V podání Sommerové je Čáslavská člověkem, který má výjimečný talent, ale nikdy nezapomene být právě hlavně tím člověkem – skromným, pravdivým a rovným. Tato dějinná lekce je nesmírně důležitá a stojí za to si ji připomínat. Protože: hrdinů máme málo, a proto bychom o nich měli mluvit o to více. (02.02.2022)

Tento dokument je vlastně jakýmsi vydáním memoárů naší legendární olympioničky. Většina filmu je krom archivních záběrů vedená vlídným rozhovorem s paní Věrou nebo jí blízkými lidmi. Její aktivní účast na spoluvytváření dokumentu je zřejmá. O osobních citlivých věcech se mluví jen velmi málo nebo vůbec. Její nešťastné manželství s Josefem Odložilem je velké tabu. Ačkoli i z těch drobných náznaků, co se zde objevily, lze vytušit, že si v manželství musela projít skutečně peklem. Též informací o vlastní rodině a dětství se nám téměř nedostává. Většinu času tak společně s Věrou vzpomínáme na šťastnou dobu sportovních úspěchů a pak na smutnou dobu komunistické represe. Zajímavé jsou rozhovory s prezidentem Havlem a období působení na Pražském hradě nebo cesty zpět do míst olympijských závodů. _____ Musím se trochu ohradit proti komentářům, že dokument je natočen jednostranně a neprofesionálně. Tento dokument nemohl být natočen jinak, když se na něm Čáslavská aktivně podílela. Její účast tomu přidává navíc určitou hodnotu. Nyní když je Věra po smrti, možná někdo natočí nový obsáhlý dokument, kde se otevřou i ty bolavé rány. Ale věřím, že i tak dokument vyzní pro Věru velmi kladně. Pro naší společnost je ne jen sportovním, ale i velkým lidským a morálním vzorem. Naše současná doba je charakteristická tím, že máme chronický nedostatek charakterních a slušných lidí. My potřebujeme svoje vzory a legendy. A jak známo. Do legend se nekope. Ono úplně stačí, co si vytrpěla za svého života. (12.09.2016)