Věra ´68

Před shlédnutím tohoto dokumentu, který v sobě nemá ani špetku objektivity a je to vysloveně portrét Věry Čáslavské z pohledu její kamarádky Olgy Sommerové, doporučuji si přečíst tuto knihu: http://eshop.knihydobrovsky.cz/eshop-proste-zabil-jsem-sveho-otce-562527.html. Ambice udělat z Věry Čáslavské národní ikonu naopak způsobila to, že tvůrci vytvořili naprostý paskvil, který nejenže úplně nesmyslně adoruje všemu, co hlavní postava v životě udělala, ale také překrucuje fakta a důležité výpovědi ohledně případu smrti Josefa Odložila. Dokument svým obsahem bohužel vykrádá jméno Věry Čáslavské a na její památné a obdivuhodné sportovní výkony hází špatné světlo. (13.06.2014)

,,TO JE ŽENA, PŘED JEJÍŽ VŮLÍ JE TŘEBA SE MÍT NA POZORU...“ /// Věra vypráví… nad fotkama, nad archivníma záběrama a často mi vžene slzy do vočí. Nevím, kterej Čech by ještě mohl bejt Japonec a Mexičan, Věra totiž zanechala v jejich srdcích nesmazatelnou stopu. Dokument míchá nálady a pocity a jeho zaměřením na 68 (hovno Jágr, rok!) to mělo skončit. Takhle přijde na přetřes i aféra kolem jejího syna a bejvalýho muže, jejíž řešení zbytečně degraduje kouzlo sportovního dokumentu o obyčejný a charakterově silný holce, která nadchla svět fantastickými gymnastickými výkony. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Tak TOHLE mě furt bere! 2.) V 70ti udělám provaz. (gymnastickej debile!) /// PŘÍBĚH ***** (20.11.2016)

Jeden z těch dokumentů, jejichž kvalitu určuje spíše předmět zájmu, okolnosti vzniku a síla lidského příběhu. Věra Čáslavská se zde představuje jako fascinující osobnost, z níž se tají dech nejen při promítání těch mála zachovalých archivních snímků. Ještě zajímavější než samy sportovní úspěchy je totiž Věra současnosti, jako žena, jež se opět dokázala vzepřít veškerému přesvědčení okolí a opět se dostat na životní vrchol - do jakéhosi stavu zralosti, smířenosti, vyrovnanosti, skutečné radosti z každodenního bytí. Myslím, že tento poslední Olymp co zdolala z absolutního dna, je její nejvyšší životní výhra a film tomuto "zázraku" dodává velmi působivý, ale nepřepálený patos, jenž se prolíná celou jeho strukturou. Při zpětném pohledu se však vkrádá pocit, že divák byl o něco důležitého ochuzen - že se velká část věnuje návratům do starých míst, kultu Čáslavské v Mexiku a Japonsku, zatímco její osobní život a rozebírání souvislostí a důsledků jejich pádů je podáno značně zkratkovitě a spíše informativně, častěji s humorným nadhledem časového odstupu než skutečnou trýznivostí doby, kdy Věra prožívala těžké chvíle. Jistě zde působilo Věřino rozhodování během natáčení a hranice, jež nechtěla překračovat. Proto možnost diskuze s režisérkou po filmu bez přítomnosti hlavní aktérky teprve dodala naznačenému tragický i katarzní ráz a snímek tak trochu doslovila a zacelila. Mé hodnocení obhajuje hlavně to, že ačkoliv film stojí a padá se zvoleným tématem, jež není zrovna dokonale vyvážené, je natočen působivě, filmově (i za přispění netradiční Březinovy hudby a kamery Olgy Špátové), dokáže vytvářet napětí i zachycovat drobné lidské detaily v současných situacích. A hlavně byl jedním z činitelů, jež dokázal vrátit neprávem polozapomenutou osobnost zpět do života a dovolit ji plně těžit ze svého odkazu! Něco takového už rozhodně hodnotícími kritérii filmové kritiky zpochybňovat nelze. (25.10.2012)

Jeden z výborně zpracovaných dokumentů a to ještě navíc o jedné velkolepé ženě, kterou byla Věra. Viděla a slyšela jsem spoustu věcí, či historek, které jsem neznala a za to velký dík. Například její obdarování Samurajským mečem, svatba, která se dá pomalu srovnat s královskou svatbou, co se množství lidí týká a to jí chtěla mít v tichosti. Ale i o tom, co si prožila bolesti, trápení, neskutečného smutku, který se střídal s její odvahou, radostí, houževnatostí a hlavně se sílou se vším bojovat jak se dalo a že to neměla vždy jednoduché. Velmi příjemná, sympatická žena, které vzdávám i po její smrti obrovský hold. Na Tebe se Věruško nedá zapomenout v žádném případě, díky za takové lidi jako jsi byla Ty! (02.09.2016)

Působivý náhled do událostmi bohatého života jedné velké bojovnice v sukni. Sommerová poutavě zachycuje vnitřní emocionální svět Čáslavské a přitom se vyhýbá nudné popisnosti. Poslouchat, jak s velkým entusiasmem a energií Čáslavská vypráví, je zážitek sám o sobě. A ten gymnastický provaz v závěru? Je vidět, že paní Věra na to ještě pořád má :o) (22.07.2012)