Věra ´68

Ty dobové záběry i následné ze současnosti z Mexico City a Teotihuacánu, to bylo pro mě starého mehikána teda něco! A jen si říkám, zda v dějinách této země, měla někdy nějaká jiná žena velkolepější a grandioznější svatbu jako Věra v největší katedrále Nového Světa....já myslím, že těžko. Krásný dokument a pocta této velké sportovkyni a ještě větší ženě. Nechť odpočívá v pokoji. (31.08.2016)

Příběh Věry Čáslavské je velmi zajímavý sám o sobě, takže ať to natočíte jakkoliv, tak to vždy bude poutat pozornost, ale v tomto případě mi přijde, že si řežisérka nedala s dokumentem žádnou práci. Ano byla s paní Věrou v Mexiku, ale to je asi tak vše. Zbytek dokumentu jsou archivní záběry a záběry jak paní Věra dělá čínu, jak paní Věra vyrábí chlebíčky, a podobně. Spíš mi to připadalo jako normální pořad nejmenované televize, kde se sejdou známe osobnosti u stolu a vzpomínají.... Po vizuální stránce mě tedy dokument velmi zklamal, ale jak jem již říkal příběh sám o sobě je velmi poutavý pro ty kdo ho neznají... (31.12.2012)

Život sám se někdy chová jak ten nejbláznivější scénárista a pro Věru Čáslavskou to platí v míře vrchovaté. Strmé vzestupy i pády, žádná povlovná hanácká rovinka. O to víc zamrzí, že o těch pádech se až tak nemluví. Samozřejmě v člověku je jistá bázeň před utrpením, které jde až na dřeň, a jedině čas dokáže zmírnit bolest od nesnesitelné po snesitelnou, ale i tak je člověk tvor ubohý, plazící se po zemi... A ta bolest tam přetrvá a možná proto ta nechuť znovu drásat ty rány. A pak je vlastně zázrak normálně "fungovat", smát se, pracovat. Věra to dokázala! A to dává naději i útěchu těm, kteří něčím podobným prochází, že i na konci toho tunelu je aspoň nějaký nepatrný plamének nového života... (30.12.2012)

Pěkný portrét, který si Věra rozhodně zaslouží. Hodně zajímavých a dosud snad nijak ventilovaných informací, až jsem čekal, že se i něco dozvím o "drbech", které o Věře znám. Ale to by bylo už opravdu moc intimní. I tak totiž jde o dost hlubokou sondu. A pro mladší čechy určitě pěkný vzor a zobrazení těhdejších poměrů. (01.01.2013)

Mramorizace paní Čáslavské dopadla výborně. Ostatně moc dalších lidí si něco podobného nezaslouží. A to jsem její úspěchy nezažil a vyrůstal v době, kdy se o ní „radši nemluvilo“. Že prd rozumím gymnastice, také nevadí. Prostě je to portrét ženy - bojovnice. Trochu mě rušila jen scéna s nepříčetným Johnem Bokem, i Václava Havla tam na mě bylo zbytečně moc, ale jinak perfektní (90%). (05.06.2012)