Hry o život: Drozdajka 1

První část závěrečného dílu se nese ve velmi pomalém tempu a hlavní prioritou je zde politika podpořená kapkou romantiky. Neustálé propagování hlavní hrdinky a dumání nad tím, jak ovlivnit co nejvíce lidí, zůstává po několika desítkách minut naprosto mimo jakoukoliv atraktivitu. Celé je to propletené zbytečnými scénami, nudnými dialogy a nutno říct, že i pár trochu zajímavými okamžiky. Odpuzující příklad aktuálně populárního rozdělování posledního dílu. [40%] (26.11.2015)

První část finále Hunger Games si nakonec nebude člověk pamatovat jako prolog k velkému třesku, ale spíše jako sbírku několika nervů drásajících scén (The Hanging Tree), kde hlavní roli zastávají média jako „zbraň hromadného ničení”. Bohužel (či bohudík) tomu z důvodů rozdělení chybí silnější dějový rámec, což po závěrečných titulcích silně zamrzí. Přesto se stále jedná o to nejchytřejší, co v daném sub-žánru kdy vzniklo a díky Francisi Lawrencovi i to nejlépe natočené. (27.11.2014)

O třídu horší než dvojka. Upovídané, zoufale neakční a zbytečně moc politiky. A to kolem toho byl takový humbuk a dokonce i nová skladba Lorde se tak povedla - vše zbytečné. Je až nepochopitelné, jak Lawrence oproti skvěle koherentní a z hlediska tempa výborně rozvržené dvojce takhle kravsky zakolísal a natočil typicky velkohubě se tvářící uslzenou hollywoodskou limču, která postrádá všechny ingredience, které dělali dvojku o třídu lepším filmem. Skok zpět do průměru a jediná extrémně nápaditá momentka - ta s pádem komínu na budovu. (08.12.2014)

Tak jsem zase nějak dostal chuť vidět culíkatou Jenn s lukem běhat po Capitolu a také mne zajímalo jak to celé nakonec dopadne. Konec této dvoudílné trojky si ihned domyslí i andulka vlkovaná a tak divákovi nezbývá než jen sledovat tu dlouuuuuuhou a pomaloooooou cestu k revoluci. Je tam pěkně ukázáno jak se to dělá. Potřebujetepěknou tvářičku, nějakou oběť za kterou lidé půjdou. Potřebujete ovlivnit veřejné mínění a tak musí někdo chytrý dělat promyšleně propagandu. Musíte mít někoho kdo ji umí dostat i tam, kde by se na ni nekoukalo a pak musíte formou růuných záškodnických akcí přitáhnout na sebe pozornost těch co jsou nerozhodnutí i těch proti kterým jdete a kteří vás doposud nebrali vážně. Jestli vám to připomíná něco z naší reálné současnosti (byť oběť byla gangster a ne vítězný hrdina her), pak věřte, že tenhle model funguje už nějaké to století. Na mně to bylo místy moc ukecané, moc filozofující, ale když došlo na akci bylo to fajn. Jenn je sice trochu oplácaná, ale pořád je to kus zatraceně hezký ženský. Tradičně byl super prezident Sutherland a super byla i Moorová. Pro Philipa Seymoura Hoffmana to byl poslední film před jeho neočekávanou smrtí a člověku je líto když ví, že tenhle skvělý herec je ve filmu naposledy... Dávám tedy za 3 odznáčky reprodrozdů. * * * (05.07.2020)

Jak jsem se již zmínila (nebo chtěla zmínit) v komentářích k předchozím dílům, na "Hunger Games" mě vždy více bavila část mimo arénu, takže mi ukecanost a nízká koncentrace akčních scén vůbec nevadí. (Navíc zas tak nízká není, tak to laskavě nedramatizujte...) Teď už zbývá jen čekat, jaké tempo nasadí druhá část. A když už jsme u těch druhých částí, na rozdíl od zdvojeného, nedůstojného průseru "Harry Potter: A relikvie emoce postrádající nudy", nemám s "Hunger Games" a s jejich přepůlením sebemenší problém. Alespoň zatím. "If we burn, you burn with us!" BOOM! (26.11.2014)