Hry o život: Drozdajka 1

"Všichni tě budou chtít políbit, zabít nebo být jako ty." Sledovat dvě hodiny televizního propagandistického souboje 13. kraje s Kapitolem je úžasným zážitkem pro silné povahy. Já jsem na to příliš slabý a navíc jsem naivně čekal, že se bude zběsile pálit lukem, takže jsem poněkud zklamaný. Nicméně za mimořádně vtipnou považuju skutečnost, že z dvanácti krajů je "logicky" nejodbojnějším ten třináctý. Nakonec stejně patrně šlo jen o to, zda neustále fňukající Reprodrozd zachrání kocoura a ačkoli tyto "zásadní" okamžiky nerad prozrazuju, tak se mu to povedlo. (07.07.2016)

Jsem docela zvědav, kam tento zajisté tisícidílný literární patogen na plátně povede, až slečna Lórencová, která pomalu ale jistě vykvétá ze svého pedofilního šarmu oplácané tlustostehenné patnáctky do škaredého otylého chlapa s mastnými vlasy, začne mutovat a naroste jí ohryzek. A ihned si i sám svou zvědavost ukojím: „Inu kam by, jen hlouběji tam, kde se už nyní nachází. Do prdele!“. Parazitická grafomanka Zuzana peče dál podle osvědčeného receptu na Pottratovsko – Stmívací buchtu: „Vykraďte z postapo žánru, co se dá, promíchejte, přidejte uvědomělou a náležitě rozpolcenou náctiletou krávu s lukem a ambicemi zachránit svět, pár nagelovaných homosexuálů, ukrutnou porci osudové lásky, kýčovitě existenciální dialogy, mohutný komparz v podobě hodných a zlých soudruhů, naházejte do Wordu a přizpůsobte tak, aby se u toho daly bez traumatu vymačkávat jebáky a našla se v tom každá ta pubertálně snící, školou povinná šereda ještě před první menstruací. A voilà, z rychlotrouby pro trouby vytahujeme pokračování mega(s)hitu, tentokráte navíc s kůl příznačným názvem Hangrhejs: Mokrýgej - Část první.“ Když už jsme u toho vykrádání, opět mi to nedá, abych se zase trošku nezaopičil po svém největším vzoru, věhlasném bulvárním bodohoniči, mulťákovi, nejhustším borečkovi Mléčné dráhy a naprosto „originálním“ přemísťovači duševního vlastnictví z internetových blogů, který všechny blahoslavené tak hřejivě a s lehkostí zásobuje svými kůl třeskutě ftipnými kritikami neviděných filmů a jehož již léta tak křečovitě a urputně kopíruji. Proto i já musím hned obnažit a vystavit na odiv své básnické střevo, cit pro rytmus a dokonalý rým a také obšťastnit čtenáře dávkou ukrutně humorné a stejně vyspělé poezie. Takže, ehm, ehm: „Byl první máj, kunda!, byl lásky čas, kurvy!, a já si šel koupit kabanos, vole! Kaďáku… Kaďáku… Kaďáku, ty jsi ale trapný pičus! Pičus. Pičus.“ (24.02.2015)

Ticho před bouří nebo jen dojná kráva? A stále si někdo myslí, že je Francis Lawrence výrazně lepší režisér než tvůrce jedničky Gary Ross? Rozdělení posledního „dobrodružství“ je jak rozpůlit sex – miláčku, dneska si dáme jen předehru, takže ho zase pěkně schovej do trenek a zhasni. Tady samozřejmě doplácí na to, že tentokrát se nestane prakticky nic zajímavého. Prostě jen sledujeme dvě nevzrušivé hodinky, kdy jsme namísto v aréně na poli vyšší politiky, aneb slovo revoluce se ozývá stále častěji a jedinec je zneužívaný systémem. Velká gesta, zásadní pohledy, odhodlané proslovy, ale kde nic, tu nic. V předchozích dvou dílech se také mluvilo, ale pak adrenalinově přežívalo, tady se ničeho takového nedočkáme. Hrdinové nemají co říct, tvůrci nemají čím strhnout. Jen se natahuje a zbytečné scény se ještě o desítky vteřin rozmělňují, což je pro cílového diváka nesmírně otravné. A leckterého to pro příště možná až naštve, že ani do kina nezajde. Herci jsou naštěstí fajn, včetně zesnulého Philipa Seymoura Hoffmana. Umně natočená nuda. Uvidíme, co zbylo na příště. (24.02.2015)

Na třetí díl Hunger Games jsem se chystal s respektem. Trošku jsem se ho dokonce i bál. Jednička měla nápad, který mě bavil. Tedy boj v aréně. Dvojka pak měla kombinaci jak arény, tak politikaření, což už mě tak nenadchlo. Trojka mi tedy po skončení druhého dílu dala jasně najevo, že bude čistá politika a válka, čehož jsem se hodně bál. Nakonec to ale zase tak strašné nebylo. Politikaření bylo, ale dalo se to snést. Často to zachraňovala celá řada akčních scén, které byly parádní a hlavně pak herci, kteří si tento díl vysloveně vychutnávali. Především pak Moorová s Hoffmannem, na jejichž role rozhodně jen tak nezapomenu. Dokonce se přiznávám, že i když měl tenhle díl hodně much, na závěr se dokonce i docela těším. (22.06.2015)

Hezky natočené nic. Aneb hezký příklad toho, že rozdělit dějově ne zas nařachanou knihu na dva filmy je prostě debilita. Postavy a výteční herci zde tak většinu času jen sedí někde v bunkru a kecají o naprosto o ničem. Akce se děje kdesi v dálce mimo záběr a ani potenciál o napínavý konec nedokáží tvůrci pořádně využít. Díky bohu za Lawrence, jenž má řemeslo stále v ruce a hereckou sestavu, která neselhává ani v těch nejmenších rolí. Po nabušené dvojce jde ale o značný kvalitativní propad. 50% (22.12.2014)