Una sull'altra

Lehce erotická kriminálka s poměrně propracovanou milostnou zápletkou. Fulci jako mistr žánru giallo nás v tomto filmu ohledně násilí a krve dost šetří. Sázka na detektivní výstavbu děje a herecké party vyšla tak napůl. Pohrávání si s divákovou fantazií ohledně zápletky provází velkou část filmu, což je pozitivum, ale vše je poněkud fádně a nečekaně brzy rozluštěno. Skoro až polopaticky. Výsledný dojem to sráží, stejně jako několik drobných nelogičností, které diváka svádí při vlastní úvaze na špatnou stopu. Nicméně svou atmosféru film má a jednoznačně vybočuje z žánru všedních detektivek. 63% (14.07.2011)

Priamočiarejší derivát Zväčšeniny mixnutý s Vertigom: fajn feeling 60tych rokov a dôraz na vizuálnu stránku (čo je niekedy na hrane, napr. komická erotická scéna snímaná cez zamatovú šatku), no prekombinovaný príbeh bez dôrazu na budovanie napätia a thrillerovej atmosféry a navyše s hanckockovskou jazzovou hudbou. U mňa to vôbec nefungovalo. PS: Už by sa mohlo konečne prestať označovať všetko talianske zo 60./70. rokov za giallo. Toto nemá s giallom nič spoločné, azda okrem krásnych žien a dôrazu na vizuál. No ak to stačí na zaradenie do žánru, tak giallo točil potom i Fellini. (18.09.2016)

Tohle, že vážně natočil tvůrce Pátera Thomase a Aenigmy?? Neuvěřitelné!! Fakt, jakým způsobem se mistr hnusu vyvíjel je opravdu úžasné a myslím si, že by ho málokdo poznal v tomhle kousku. Perversion story bych označil jako velice povedené pre-giallo sice bez oblíbených Fulciho trade marků, za to s promakaným scénářem a kamerou. Navíc s luxusní pointou a dobrým hereckým ansáblem, což nebýva u toho režiséra vždy zvykem. Je jasné, že tohle ještě nebylo to "pravé žluté giallo", když L' Uccello dalle piume di cristallo chybělo k uvedení rok a inspirace tak mohla být Hitchcockem nebo maximálně Bavou. Ale i přesto bych neváhal tenhle snímek mezi giallo řadit. Fulci vážně na začátku své kariéry válel a teď po shlédnutích všech jeho giallo filmů, ho můžu bez debat zařadit mezi velikány žánru. (24.03.2010)

Vynikající kriminální příběh, na kterém není nic strašidelného ani mysteriozního, ale jehož dokonalost tkví v báječné zápletce. Drama několika postav je nasnímáno skvělou kamerou, jejíž úžasné obrazy doprovází velmi dobře zvolená hudba. Notná dávka nahoty divákovi připomene, že 60.léta přinesla sexuální revoluci a hnutí hippies. Na kvalitním filmovém materiálu nám režisér předkládá pestré obrazy nezávazného života v stripteasovém baru, které jsou v protikladu se záběry na zemřelou ženu a celu smrti. Velmi působivá je scéna milování , kdy sledujeme dvojici zespoda, jako by ležela na červené skleněné desce. Kamera si vůbec vybírá zajímavé záběry - přes sklenice, odrazy na lesklém stropě apod. Vedle precizní formální stránky je navíc příběh, jenž se zdá zpočátku banální, avšak v závěru vyústí ve skutečný boj o život. Jde o ten typ snímků, kdy se zkraje nic moc neděje a přesto cítíte, že jste jím jaksi hypnotizováni a přitahováni. O to více překvapí hlavní pointa. Snímek, ve kterém Fulci dokázal, že se obejde bez gore efektů (mrtvola je sice hnusná, ale ne šokující) a že umí natočit silný film. (19.03.2012)

Fulci a dvojica jeho spoluscenáristov si poriadne napozerala Hitchcocka a pripravila príbeh ako z majstrovej dielne. Ale určitý kvalitatívny rozdiel cítiť najmä v elementárnej logike, kedy sa napríklad ťažko verí ústrednému komplotu a to predovšetkým vďaka hlasu istej dámy. Kto videl, chápe. Ďalším problémovým miestom môžu byť posledné momenty, ak by film skončil o minútu skôr a priniesol riešenie hodné antickej tragédie, mohlo byť aj plné hodnotenie. Každopádne ide o prvotriednu detektívku, ktorá je síce plná nahoty, ale v popredí je za každých okolností stále príbeh. (09.10.2021)