Roztomilý člověk

Lež je jako sněhová koule. Čím déle se valí, tím je větší. Slavný Lutherův výrok by s přehledem mohl simulovat podtitul této brilantní veselohry. Mac Frič samozřejmě nemohl nezachytit rodící se fenomén populární dvojice Nový – Gollová, ale jak se říká, nic netrvá věčně. Rozhodující okamžik, v němž nastalo doslova detektivní pátrání po vhodném námětu pro oba oblíbené herce, nalezl kýžený cíl v takřka pozapomenuté povídce F. X. Svobody s příhodným názvem Kašpárek. Starosvětský příběh a především postavy byly prostřednictvím brilantního scénáře rázem převléknuty do moderních kostýmů, v nichž se vedle titulních představitelů výraznému zastoupení těšily i Stelibského jazzové melodie. Oldřich Nový se tu představuje coby neodolatelný mluvka a mystifikátor, který mimoděčným sahnutím na kravatu spouští lavinu lží a zmatků. Svého důvěřivého kolegu (Ladislav Pešek) posílá na neexistující soudní přelíčení a na svatební hostině se před přítomnými hosty vydává za věhlasného hudebního skladatele Maxe Brauna. Vymyslí si, že měl vážnou známost s novomanželkou Karlou (Lída Chválová), že přítel Molenda (Raoul Schránil) ve skutečnosti pracuje v cirkuse a že žije o jeden den napřed. Události ovšem mají zcela opačný účinek. Vlivem nenadálých okolností je tento nezpochybnitelný potomek slavného prášilovského rodu nucen vydávat se za ženatého, což zákonitě vyvolá novou vlnu lží, kterým zdatně přihrává stejně založená dívka Polda v podání Nataši Gollové. Ta během jediného večera stihne rozvést a následně zase usmířit oba novomanžele, zažehnout v poněkud usedlém pantatínkovi (Theodor Pištěk) dávno vyhaslé milostné naděje a zároveň okouzlit svůj protějšek. Vzájemné oťukávání a sbližování dovede nakonec oba lháře k oltáři, kde si slíbí, že už nikdy nebudou lhát. Nebo právě naopak? A Oldřich Nový? Inu, roztomilý člověk. P. S. Ale vrchol všeho, aby nevyšel ze cviku, tak má doma nad postelí zavěšeny kruhy a najednou v noci zničehonic cvičí. – A ví o tom Karla? – O tom pochybuji, Molenda to úzkostlivě tají. – Ale proč to dělá? – To je taková jeho mánie. Molenda je podivný člověk. Den považuje za noc, noc za den a má nějak popletený kalendář. – I datum si poplete? – Ano, ale zajímavé je, že se vždycky mýlí o jeden den kupředu. – A to celý život? – Ano. – A co když je přestupný rok? – No, to se vždycky jeden den prospí v kruzích. – To je skutečně zvláštní úchylka. – To je prazvláštní, ehm, tedy prominete. (04.10.2008)

Ďalšia super komédia z vojnového obdobia a už tretí film, kde som videl spolu ústrednú dvojicu Nataša Gollová - Oldřich Nový. Oldřich hrá típka ktorý si z každého robí prdel, vymýšla si rôzne historky, ľudia mu to baštia aj s navijákom, problém však je že tieto historky si vymýšľa aj na svadbe na ktorú je pozvaný a takto takmer rozoštve od seba mladomanželov. Najlepšia časť prichádza potom jak sa objaví na scéne Nataša, ktorá je podobne potrhlá ako Oldřich a vo vymýšľaní lživých historiek je Oldřichovi viac ako vyrovnanou partnerkou. (31.10.2016)

„Viktore, nelži.“ - „Cožpak já někdy lžu?!“ - „Někdy? Vždycky!“ Takhle, zpočátku o nic zábavného nešlo, spíš naopak, skoro jsem se začal obávat průseru. Naštěstí od chvíle, kdy Bláha prozradí Stárkovi svou „pravou“ totožnost, se podívaná pomalu, ztěžka začne rozjíždět a srandy pozvolna přibývat. Bláha si vymýšlí další hlouposti a nenápadně je nechává kolovat mezi svatebčany (nelze zapomenout i na jeho procítěnou klavírní improvizaci). Proces mystifikace stále víc graduje, navíc se pak ke „skladateli“ přidá stejně nápaditá Krušinová a kombo Nový-Gollová funguje parádně. Ale není to jen o nich, Pištěk (ztrácející orientaci s lahví v ruce), Pešek (kryjící kamarádovy lži), Filipovský (abstinující a chodící na svatby jen kvůli jídlu), Marvan (snažící se marně usnout) a další jim pěkně nahrávají. Dialogy jsou dobře napsané a ke konci děj chytá mile bláznivý nádech. Škoda toho vyloženě slabého začátku, takhle to za mě budou solidní 4*. „Vy máte jistě dobré srdce, pane Stárku, ne?“ - „No ovšem, dobré srdce to mám, jenom žaludek se mi trochu houpe.“ (02.06.2019)

Překvapilo mě při čtení místních komentářů, kolik lidí vůbec nepochopilo, že Nového a Gollové bájení neznamenalo únik z nešťastné doby protektorátu, "analgetikum" (mimochodem, teď mě napadlo, tenhle prostředek by se neměl užívat ústy, přeci anal-get... tý brďo, to mi to dnes ale pááálí), ale naopak základní způsob existence absolutně nezávislý na jakémkoli politickém zřízení. Nic nepobaví člověka tak, když si z někoho vystřelí a ten druhý mu na to naletí. Proto to dělal třeba Hašek ve svém reálném životě, proto to dělám i já už od dětství. Třeba si vzpomínám, jak jsem v deseti namluvil své mladší sestře, že když sní tři talíře mlíkový polívky, vyroste a bude z ní voják jako malovaný. Cheché, a ona tomu věřila...........tak ne, to vlastně bylo jinak: nenamluvil jsem to já sestře, naopak mě o tom přesvědčila babička. A dobře jí tak, za to lhaní byla moc pěkně odměněna, jsem pak šel ven se třema polívkama v sobě a mezi dveřma se chtěla ta třetí (nebo možná i druhá) přesvědčit na vlastní oka, jak pěkně má babička vymalované zápraží. A povedlo se jí to. No a takhle to šlo dál, jednou se mi podařil majstrštyk, když jsem spolužákovi namluvil, že včera bylo pěkné haló v Praze, jak tam lupič vyloupil banku a nevěda jak prchnout, vletěl do první tramvaje, nechal vystoupit lidi i řidiče a unesl jí. Policajti byli bezradní, proti mnohatunovému železnému kolosu jejich zábrany nemají šanci a lehnout si na koleje za ten plat nikdo nepůjde. Dokonce nebyl úspěšný ani pokus o prostřílení pneumatik. Takže se Prahou řítil gangstér v tomhle (pro únos) nezvyklém dopravním prostředku a nikdo nevěděl co s tím. Až jedna chytrá policajtská hlava přišla na výborný nápad, vhodným nastavením výhybek vehnali tramvaj na kulaťák. Tam pak tramvaj kroužila dokola do doby, než jí došla šťáva a lupiči nezbylo než se vzdát. (18.01.2014)

Připravený promyšlený scénář plný fabulací nenabízí nějaký složitý příběh ale je spíš je vynikajícím hříštěm pro herce. Komediální talent Oldřicha Nového a Natašy Gollové se konečně mohl projevit v celé své šířce. Film zůstává však pořád na úrovní lehké komediální konverzačky jejichž kvalitu zdvihá právě herecká sestava. Za nejroztomilejší komedii dávám 4 velmi silné hvězdičky. (23.09.2012)