Roztomilý člověk

Neprávem opomíjený film naší hvězdné předválečné filmové éry. Ale proč?! To nepochopím. Četla jsem i knižní předlohu F.X. Šaldy a musím říci, že ta filmová podoba se trochu liší. Ne však kvalitativně. Snad i proto, že sám Šalda prý dojížděl na natáčení filmu a pozorně dohlížel na scénař... Ve filmu, který alespoň na chvíli dal zapomenout návštěvníkům kina na tehdejší nelehkou dobu, se objeví mnoho nej. Nejlepší filmový lhář Viktor Bláha v podání Oldřicha Nového, nejšarmantnější lhářka Polda alias Nataša Gollová, "nejvyčuranější" příbuzný František Filipovský, nejvíce lží vůbec a tak by se dalo pokračovat dlouho... Filmu vážně nelze vytknout nic podstatného, vše je tak, jak má být. Zkrátka povedený film, který párkrát do roka neuškodí. A - pozor na lidi, co si začnou nenápadně upravovat kravatu:) (17.01.2008)

''Každý z nás je trochu takový Roztomilý člověk.'' Pravda to je, to bez debat, to si ani podobně jako hlavní postava tohohle majstrštyku nemusím vymýšlet, teda pardon, lehce upravovat a dělat takové ''neškodné'' žertíky :-) Na tohohle Roztomilého človíčka jsem se chtěl už nějakou dobu podívat, a to hlavně kvůli skvělému Oldřichu Novému. No a když už si myslíte, že nemůžete přijít na žádný další důvod proč se na nějaký film podívat, tak bleskovým způsobem zjistíte, že jste si herecké obsazení přečetli stejně rychle, špatně a s nulovou pozorností jako výstražný nápis s nechutným obrázkem černočerných hnusných plící na krabičce od cigaret, protože to bych přece jenom nebyl já, kdybych se nevyjádřil také k nějaké té ženě ;-) A tou je samozřejmě překrásná a roztomilá, ale jako ve většině jejích rolí i totálně praštěná Nataša Gollová. Hehe. A to je vše. Mimochodem, Vitališ a jeho maminka s nízkofrekvenčním ultrazvukovým hlasem jsou jednoduše nejlepší duo. 5/5 (09.12.2022)

Když jsem tuto veselohru viděl v dětství poprvé, byl jsem tím gejzírem gagů nadšen. Když jsem ji viděl nedávno, něco mi tam nehrálo, vlastně mi tam něco až vadilo. Ale co to bylo? Vždyť Oldřich Nový je ve své neschopnosti přestat svým žvaněním přivádět do trapasů své okolí i sebe samého naprosto vynikající. Stejně jako jeho zoufalý, leč nakonec vždy na pomoc přispěchající kámoš Ladislav Pešek. A pak jsem na to přišel. Slabinou jsou věty, které scénáristé dali do úst Nataše Gollové. Ta je sice ve svém hereckém projevu tradičně rozpustilá a neodolatelná, ale jakmile scénáristé nechávají slečnu Poldu dokončit nějakou mystifikaci Viktora Bláhy, spadne celá recese i dialog o několik levelů níže. Což je velká škoda. Udělat to lépe, bylo by to na 5 hvězdiček. Tento absolutně nedoladěný "detail" to však sráží dolů, obávám, se o více než tu jednu, co jsem strhnul já. (25.01.2019)

Překvapilo mě při čtení místních komentářů, kolik lidí vůbec nepochopilo, že Nového a Gollové bájení neznamenalo únik z nešťastné doby protektorátu, "analgetikum" (mimochodem, teď mě napadlo, tenhle prostředek by se neměl užívat ústy, přeci anal-get... tý brďo, to mi to dnes ale pááálí), ale naopak základní způsob existence absolutně nezávislý na jakémkoli politickém zřízení. Nic nepobaví člověka tak, když si z někoho vystřelí a ten druhý mu na to naletí. Proto to dělal třeba Hašek ve svém reálném životě, proto to dělám i já už od dětství. Třeba si vzpomínám, jak jsem v deseti namluvil své mladší sestře, že když sní tři talíře mlíkový polívky, vyroste a bude z ní voják jako malovaný. Cheché, a ona tomu věřila...........tak ne, to vlastně bylo jinak: nenamluvil jsem to já sestře, naopak mě o tom přesvědčila babička. A dobře jí tak, za to lhaní byla moc pěkně odměněna, jsem pak šel ven se třema polívkama v sobě a mezi dveřma se chtěla ta třetí (nebo možná i druhá) přesvědčit na vlastní oka, jak pěkně má babička vymalované zápraží. A povedlo se jí to. No a takhle to šlo dál, jednou se mi podařil majstrštyk, když jsem spolužákovi namluvil, že včera bylo pěkné haló v Praze, jak tam lupič vyloupil banku a nevěda jak prchnout, vletěl do první tramvaje, nechal vystoupit lidi i řidiče a unesl jí. Policajti byli bezradní, proti mnohatunovému železnému kolosu jejich zábrany nemají šanci a lehnout si na koleje za ten plat nikdo nepůjde. Dokonce nebyl úspěšný ani pokus o prostřílení pneumatik. Takže se Prahou řítil gangstér v tomhle (pro únos) nezvyklém dopravním prostředku a nikdo nevěděl co s tím. Až jedna chytrá policajtská hlava přišla na výborný nápad, vhodným nastavením výhybek vehnali tramvaj na kulaťák. Tam pak tramvaj kroužila dokola do doby, než jí došla šťáva a lupiči nezbylo než se vzdát. (18.01.2014)

Jeden z nejpříjemnějších filmů Oldřicha Nového. Vždycky se rád zasměju u všech těch neuvěřitelně roztomilých scén. Vtip je tu podáván s precozní českou elegancí, kterou bohužel dnešní generace tuzemských filmařů naprosto postrádá. Snad je to kouzlem černobílého filmu, nebo jistou naivitou, s kterou byly tehdejší komedie točeny. Ať tak či onak, výsledek je v dnešní době nenapodobitelný. (16.06.2007)