Rozparovač z New Yorku

Fulci nebol storyteller a jeho kľúčové filmy na storytellingu ani nestáli. Šlo o hypnotické sledy silných obrazov, ktorými sa etabloval ako brakový auteur vo svojej voľnej zombie tetralógií Zombi 2, City of the Living Dead, House By The Cemetery a The Beyond. Aj preto trochu nechápem ndšenie z NY Rippera ako z podareného a napínavého Giallo/Slasheru. Nebodaj ešte s dobrou pointou. Fulci berie generický thrillerový formát a vstupuje doňho pár podareným scénami oldskoolových gore vrážd (poňatými v jeho tradične expresívnom výtvarnom štýle) a jednou naozaj vydarenou snovou sekvenciou, ktorá nás ako jediná intenzívne upomína na silné stránky prác talianskych majstrov nízkorozpočtového horroru. Medzi tým však sledujeme film, ktorý zlyháva v tom úplne základnom žánrovom poslaní - budovaní atmosféry (a napätia - predsalen má ísť aj o thriller). Pritom vieme, že Fulci vie práve s ňou narábať úžasne. Kultový opar okolo filmu sa strašne rýchlo rozpúšťa. Kvak-kvak. (18.01.2022)

Zrejme najmä vďaka násiliu a tématike sériového vraha, najlepšia skúsenosť s Fulci-m. Mnohí si prídu na svoje aj kvôli ľahkému erotickému nádychu, ktorého je rovnako dostatok, ako gore. Ako plynie samotný príbeh, postupne pribúda niekoľko postáv, čo celkom slušne dokáže diváka zmiasť, takže odhaliť "Káčera Donalda" hneď v úvode nie je tak jednoduché, ako som sa pôvodne domnieval. Na mňa totiž tieto staršie filmy v niektorých prípadoch pôsobia dosť "obmedzene". Každopádne, začo som rád, toto nie je ten prípad, a mne "The New York Ripper" rozhodne neprišiel tak zlým hororo-thrillerom, ako sa to tu percentuálne vyjadrilo. S nadsádzkou prilepším - 70% (16.04.2017)

Průměrný maniak poznal jak realita dokáže býti strohá, že i pro úchyla je potřebná praxe, zapomněl si otevřenou břitvu v kapse a stal se urgentním klientem u urologa. Jak to na mě všechno působí? Copak nám ten Lucio Fulci nabízí tentokráte? Jakýsi zvláštně nečitelný mix víceméně nudných, groteskně mizerných hereckých výkonů, průměrného příběhu o artikulačně nedomrdlém individuu a kupy zralé italské erotiky. To vše zabalené do balíčku s titulkem krimi-giallo na přelomu 70tých a 80tých let. Po mysteriózní The Black Cat (1981) a hororově vydatném gore House by the Cemetery z téhož roku odstartoval Fulci jakousi zámořskou misi hororově laděných kriminálek. Samotný The New York Ripper příliš nevyužívá prostředí anonymních uliček, temných zákoutí a mnohdy uvadající příběh se ku atmosferické erekci snaží přivést okatým kopirajdem Argentových barevně diskofilních hrátek v nasvícení scén. Fulci stále udržuje pravidelný oční, posléze pak alespoň prsní kontakt s divákem, dmýchá jakousi všudypřítomnou perverzi a do toho celého šlehá nijaká hudba Francesca de Masiho, jež je stejně efektní, jako velebení Boha v mešitě na předměstí Teheránu. Navíc tomu všemu vůbec nepomáhá dost šílený český dabing. I když na druhou stranu ale musím přiznat, že se z kdesi vykradlo pár slušně napínavých momentů, pobavily minirole samotného Fulciho coby policejního šéfa (Soaviho štěk mi utek, hledal sem pod křeslem zapadlou tatranku) a docela i „chutné“ žiletkové gore finále. V součtu taknějak slabý průměr, minimálně bizardní co se do nápaditosti vražd týče, maximálně bizardní pro valnou část současného publika a víceméně žánrový artefakt své doby. [final rate: 50%] (19.02.2008)

Já asi začínám blbnout nebo mě už Fulci na dobro lapil do svých spárů, ale po druhém shlédnutí "Rozparovače" musím jít s hodnocením nahoru (ze 2 na 4 *). Tohle meastrovo post-giallo má vážně skvěle podanou hnusovou-neonově-pervezně-sexuálně-bizardní atmosféru NY, jako žádný jiný film. A navíc k tomu ty skvělé gore scény, u kterých musí každý horrorový manik vrnět blahem. Kdo ví, třeba po třetím shlédnutí půjdu až na maximální hodnocení, ale to už asi budu v Luciově pekle. (12.03.2009)

Pre starú taliansku giallo horrorovú filmovú tvorbu, z obdobia sedemdesiatých a osemdesiatých rokov minulého storočia, mám slabosť. Lucio Fulci patrí medzi mojich najoblúbenejších a najrešpektovanejších filmárov, v rámci toho špecifického subžánru. Podarilo sa mu natočiť niekoľko vskutku výnimočných titulov. Jeho filmy boli plné násilia. Vyžíval sa v krvavých scénach a perverzných sexuálnych výjavoch. Rád používal nechutné gore efekty. Všetky tieto atribúty naplno zúročil v krimi snímku "Rozparovač v New Yorku" (Lo squartatore di New York), ktorý zrežíroval v roku 1982. Fenomenale, perfetto, fantastico giallo! **** (10.04.2021)