Hry o život: Skúška ohňom

Pokračování Hunger Games se těší o poznání větší divácké přízni, můj dojem je ale přesně opačný. K plusům lze řadit rozumnější střih a větší rozpočet, který nespokl jen větší honorář Jennifer Lawrence a dalších zúčastněných, ale podepsal se i na lepších (bombastičtějších) efektech. Tím ale výčet pozitiv končí. Druhý díl potřeboval jít ve zobrazení světa Panemu dál a upřímně řečeno, odhalil jen větší plytkost a nebojím se napsat tupost. Vytváření dystopií, které by se daly brát vážně, Hollywoodu nikdy moc nešlo a tady vzhledem k cílové divácké skupině nebyla snaha veliká. S logikou si příběh neláme hlavu, dialogy mi připadají ještě hloupější než v jedničce, prezident Snow, který měl ztělesňovat sofistikované všemocné zlo, vypadá spíš jako umíněný stařec v počátečním stádiu senility, který primitivním násilím a demonstrací zvůle přikládá polínka do ohně tam, kde by měl manipulací a intrikami korumpovat a chladit vášně. Kromě Philipa Seymoura Hoffmana mě vlastně na dvojce nezaujalo už nic. Celkový dojem: 35 %. (31.01.2022)

Mňa tie ženské autorky nejak neberú. Recenzie mal tento film ešte lepšie ako ten prvý, no mne sa práve že ten prvý páčil o trochu viac. Tu sa len polku filmu kecalo o tom čo bude a čo bolo. V tej druhej už prišla na rad akcia, ktorá je prekvapivo nevýrazná. Francis Lawrence je dobrý režisér, no mám pocit akoby mu štúdio pricviklo gule. Rovnako nevýrazne a nezáživné je aj herecké obsadenie a príbeh. Herci vyzerajú ako keby ani nevedeli čo hrať a každý ma tak dva tri vyrazy, aby sa nepovedalo, že jeden je málo. A čo sa týka príbehu a jeho záveru, tak je snáď ešte nevhodnejšie strihnuté ako druhý Hobit. Najväčšie plus je teda hudba James Newtona Howarda, ktorý bol tuším tiež zmätený a sám nevedel čo k tomuto bordelu zložiť. Nakoniec zložil prekvapivo dobrý soundtrack a zaradil sa medzi to najlepšie v tomto filme. Oblúbené soundtracky: I Had To Do That, The Tour, Arena Crumbles. 60% - 3* (14.04.2014)

Z mojho pohladu o nieco lepsia, nez jednotka, pretoze som akosi nechapal, ako sa moze totalitny stat zabavat na zabijani deti, aj ked v dvojke slo sice tiez o zabijanie, len tentokrat slo o zabitie Katniss Everdeen a zabijacke pasce boli tiez ostrejsie, ako v jednotke. Teraz som zvedavy, ako bude pokracovat trojka. Prezident Snow v podani Donalda Sutherlanda, si s chutou zahral zaporaka tak, ako ho poznam so SMRTIACEJ EPIDEMIE (1995) s Dustinom Hoffmanom alebo v drame KRIMINAL (1989) so Sylvestrom Stalloneom. Rakusky reziser Francis Lawrence, nema s Jennifer Lawrence nic spolocne, je to len zhoda mien. Ako debut natocil fantasy-thriller CONSTANTINE (2005) s Keanu Reevesom, JA, LEGENDA (2007) s Willom Smithom alebo romanticku dramu VODA PRE SLONY (2011) s Robertom Pattinsonom. _________ Jennifer Lawrence - (Katniss Everdeen) +++ Josh Hutcherson - (Peeta Mellark) +++ Liam Hemsworth - (Gale Hawthorne) +++ Woody Harrelson - (Haymitch Abernathy) +++ Donald Sutherland - (Prezident Snow) +++ Lenny Kravitz - (Cinna) +++ Stanley Tucci - (Caesar Flickerman) +++ Philip Seymour Hoffman - (Plutarch Heavensbee) +++Produkcia: Nina Jacobson, John Kilik +++ (Videl v kine 28.11.2013) +++ (06.12.2013)

Pokračovanie Hunger games je jednou z mála výnimiek kde je pokračovanie lepšie ako úvodný film. Bez toho aby ste videli úvodný film nemá veľmi zmysel pokračovanie pozerať, pretože všetko na seba nadväzuje a film začína tam, kde úvodný končí. Po odštartovaní hier film šľape ako hodinky, ale ani do tohto momentu vôbec nenudí. Tam, kde som predtým kritizoval zbytočné digitálne príšery si teraz vystačili s hrozivými paviánmi, jedovatou hmlou, prívalovými vlnami či bleskami. Pokračovanie je lepšie vo všetkých smeroch. Poznáme lepšie hlavné mesto, silné i slabé stránky systému, jeho zkazených ale i ľahko manipulovateľných obyvateľov a konečne vidíme i zárodok odporu, ktorým film končí. V závere dostane každý facku v podobe jasného upozornenia - Priprav sa na tretí diel! 80%. (13.04.2014)

První díl se snažil těkavou estetikou, opulentními přelety kamery, velkolepými davovými scénami a velikášskými gesty dosáhnout dojmu, že v tomhle příběhu jde prostě o něco víc (a nešlo). Ironické je, že druhý díl toho skutečně dosahuje zcela naopak pomocí poctivého promyšleně nenápadného stylu, důrazem na dramatické konfrontace jedince s jedincem a často pomocí výmluvných zámlk namísto velkých slov. Jinými slovy, druhým Hunger Games se podařilo vyvrátit mnohé z toho, co jsem vyčítal prvnímu dílu. Aniž by přestaly být upřímnou a přímočarou zábavou pro mladé publikum uvyklé srozumitelně zprostředkovávaným pravdám v zapamatovatelných sloganech (což mi samozřejmě může vadit, ale je to problém můj, ne filmu), daří se jim na omezeném prostoru rétorických operací diktovaných cílovým divákem vytěžit z de facto politického tématu maximum. Více viz tady. (08.02.2014)