Réžia:
Vít OlmerKamera:
Vladimír HolomekHrajú:
Lukáš Vaculík, Simona Chytrová, Martin Dejdar, Luděk Munzar, Jakub Albrecht, Predrag Bjelac, Lucie Březovská, Helga Čočková, Tereza Sochorová, Pavel Nečas, Karel Vávrovec, Petr Drozda, Juraj Herz (viac)Obsahy(1)
Scénář Vůně kávy točil režisér Vít Olmer společně s kameramanem Holomkem v květnu a červnu minulého roku v Praze a v exteriérch nedaleko hlavního města. Předevšín na malém venkovském statku, kam na čas přesídlila rodinka filmového scenáristy / Lukáš Vaculík /, který potřebuje pro svoji tvůrčí práci čerstvý vzduch a hlavně klid. To se mu však u manželky, bývalé, poněkud hysterické herečky, /Simona Chytrová/, stále nedostává a tak této malé rodince, ke které patří ještě šestiletý syn, hrozí rozpad. Nečekané, tajemné události jim však ukáží cestu zpátky. Je to tím, že na statku je bývalá pražírna kávy, a manželka, společně se sousedem Dědkem/ Luděk Munzar / s ní, proti vůli manžela, začne podnikat. Ale existence prudce jedovatého hadra, jenž se sem dostal v pytlech z ciziny, staví tento dramatický příběh do jakési snové reality a démonické vize. Kromě jmenovaných herců uvidíte ještě Martina Dejdara a další známé osobnosti. Autorka scénáře je Malgorzata Ebel, výtvarnice polského původu, jež je majitelkou kavárničky na Starém městě a ke kávě má velice osobitý vztah. Scénář ještě před televizní dramaturgií získal jednu z hlavních cen v soutěži SAZKA. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (36)
Tosim to zmínil nejlépe. Tak já s prominutím lehce opíšu, co on nakousl. Film skutečně neví, čí je. Jestli příběh o vzniku kavárny na základě historické pražírny, či dramatem s jedovatým hadem ve stodole, nebo snad filmem o manželské krizi anebo dokonce vzpomínek na mučení dědkova otce z válečného období. Všechno jedna kaše a samozřejmě nepovedená. Není divu, když autorem je Vít Olmer. Tomu člověku šla natočit kvalitně pouze nahota. Která pochopitelně nechybí ani tady. Ano, prsa milenky Lukáše Vaculíka jsou asi tak to jediné, co na filmu zaujme. Jinak je to směsice a mišmaš, který místy postrádá hlavu a patu. Scénář je příšerný a některé herecké výkony také, čemuž se ale nelze divit, když až na výjimky ve filmu hrají neherci nebo málo obsazovaní herci. Ale Vít Olmer nezklamal, vytvořil přesně takové dílo, jaké jsem od něj čekal. ()
Smrad průšvihu. Text distributora lehce navnazuje, jméno režiséra odrazuje. Ten snímek neví, zda má být současným českým příběhem o tvůrčí práci, podnikání, manželské krizi, druhé světové válce či mysteriózním příběhem s všudypřítomným hadem. Všechno dohromady v jednom filmu připomíná onen pověstný dort pejska a kočičky. ()
Neviděl jsem v tom filmu nic než prázdnotu. Nechápu, proč byl natočen. ()
Nejhorší nápad byl udělat hlavní postavou scenáristu, protože se divák lépe soustředí na chyby v tomto filmu. Varšavská rodačka Malgorzata Ebel má kavárnu na Malé Straně, ale její vstup na pole scenáristiky není ničím, co vůbec stálo za to točit. Věci se nedějí, protože vyplývají ze situací, logiky a postav, ale prostě protože autorku nic lepšího nenapadlo. Konec už je úplně pitomý. Režisér a pár herců se sice snažili, ale na tomto poli šlo o předem prohranou bitvu. I jako celovečerní reklama na konkrétní značku kávy je to ubohé. ()
Sice zajímavá kamera, ale scénář prachobyčejný. "Obohatit" klasickou partnerskou krizi o naznačovaný válečný motiv se nepodařilo. Závěr nechtěně působí komicky, ne dramaticky... ()
Ten neodbytný pocit labutí písně je opravdu dojemný... Pro neklidného Víta Olmera byla Česká televize tvůrčí brzdou, ale co si budeme nalhávat – docela jí potřeboval. Vůně kávy působí jako lehké nakročení na půdu zbrklých experimentů, kterými Olmer obohatil podobně utržená devadesátá léta. Zd po letech naplno zhodnotil svou zálibu v citátech, a proto se dočkáme citací a odkazů na Ježíše, Marxe, Jarmusche, Wajdu, Hemingwaye, Hrabala, Lustiga, Voskovce...a hlavně sebe. Unavený hrdina v podání Lukáše Vaculíka marně křísí projekt s pochybným názvem Smrt na prodej (jednalo se o reálně plánované pokračování Nahoty na prodej) a podle vzoru posledních filmů Jiřího Vejdělka zkouší rozhodit několik partnerských sítí. Výsledek je sporný, jak je u Olmera zvykem. Místy to vypadá, že se pan režisér vyjádří nadmíru trefně, aby v následující scéně po x-té zapracoval naprosto zbytečnou podzápletku kolem „válečného traumatu“ a hledisko sklepního hada. Jenže právě tyto „blbosti“, obsazení Simony Chytrové a podivně nasekané ustavující záběry (možná licence kameramana Holomka) jsou přesně tím, co umí Olmer nejlépe – hrát si. Projevit nadhled nad sebou i okolím, což dokazují záměrně směšné (alespoň doufám) lechtivé scény a trapnost veškerého snažení. Možná nevědomky odráží Olmer rozsáhlejší kocovinu českých filmařů po některých neúspěšných experimentech minulých let. Mně tímhle filmem rozhodně neurazil a budu rád, pokud ještě něco ztropí. ()
Mne ani tak nevadila hudba ani herci (az na drevenou Chytrovou, ale s tim divak pocital od zacatku) a krome koz Stolarove me velmi bavily vsechny narazky na cesky film a politiku, ale tady prave zacina cely problem. Z vysledneho mis-mase, kde nic neni dotazeno do konce nebo vice propracovano, takze film zaroven obsahuje vsechno a nic, totiz cisi jeste jeden nesvar - ony narazky a vtipky byly pravdepodobne uplne prvni, co na scenari vzniklo, a posleze byla potreba to akorat vycpat necim, co by pripominalo pribeh. Ucel se tedy stava prostredkem. Anebo to tak minimalne pusobi, coz ve vizitce scenaristickemu umu v konecnem dusledku znamena totez - radeji znovu a lepe. ()
Nevím -ale víckrát bych to vidět nemusela, přestože to není nijaký odpad . Prostě film, na který kouknu, podívám se na Lukáše a Simonu po letech (zase spolu) :-) a za měsíc asi nebudu vědět o čem to bylo :-( ()
Film nielen o prazeni kavy, ale aj o tom, ako zena nici manzelovi zivot pri akejsi tvorivej praci. Dialogy obcas dobre, ale hodne casto podpriemerne : 40 % ()
To by mě zajímalo jak režisér který od r.1989 točil jen propadáky shání peníze na film, a jeho paní, kdyby jej nebylo byl nám jako "herečka" zůstala navždy neznámá... ()
Návrat závodníka Luďka Munzara (obdivoval jsem kdysi jeho výkony s nádherným Tatraplánem Sport). Tu kouzelnou formuli ve stodole jsem mu záviděl, taky bych chtěl mít v důchodu takovou :-).. Jinak poslední dobou oceňuji herecké výkony Lukáše Vaculíka. Na rozdíl od řady ostatních, kteří pouze odříkávají své role (samozřejmě Munzara nemyslím), skutečně hraje. ()
Takže, "snová realita a démonické vize" tedy zcela určitě ne, plytkost a upachtěnost v podání standardního manželského troj (čtyř) úhelníku ano. Co byste řekli vdané ženě, která by vás opíchala, a na rozloučenou řekla: "Pozdravuj ženu"? ()
Škoda, že ta Chytrová neumí moc hrát, ale místy je fakt skvěle civilní. Hudba byla dost špatná, nevhodně vybraná, nechápu, proč si nenajal Olmer jednotného skladatele. Některé sekvence i filmařsky dost slabé. Zajímavý Munzar jako kulisa a ta tanečnice jako figura. Rozhodně ne podprůměr, pozor: Je vidět, že to dělal profík... Jsem rád, že Olmer zase po letech něco natočil, to mne těší... :-) ()
Vztahová story manželů bydlících na polorozbořeném statku, kdy ona rozjíždí v Praze kavárnu a on píše bídné scénáře do televize. Prvních třicet minut je hrozně statických, nudných , unylých čemuž krom způsobu vyprávění pomáhá i slizká hudba jak z nedělní chvilky poezie. Pak si Vaculík najde milenku, s kterou se většinou válí na posteli nahatej ( opravdu nádherná odvážná Lenka Stolařová, jedna hvězda navíc ) tak se to "zakční" a Chytrová se skamarádí s Dejdarem, a pak tam je nějakýj zbytečný jedovatýj had a nakonec se k sobě vrátí... nevěrou vstříc světlým zítřkům. Nebyla to tragedie, ale nic co bych si zapamatoval ( krom tedy nádherných prsou Stolařové ). ()
Všechno a nic, ve výsledku o ničem. Scénář je jeden velký průšvih a rozplyzlost točení to všechno domlátí. Ta kriminální zápletka tam snad byla jen omylem navíc. 25% ()
Šklovskij tvrdil, ze jednim z principu umeni je ozvlastneni. Rekl bych, ze s tim ozvlastnenim se to tady ponekud prehnalo. Ale ma to zrucnost a uplne spatne to taky neni. ()
V civilním životě kávě neholduji a tato její televizní „vůně“ mne určitě na víru uctívačů kávovníkového plodu neobrátí. To, že je Vít Olmer od dob Tankového praporu již dvacet let úplně zbytečnou postavou české kinematografie se myslím ani nemusíme bavit a o tom, že jeho démonické stavy vyvolané chudákem jedovatým hadem na tom houby změní, doufám taky ne. Stoprocentně souhlasím s komentářem uživatele w15 „Simona Chytrová je stále krásná žena“, ale to je myslím na 76 minut méně než málo a již zmiňovaný hrůzostrašný had z hadova to nevytrhne, ani kdyby se usyčel k smrti. ()
Překvapilo mě, že by Srstka "Chcete mě ?" ublížil zvířeti ... Příště si to nedám, i když jednotlivé herce a herečky má rád ..., též jsem tam nic nenašel ! ()
Tohle ja další z těch zbytečných filmů na nedělní prime-time. Kdyby si tvůrci odpustili 10 takovýchto snímků a natočili jeden pořádný film, udělali by pro českou kinematografii mnohem více. Vůbec nechápu, kde se tam měla skrývat ta komedie. Možná v bandě kopáčů v čele se Zdeňkem Srstkou. Za ty dávám tu jednu hvězdu, přestože by bylo velmi snadné dát tomuto dílu odpad. ()
Není to tak špatné, jak by se mohlo zdát...! Výsledek má sice pár mezer, ale vzhledem k tomu, že se jedná o TV film, ne kasovní trhák pro kina, je to celkem kvalitní kus!! ()