Mravnosť nadovšetko

Jedna z nejlepších komedií s Hugo Haasem, jíž však jistě přispěl výborný a vtipný scénář a režie Martina Friče, který už tehdy byl mistrem svého oboru. Svěží to nápad, jak touto satirickou formou karikovat falešnost toho, o čem lidé (v tehdejším chápání) říkalo mravopočestnost. Bylo to řečeno na samém začátku, když se bavily místní báby: "To je člověk sama mravnost a počestnost"... "A jak se mu to stalo?" - Rozhodně nejlepší vtip celého filmu. Zápletka jednoduchá, v různých obměnách v tehdejším filmu používaná, zde asi dospěla k tomu nejlepšímu a nejklasičtějšímu. Výborný také Saša Rašilov, Zdenička Baldová i na sebe nadprůměrná S. Svozilová. Také Adina byla lepší v rolích, kde hrála "obyčejné" dívky než nabubřelé měšťácké slečinky. Film znám nazpaměť a vždy si ho rád shlédnu znovu. (19.07.2015)

MRAVNOST je dalším projevem rodící se nesporné kvality českého filmu československé éry třicátých let. Už scénáristická trojice - Frič, Haas, Vávra - byla velkým příslibem, který Fričova režie dokázala ještě dále zhodnotit a posunout. Úsměvný ortel nad zbytky rychle se bortící secesní prudérie spolu s tím, že role vznikaly opravdu na tělo - je to evidentní z pracovní svěžesti jak realizačního štábu, tak hereckých protagonistů - nenápadně naznačuje nástup nové kultury druhé poloviny minulého století. Film umožňuje také pochopit, jak je možné, že řada herců, které z té doby známe z jejich dobových šarží diblíků, mladomilovníků, tragédů, zvládaných až na ochotnické úrovni, se o dvacet-třicet let později mění v nezapomenutelné koryfeje nové vlny klasického moderního filmu let padesátých až sedmdesátých. Uvážíme-li navíc, že film byl realizován v obvyklých drakonických technických i časových limitech doby, obdiv a radost, kterou pociťujeme po jeho zhlédnutí, se mění v zasloužený obdiv. Vynikající, v mnohém oproti jejich dobovému kontextu atypické herecké výkony Haasův, Mandlové i Ferbasové doplňuje nenápadný debut Jiřího Hlinomaze (podle fyziognomie obličeje soudě možného příbuzného herce a naivistického malíře Josefa Hlinomaze) a pozoruhodně vyrovnaná, vzorně provedená kreace Saši Rašilova. Svěží, rychlým spádem probíhající nápaditý děj dotváří skvělý dojem z komedie, která si v době svého uvedení kladla nanejvýš skromný cíl: pobavit co nejdéle co nejvíc diváků. Cíl, který nejenže byl dosažen, ale i - jak se dnes ukazuje - také nadčasově překonán. (24.04.2008)

Jednoznačně jedna z nejlepších a nejvtipnějších prvorepublikových komedií, která je navíc neuvěřitelně nadčasová, takže se u ní zaručeně zasmějete i dnes. Člověk by až nevěřil, jak starý tento film je. Jako vždy výborný Hugo Haas a Věra Ferbasová v jedné ze svých nejlepších rolí. Nesmí se zapomenout ani na skvělou Světlu Svozilovou a Adinu Mandlovou v netypické roli "šedé myšky", která se ale s pomocí Verbasky "vyloupne" v krásnou slečnu. Vynikající je i "milovnice alkoholu" Baldová a smích Saši Rašilova. Dvojice Haas+Ferbaska byla ale v tomto filmu bezkonkurenční! (18.03.2012)

Dokonalá ukázka prvorepublikové inteligentní, vkusné a hlavně dodnes zábavné komedie, kdy jsou nám k smíchu i velké morální pravdy - ať ty konservativní nebo volnomyšlenkářské. Stále funguje nakažlivá choroba smíchu v nejnevhodnější okamžik a závěrečné upadání do mdlob těch úzkoprsých (nebo to snad byla tatáž?) paniček. (05.07.2005)

Ríša fantázie tu dostala poriadne zabrať hneď na začiatku. Koľko príbehov o falošnej morálke je v nových filmoch, a tento je asi jeden z prvých českých. Malý zmätok v identite osôb je klasická zápletka na tú dobu, a prináša pár vtipných momentov. Zvyšok je už len čakanie, ako sa to všetko vyvŕbi. Z trikovej stránky je zaujímavý úsmev kovovej sochy. –––– Fantazie je obluda, která mně mnoho pohltila. Fantazie je lidské zlo, které vede k neřestem, nemravnosti a k zločinu. –––– Koukejte, já mám sexepíl! –––– To koukáš, jak jsem ti to obrátila naruby! (19.11.2015)