Mravnosť nadovšetko

Mám rád tyhle inteligentní komedie, které si vystačí s dvěma místnostmi, pár výbornými herci a mazaným scénářem. Tenhle ani nijak mazaný není, ovšem vůbec to nevadilo. Hugo Haas, s menší pomocí Věry Ferbasové, utáhl všechno sám. Na salvy smíchu to bohužel není. Za závěrečnou omdlévací scénu, za perfektního Sašu Rašilova s "chorobou" a za odvážný námět ten plný počet dát musím. (18.05.2018)

Při svém prvním seznámení s Hugem Hassem Ať žije nebožtík mě komediální výkon Hasse zaujal, ale film samotný mě z dnešního pohledu už zrovna dvakrát neoslovil. Druhé setkání po čase dopadlo v tomto ohledu o něco lépe. Hlavně začátek s puritiánsky přednášejícím Hassem, jeho vyčiněním dětem, že mají fantazii a nápadem udělat mu bistu vypadal velmi slibně a zábavně. To bylo skvěle. Pak když přišlo odhalení dávného profesorova hříchu z minulosti v podobě nemanželské dcery slibovalo to další zábavu, navíc, když se dcera přistěhovala jako vychovatelka rovnou k němu domu. A přineslo to spíše jen takový neurážející pamětnický průměr, kdy některá místa již zestárly, některá se povedly, ale některá  hluchá místa (i třeba jen s hudbou bez dailogů) přece jen vzhledem k úvodu trochu zamrzí.. Adina Mandlová se mi navíc do role zakřiknuté dívenky moc nehodila a Věra Ferbasová tak nějak neinteligentně předváděla to co, později inteligentně předváděla Nataša Gollová (jak trefně poznamenala jedna dobová kritika.) Z herců tedy opět hodně ční samotný Hass, který se mi opět hodně líbil a roli pokryteckého profesora si skvěle užil. Ale ještě alespoň Václav Rašilov jako rozesmatý doktor nebyl špatný.Určitě překvapí na tu dobu docela ustěpačné a odvažné myšlenky, které vyvrcholí v závěrečném profesorově monologu, o tom co je doopravdy mravé, který mě zaujal a dobře to zakončil. To se mi opět hodně líbilo- Leč i tady cítím, že i přes skvělého Hasse Fričovo nejlepší období příšlo až s Novým a Gollovou. Mravnost relativně příjemně pamětnicky potěšila, neurazila a u toho bych zůstal v podobě smířlivých tří hvězdiček, plus se speciální pochvalou za závěrečný monolog. (12.03.2021)

Profesor Antonín Karas si hraje na velkého mravokárce, je předsedou Spolku pro povznesení mravnosti, a žije počestný život se svou manželkou Karolínou a dětmi Evou a Ivanem. Vadí mu parfémy, malování a také vyzývavé oblečení. Dokonce mu má být jako předsedovi Spolku odhalena busta, kterou tvoří sochař Konrád. Nicméně, pan profesor má jedno tajemství, které je v rozporu s jeho "Mravností nade vše". Jednoho dne do jeho mravně spořádané rodiny zavolá jisté "Káčátko" a je problém. Jedná se totiž o Antonínovu nemanželskou dceru Věru, která se narodila těsně před tím než Antonín poznat svou manželku Karolínu. Mamka od Věry zemřela krátce po narození své dcery. Antonín tedy prosí Věru, aby odjela na Slovensko, a že za ní přijede. Nicméně, Věra navštíví doktora Macha, od kterého se dozví, že paní Karasová hledá anglickou vychovatelku pro svou rozvernou dceru Evu. Věra se na tuto pozici přihlásí a všem v rodině vyhovuje, s výjimkou Antonína, který ze zjištění, že je nová vychovatelka jeho nevlastní dcera, dostane silnou nevolnost. O stonajícího pana profesora se začne starat Dr. Jílovský, který si myslí, že je pan profesor v pořádku, jen by to neměl s tou mravností tak přehánět. Mezitím Káčátko vychovává Evu tak, aby vypadala více jako slečna a měla sex appeal. Eva se navíc zamiluje do sochaře Konráda, který si jí začne všímat až poté, co se začne řídit radami své nevlastní sestry/vychovatelky. Věra to zase dává dohromady s doktorem Jílovským. Mravnost tedy dostane pořádně zabrat. Antonín si se svou nevlastní dcerou vyměňuje dopisy, a jednoho dne jeden z nich objeví Karolína a je oheň na střeše. Takový morální člověk a začne si s mladou vychovatelkou! Naštěstí se vše vyřeší a pak profesor, nyní předseda Spolku, veřejně odhalí svou bustu a také pronese velice poučný a praktický projev o morálce, ze kterého staré babizny, které jsou nejzapálenějšími členkami Spolku, trefí šlak. To nejlepší z celého filmu bylo tedy na konci.  (15.01.2024)

Zase jedna klasika. Musím říct, že z toho všeho, co jsem zatím viděla, se mi líbila skoro nejvíce. Možná nejvíce. Příjemní herci, kvalitní práce mistra Martina Friče, komedie to příjemná, vyprávěná s lehkostí i humorem, ne trapná, ale naopak velice vkusná. Jako ostatně spousta komedií té doby. Film, který se snad neokouká, je to velice milá podívaná! (04.05.2013)

Velevážený profesor Karas, ztělesnění ideálu morálky, rád blízkým káže vodu, zatímco v mládí pochlastával víno. Chce po svém okolí, aby se stalo vzorem ctnosti, ale přítomnost vlastního levobočka ženského rodu pod vlastní střechou dává tušit, že image zarputilého nechybujícího ochránce dobrých mravů by mohla být záhy zničena. Je to neodolatelně pokrytecká podívaná. (11.03.2009)