Obsahy(1)
První celovečerní dokument německého režiséra Martina Persiela je dynamickou a svěží hymnou protispolečenské revolty mladých a v socialistické NDR téměř zakázaného sportu – skatebordingu. Režisér tu pracuje s archivním materiálem, konkrétně se skutečnými videozáznamy, které si v toho času nahrála parta tří kamarádů, fascinovaných tímto sportem, na 8 mm kameru. Persielův snímek sleduje tři představitele od jejich dětství v 70. letech přes období vzdoru v letech osmdesátých až po pád komunismu na podzim 1989, kdy se jim zásadně změnily podmínky života. Divákům se tak odkrývá skutečný obraz života mladé komunity skejťáků v NDR, jak ho ještě nikdy předtím neviděli. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (37)
Východní Německo a skateboarding – že to nejde dohromady? Ale ano, všude tam kde vyroste betonová džungle, se objeví několik děcek, které mají o pár koleček a prken navíc. Dokument působivě živou formou nejen, že přibližuje počátky skateboardingu schované za stínem Berlínské zdi, ale také přináší upřímnou vzpomínku, poctu a vhled do života nedávno zesnulého skateboardisty Denise Paracecka/Panika. Film umně propojuje vyprávění teď již dospělých skateboardistů, černobíle animované vzpomínky a archivní materiál ze života skateboardistů natočený na 8mm kameru. Příjemně také překvapí (a pobaví) několik narážek na bývalé Československo, v kterém, jak se zdá, bujel skateboarding ještě více než v NDR. ()
S naprostým údivem sem byl fascinován začátky Skateboardingu v USA (Lords of dogtown), ale tento Německý dokument o počátcích Skateboardingu ve Východním Německu mne totálně posadil na zem. Nikde víc sem neviděl Skate jakožto prostředek vyjádření Svobody, Rebelství a nechuť do tehdejší šedi Socialistického režimu v NDR, kde byl Skateboarding považován za zakázaný sport. No a Denis?... Tento mladík byl pro mne naprostým Bohem... Nic lepšího jsem o Skejtu neviděl a nejspíš asi ani neuvidím. R.I.P Denis! ()
Špička ve svém žánru! Neuvěřitelně povedený a nadupaný dokument, při kterém jsem se neskutečně zasmál a překvapivě mě i každou druhou chvíli zamrazilo. Plesnivost NDR s veškerou svoji plesnivou betonovostí (expr. příd. jm. od slova beton) a zatrpklostí v kontrastu s nevybouřenými mladíky, kteří touží hlavně po zábavě. Já se tím jejich stylem nechal dokonale pohltit. A třikrát hurá za soundtrack! (90%) ()
První skateboard prý viděli ve filmu Lucie postrach ulice. Začali postupně, v Magdeburgu, první skoky, triky... Pak přišel Berlín a skateboarding byl všechno, zábava, zážitky, vytržení z šedivého DDR, nadšení, vzpoura, spojení se západem... A Denis byl bůh. Teď, po jeho smrti je tu jen pár kamarádů a tisíce vzpomínek. Geniálních vzpomínek podbarvených efektivní hudbou, trefnými animacemi a nezapomenutelnou atmosférou ideálů a naděje, kterých bylo ve východním Berlíně až překvapivě dost. ()
Lehké pomníkování, které tahají výš fajnové montáže archivních materiálů, přímost zúčastněných a schopnost reflektovat dobu, která nás obecně pálí, ale rádi na ni s dostatečným distnacem vzpomínáme. A taky Lucie postrach ulice. Jen škoda, že díky všem těm osobním vazbám to nakonec končí asi natřikrát a ne moc rázně. ()
Galéria (15)
Fotka © Stamm Film
Zaujímavosti (1)
- Ve filmu je nesprávně uvedeno že na pražských závodech Euroskate 88 byli američtí skateboardisté Mark Gonzales a Steve Cabalero, kteří tam ovšem vůbec nebyli, hlavně proto, že se jednalo o evropské závody. (Hawaj)
Reklama