Réžia:
Martin FričKamera:
Václav VíchHudba:
Pavel HaasHrajú:
Hugo Haas, Ema Pechová, Adina Mandlová, Otto Rubík, Antonín Novotný, Bedřich Veverka, František Kreuzmann st., Ferdinand Hart, Stanislav Neumann (viac)Obsahy(1)
On, doktor filozofie Alois Pech, je neprůbojný a nesamostatný maminčin mazlíček, který pracuje jako vězeňský knihovník. Ona, Marcela Johnová, je sebevědomá, energická a úspěšná dívka z vyšší společnosti. Zatímco ona žije ve velkém světě, obklopena přepychem a ctiteli, on poklidným, skromným životem se svou starostlivou maminkou. Seznámí je zcela náhodný noční telefonát, který z Marcellina bytu vytočí jeden z jejích hostů. Přestože je pro ni mile neohrabaný muž především zábavným zpestřením života plného radovánek, Alois se do dívky zamiluje a začne vyhledávat příležitosti k dalším setkáním. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (47)
Tato pamětnická komedie představuje z mého pohledu lepší průměr tehdejší filmové tvorby. Třiatřicetiletý Hugo Haas v roli ostýchavého, rozmazleného Lojzíčka byl naivně roztomilý, maminka malá a starostlivá, Adina krásná a elegantní a ostatní jim taky dobře přihrávali. V tomto docela originálním snímku se najdou komické scény i vtipné dialogy, ale současný divák by se měl vyzbrojit určitou dávkou tolerance a shovívavosti. ()
Jedna z nejoblíbenějších a nejpovedenějších komedií Huga Haase, v níž vystupuje jako nesmělý, neohrabaný mládenec, kterého si velmi váží v jeho zaměstnání, ale má problémy s navazováním známosti s ženami. Dost mi tím připomíná mne samého, snad i proto (viz též scénka na kluzišti) se mi ten film moc líbí. Už ten začátek, kdy Aloise odvádějí v den jeho 7. narozenin do věznice! Nádherná je i scéna souseda Trégla, který usne v Aloisově posteli, když čeká na meziměstský telefonní hovor. Prostě komedie, jaká má být. ()
Tento Haasův film jsem velmi dlouho podceňoval. Připadal mi oproti živým crazy-komediím Život je pes a Ať žije nebožtík dost utahaný. Až při náhodném a nechtěném sledování jsem dodatečně objevil všechny jeho kvality. Je zde mnohem více sarkasmu, vtipu a ironie, než kde jinde. Příběh sám o sobě je stěží uvěřitelný, ale vytváří podklad pro řadu nezapomenutelných situací. Nejlepší jsou scény s maminkou, se zlodějem, který si přišel říct o výpomoc, a se sousedem, který si přišel zatelefonovat. Dostatek prostoru je i pro figurky Trégla, Neumanna, Kreuzmanna aj. Pouze postavy Marcelliných přátel včetně snoubence v podání Otty Rubíka působí značně ochotnicky. Naprosto ojedinělým zjevem je pak Ema Pechová coby mazlíčkova maminka. Škoda, že jen jednou. Jako představitelka maminek by představovala specifický a originální typ. ()
Těžko by se hledali odlišnější kandidáti na lásku než chudý nesmělý doktor filozofie a bohatá sebevědomá bruslařka. Frič je dokázal dát dohromady s milou a příjemně úsměvnou lehkostí a ještě je obložit mnoha kouzelným gagy a momenty, ať už je to soused čekající na hovor z Plzně, nemluvný zlodějíček, nečekaně zakončené hudební číslo nebo hned úvodní scéna kdy si pro pana dotkora přijdou, aby ho odvezli ho do vězení. Film tak starý, že už ho možná mnozí nedokáží docenit, stále však úsměvný, laskavý, obdařený, hlavně díky Haasovi, osobitým kouzlem. ()
Hugo Haas je nesmělý, ale léčí se. Jeden z těch letitých filmů, ve kterých je dnes místy „k popukání“ i to, že se tomu měl tehdejší divák smát. Ale nic ve zlém, jiné gagy naopak fungujou pořád a naivita řady scén nemusí být jen zápor. Prvorepubliková zlatá mládež se zhýrale baví jízdou po zábradlí a Adina Mandlová jako slečna Marcella (party girl a brankářka v jedné osobě) předvádí - zcela podle očekávání - skvělou práci s hokejkou. ()
Galéria (1)
Fotka © Národní filmový archiv
Zaujímavosti (1)
- Brněnská divadelní herečka Ema Pechová, ve filmu maminka Hugo Haase (dr. Pech), byla ve skutečnosti matkou herce Ladislava Peška. Zároveň to byla její jediná filmová role. (Karlos80)
Reklama