Réžia:
Martin FričKamera:
Václav VíchHudba:
Pavel HaasHrajú:
Hugo Haas, Ema Pechová, Adina Mandlová, Otto Rubík, Antonín Novotný, Bedřich Veverka, František Kreuzmann st., Ferdinand Hart, Stanislav Neumann (viac)Obsahy(1)
On, doktor filozofie Alois Pech, je neprůbojný a nesamostatný maminčin mazlíček, který pracuje jako vězeňský knihovník. Ona, Marcela Johnová, je sebevědomá, energická a úspěšná dívka z vyšší společnosti. Zatímco ona žije ve velkém světě, obklopena přepychem a ctiteli, on poklidným, skromným životem se svou starostlivou maminkou. Seznámí je zcela náhodný noční telefonát, který z Marcellina bytu vytočí jeden z jejích hostů. Přestože je pro ni mile neohrabaný muž především zábavným zpestřením života plného radovánek, Alois se do dívky zamiluje a začne vyhledávat příležitosti k dalším setkáním. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (47)
Čekala jsem asi trošku jiný příběh než jsem nakonec viděla, takže jsem trošku zklamaná. Malinko mě mrzí, že si čeští tvůrci dříve nepohrávali více s pointou příběhu. I když je krásné, že film není tak dlouhý, tak mi tam dosti chybí to, co vídáme v dnešních filmech - napětí, gradace, větší romance - ale byla jiná doba. ()
Jeden z prvních kusů, ve kterém Haas hrál s Mandlovou, začátek spolupráce, která byla hodně podobná a zároveň v mnohém tolik jiná - on je nesmělý, nebo něčím hendikepovaný, ona krásná a ze začátku nedostupná, takže se do ní hned zamiluje a dělá vše pro to, aby dostupná byla. Mnohé staré filmy z předválečné éry stárnou, jiné jen málo, a to je přesně případ těch Haasových. Já, jako punner, si užívám hlavně jeho brilantní slovní komiku - a vzhledem k tomu, že některé vtipy jsou řečeny jakoby mimochodem, vyplatí se dobře poslouchat. Vše samozřejmě korunují Fričovy režijní nápady, situace, které připomínají němou grotesku a také scény, které reflektují i ostatní Haasovy snímky a tím pomrkávají i na diváka. A, CO BUDU ZPÍVAT! ()
***** za scénu: "Ále, co budu zpívat." (!!!). Frič tu odhaluje filmvové postupy, jimiž režiséři tvoří přechody mezi hranou částí filmu a jeho zpívanou vložkou. Mám podezření, že sem chtěl původně Frič opravdu píseň vložit a pak z toho na poslední chvíli z nějakého důvodu sešlo. Homur této scény mi totiž sedne tak do naší postmoderní doby, ale připadá mi neuvěřitelný ve 30.letech. ()
Hugo Haas je nesmělý, ale léčí se. Jeden z těch letitých filmů, ve kterých je dnes místy „k popukání“ i to, že se tomu měl tehdejší divák smát. Ale nic ve zlém, jiné gagy naopak fungujou pořád a naivita řady scén nemusí být jen zápor. Prvorepubliková zlatá mládež se zhýrale baví jízdou po zábradlí a Adina Mandlová jako slečna Marcella (party girl a brankářka v jedné osobě) předvádí - zcela podle očekávání - skvělou práci s hokejkou. ()
Velmi prostá klasická komedie o doktoru filosofie (spolehlivě roztomilý Hugo Haas), který je maminčin mazlíčkem i ve zralém věku a jen díky tomu, že se zamiluje do krásné Adiny Mandlové, dokáže do svého života protlačit i zcela nové prvky a hlavně se alespoň trochu osamostatnit. Z dnešního pohledu naprosto nepochopitelná až vytáčející starost maminky o svého jediného synáčka mně už někdy lezla krkem, ale protože mám slabost pro tyto staré černobílé snímky, dávám lepší 3 hvězdy. Ale jde spíše o podprůměr tehdejší tvorby. ()
Galéria (1)
Zaujímavosti (1)
- Brněnská divadelní herečka Ema Pechová, ve filmu maminka Hugo Haase (dr. Pech), byla ve skutečnosti matkou herce Ladislava Peška. Zároveň to byla její jediná filmová role. (Karlos80)
Reklama