Mazlíček

***** za scénu: "Ále, co budu zpívat." (!!!). Frič tu odhaluje filmvové postupy, jimiž režiséři tvoří přechody mezi hranou částí filmu a jeho zpívanou vložkou. Mám podezření, že sem chtěl původně Frič opravdu píseň vložit a pak z toho na poslední chvíli z nějakého důvodu sešlo. Homur této scény mi totiž sedne tak do naší postmoderní doby, ale připadá mi neuvěřitelný ve 30.letech. (09.06.2004)

Kolik je ve vztahu matky a syna krásného, hřejivého, objímajícího, ale také komického a někdy i nezdravého. Velké téma, které zlákalo už mnoho tvůrců. A také Hugo Haase. Námět a scénář tohoto filmu, v němž bylo mnoho autobiografického, vznikal ve spolupráci s přítelem z nejvěrnějších, režisérem Macem Fričem. Haasova matka tehdy umírala na rakovinu a všichni zúčastnění se proto snažili rozptýlit její poslední chvilky tímto veselým filmem. Haasovy komické schopnosti dostaly spoluprací s Fričem nový, grotesknější a herecky výraznější náboj, který značně převyšoval drobnokresbu předešlých komických postav. Možná to bylo způsobeno také tím, že "maminčin mazlíček" pracuje jako vězeňský knihovník a žije tedy vedle spořádaného civilního života i ve zcela protilehlém, nám většinou neznámém absurdním světě, kde však přímočará facka někdy dokáže vyřešit víc než složité vysvětlování. A protože tehdy Haas nemohl existovat bez Adiny Mandlové, objevila se i ona v tomto navýsost roztomilém filmu – v roli moderní dívky ze zámožné rodiny, která kromě osobních půvabů vyniká sportovními výkony. Sedminásobný vrah, dotěrný soused, starostlivá maminka, žárlivý snoubenec, to všechno – společně s Haasovými ironickými průpovídkami, zámlkami a nepředstíranou bezbranností – vytváří z tohoto neprávem přehlíženého filmu svěží, vskutku nadčasové dílo, jehož lesk zvyšují ještě živé melodie Haasova bratra Pavla, talentovaného hudebního skladatele, který se stal jednou z tragických obětí nacistické perzekuce, a moderně nasnímané interiéry i exteriéry, včetně dnes již neexistujícího zimního stadionu na Štvanici. A Hugo Haas? Neodolatelný, jako vždycky. Jaký pěstuju sport? Jezdím na zadní plošině bez držení. (03.10.2008)

Upraveno v květnu 2020. Mazlíček je klaunskou taškařicí se zřetelně hřejivou stopou klaunova laskavého vnitřního světa. Jde víceméně o sled grotesek, pro vítěze je odměnou pohárek opětované lásky. Mazlíček je provolávání úcty láskyplnosti starostlivých maminek, aneb jak se zakřiknutý, ostýchavý a dobrosrdečný mladík stane po poznání povznášejícího pocitu zamilování pravým, rozhodným mužem, který se již nemíní pro svou ušlechtilost nechat nadále společností jen zneužívat. Martin Frič využil faktor roztomilosti a všeobecné popularity dobrotivého klauna, společně tu předložili grotesku s láskou a poselstvím dobra. Hvězdou grotesky je Alois Pech (velmi příjemný Hugo Haas), doktor filozofie, vězeňský knihovník, autor filozofického románu, nočnímu hlasu zloděje za měsíčního úplňku poslušný náměsíčník a nesportovní mužík s dobráckou podstatou duše. Letmá zlomyslnost vyvolala múzu lásky, jen pro ni chce být slyšen a respektován. Lidskost nemusí být jen zdrojem zneužívání s tím mdlým následkem plachého pohledu. Důležitou postavou je Aloisova maminka (velmi příjemná Ema Pechová), milující a velmi starostlivá žena, pro kterou je na prvním místě pouze její synáček, o něj pečuje se stejnou vytrvalostí i v dospělosti. Mateřská a synovská láska, vzor krásy. Výraznou postavou je také Marcella Johnová (zajímavá Adina Mandlová), mladá moderní dívka z dobrých poměrů. I mnohé a bujné večírky pro zlatou mládež pořádající hokejová brankářka může zatoužit po hloubce ve vztahu a vzdát se atraktivní krásy povrchu. Z dalších rolí: sebevědomý snoubenec Marcelly z obdobně dobrých poměrů Eddy (Otto Rubík), rozjařený pijan z večírků a náhodný spouštěč krkolomného běhu lásky (Bedřich Veverka), soused se zapomenutým dluhem Pospíšil (František Kreuzmann st.), sedminásobný vrah a obří vězeň č. 69 (Ferdinand Hart), bázlivě tichý, z pohodlí nesamostatný a z vězení právě propuštěný zloděj Suček (Stanislav Neumann), obezřetnější hlavní vězeňský dozorce (Jaroslav Marvan), či na telefonický hovor z Plzně několik dní čekající soused (Václav Trégl). Mazlíček je groteskním pásmem roztržitého a mírně nešikovného klauna, jehož vnitřní svět přetéká láskou a ušlechtilostí. Příjemně hřejivé filmové dílko. (17.04.2011)

Hugo Haas je nesmělý, ale léčí se. Jeden z těch letitých filmů, ve kterých je dnes místy „k popukání“ i to, že se tomu měl tehdejší divák smát. Ale nic ve zlém, jiné gagy naopak fungujou pořád a naivita řady scén nemusí být jen zápor. Prvorepubliková zlatá mládež se zhýrale baví jízdou po zábradlí a Adina Mandlová jako slečna Marcella (party girl a brankářka v jedné osobě) předvádí - zcela podle očekávání - skvělou práci s hokejkou. (02.03.2014)

Film s tím nejstrašlivějším masovým vrahem a nejhodnější maminkou v dějinách naší kinematografie. Navíc Hugo Haas zde předvedl toho nejroztomilejšího troubu co ke štěstí a kočce přišel ve své bohaté zbírce postav z první republiky co hrál. Krásně naivní, roztomila komedie s dobrým obsazením a na tu dobu i originálním námětem-to hlavně ty pasáže z kriminálu s vrahem co miluje dětské knížky. A navíc je v tom filmu i trošku té filozofické úvahy-tím narážím na obsah pojednání co píše Haasova postava. (06.03.2009)