Pot a krv

Absurdní je rozhodně to správné slovo charakterizující tento film. Přesto i v té vší absurditě nepůsobí Pot a krev jako fantasmagorie, je to hollywoodsky "zdeformované", ale vzbuzuje to dojem, že někde skutečně podobný párek vychytralých maníků z posilovny existuje. Film se místy poměrně vleče, 130 minut je určitě přes míru, ale přirozeně vsazené a svou stupiditou až geniálně vtipné momenty dokáže nabídnout v každé fázi. Bay určitě udělal krok správným směrem, jeho smysl pro vizuál se zde neztratil a být zde aspoň o procento více vtipů, mluvil bych o zdařilé konkurenci bratrům Coenům. Paradoxně je to právě pozůstatek snahy držet se reálných událostí (popř. důraz na krimi linii), které filmu zabraňují stát se více nezapomenutelnou ujetostí. Závěrečnou pochvalu věnuju Wahlbergovi, neboť bez jeho přesvědčivého rozčilování se by řada scén byla polovičních. 7/10 (19.09.2013)

Všechny potenciální odrazové můstky k něčemu chytřejšímu a satiričtějšímu zabíjí fakt, že na režijní sesli sedí Michael Bay. Tvůrce s mentalitou, vkusem a etickým rozhledem desetiletého školáka. Pain and Gain je ztělesněním toho, co se mi na filmech hnusí. Zesympatičťování ubohých záporných postav, zlíbezňování násilí, cílení na první signální, primitivní humor. Argument, že je film ve skutečnosti kritickou výpovědí o hloupých, primitivních a povrchních postavách, je jen lacinou výmluvou, kterou si lidé sami před sebou mohou obhájit smutný fakt, že jim veškerá ta tupá tělesnost, fóry na účet tlustých lidí / gayů / přistěhovalců, glorifikace násilí atd. přijdou opravdu cool. Stejně jako Bayovi. (12.08.2013)

" Verím vo fitnes a Ameriku..." Po druhom pokračovaní Transformerov som M.Baya nadobro odpísal. Po filme Skala som netrpezlivo očakával každý jeho film, ale okrem Pearl Harbour ma nepotešil žiadny. No pain, no gain je preto u mňa jeho najlepší film od Skaly. Nebudem tu chváliť Baya osobne, pretože hlavnú zásluhu na výsledku nesie scenárista. Bay tu opäť napchal kopu spomalených záberov (aj keď sa krotil), gýčových farebných obrázkov a zábery amerických vlajok. Bay to síce zrežíroval, ale tak absurdný príbeh troch vymletých kulturistov by bolo umenie posrať. Príbeh napísal sám život a tie najdivokejšie scény sú vraj do bodky pravdivé. Počas sledovania som si viackrát spomenul na bratov Cohenovcov, ktorí sú známy práve týmito drsnými a neuveriteľnými príbehmi plných zvratov. Osobne by som to radšej videl v ich rukách, ale s výsledkom, hlavne príbehom a dialógmi som bol spokojný. Napriek spokojnosti ma už ďalšie Bayove pokračovanie Transformerov nezaujíma. 80%. (07.01.2014)

Bay v nejlepší formě. Zvrácený příběh o tom jak několik kulturistů zamířilo ke slávě a bohatství. A Bůh vyslyšel jejich prosby. POT A KREV jsou uzemění MIZEROVÉ 2, kdy realita (příběh vychází ze skutečné události) je mnohdy neuvěřitelnější než ten nejholywoodštější kýč. Strejda Mike pořád točí popkornovou zábavu, tentokrát levněji, ale... nu zábavněji. Výsmývání se americkému snu nebylo nikdy tak krutě satrické. Herecky výborně zvládnuté charaktery, přičemž The Rock s přehledem vláde v roli hloupého věřícího fěťáka (škoda, že jsme ho na tom skateboardu neviděli jezdit) a Marky Mark jako všemi mastmi mazaný koumák bandy, definitivně získává své renomé. Ed Harris si stárnoucího detektiva v důchodu "jen" vychutnává. Multiúhlové vyprávění, kdy v některých chvílích divák vidí svět za mozkovou oponou až k chatrným myšlenkám hlavních hrdinů, nabízí možnost sympatizovat s každým z nich, protože všichni do jednoho mají perfektně obhajitelný důvod proč co a jak dělá (grilování rukou). (08.08.2013)

Chlapci žijúci posilňovňou a anabolikami sú zväčša jednoduchšieho razenia, to je zrejmá vec. Takže fakt, že tupé nabúšené tupelá sú nabúchanými tupelami, a tak sa celý čas i správajú, sám osebe žiadnu iróniu ani pridanú hodnotu neprináša. Rovnako žiadny humor nevzbudzuje fakt, že si aj primitívnejší ľudia chcú zrealizovať svoj americký sen. Prečo nie? A ako inak si ho majú splniť, než tak, nakoľko siaha ich znížená mozgová kapacita? To nie je irónia, to je fakt. Rovnako je faktom mediálna plejáda kadejakých miss Rumunsko, silikónových krások, penisových poradkýň, podpriemerných zabávačov, či magnátov pornopriemyslu. Ako v Amerike, tak u nás. To, že politická korektnosť sadla i na uvedené typy ľudí je smutnou vizitkou propagandy anti diskriminačnej lobby. V tejto línii film trafil párkrát do čierneho a za to (a za škaredo krásnych psíkov) dávam aj 40%. Inak je to stupídna anabolická pičózia a filmársky je to podpriemer, kvalitatívne maximálne tak na úrovni motivačných videí kadejakých kariérnych guruov. (10.08.2020)