Jánošík

"Hej, hore háj, dolu háj - hej, hore háj, dolu háj, hore hájom chodník; môj otec bol dobrý, ja musím byť zbojník." Nebudem zapierať, že som bul prekvapený, ba kieho, bárs aj šokovaný čo za kvalitný to počin národu slovenskôho som zračil. A bola to skvelá výprava do doby chamtivých zemepánov a idealizovaných zbojníkov - ľudových hrdinov, bojujúcich proti neprávosti. I keď miestami zo začiatku mi prišlo pár vecí po technickej stránke smiešnych, a strih trochu okato zastieral nedokonalosti, stačilo pár minút so sympatickým, miestami až o dušu hrajúcim Paľom Bielikom, a cítil som sa ako v siedmom čiernobielom nebi. Chápem, že moje nadšenie z tohto kusu histórie nebude zdieľať až taká masa ľudí, no Jánošík si to zaslúži. Vzhľadom na dĺžku síce nezostáva príliš priestoru na scenáristické manévrovanie a všetko je priamočiare a čarokrásne jednoduché - ale ono to vlastne nevadí. Predsa len je to národná legenda, a v tejto forme má tempo a spád, je až prekvapivo dobrodružná, zábavná a miestami nutne vtipná (tož myslím teraz zámerne, Jánošík si trochu odľahčenia zaslúži, a o dramatickú rovinu sa tým nepripraví.) - proste presne taká, akú aj v dnešnej dobe divák unesie. Martin Frič je výborný režisér, a po tomto príjemnom prekvapení sa určite ohliadnem aj po jeho ďalších snímkoch. 90% "Keď ste si ma upiekli, tak si ma aj zjedzte!" (28.02.2014)

Film je to slabý aj na svoju dobu, Martin Frič nebol typom režiséra pre takúto látku. Akčné scény sú síce zábavné dodnes, príbeh sám však deravý ako rešeto, akoby každú scénu vymysleli tesne predtým, než sa spustila kamera... baladické momenty než aby dotvárali, působia v tomto guláši rušivo... najzaujímavejším tak zostáva fakt, že Jánošíkov ľud tu týrajú a zbedačujú MAĎARSKÍ šľachtici, jeho samého potom zradí stará CIGÁNKA... ups! (15.09.2009)

V roku 1935 natočil režisér Martin Frič čiernobiely snímok "Jánošík". Do titulnej úlohy obsadil vysokého, urasteného a charizmatického Paľa Bielika. Je to dôstojná filmová podcta legendárnemu slovenskému národnému hrdinovy. Baladicko poetický príbeh o mladom mužovi, ktorý sa vzoprel útlaku uhorských zemepánov. Po tom, čo pandúri ubili jeho otca na smrť, odišiel Jánošík do hôr, kde sa stal vodcom zbojníckej družiny. Bohatým Maďarom bral a chudobným poddaným dával. Tento film je oslava nezlomného slovenského ducha. Každý Slovák má v sebe kus Jánošíka. ***** (24.12.2016)

Slovenská národní klasika v tomto Fričově podání nebyla vůbec špatná ba naopak mě příjemně překvapila. Stopáž filmu zas nebyla až tak závratně veliká ale přesto si myslím že to stačilo a bylo to dobře zpracované. Zbojnický hrdina Jánošík ač mladý asi něco kolem 25 let, tak toho přesto stačil tolik, že se stal věčnou legendou možná už za svého života... Nebýt však té staré hostinské a lstivé cikánky (Marie Strejciusová a Roza Schlesingerová), tak je možné že by ho vůbec ani nedopadli.. No škoda, ale co ze dá dělat, prohru však vzal statečně s tancem i se zpěvem. Zajímavé je to že o 27 let později se ujal sám Palo Bielik námětu, scénáře i režie ve známém slovenském dvoudílném filmu který, sám osobně považuji za nejlepší a nejvěrohodnější. Ještě bych dodal že na scénáři k tomuto filmu se také podílel Karel Hašler a že také film byl uveden i na IV. MFF v Benátkách roku 1936. Frič nemohl vybrat lépe, a role Bielikovi neuvěřitelně sedla, byl to přeci jenom kus poádného chlapáka. (01.04.2007)

Prvé spoločné dielo slovenských a českých tvorcov bol tento doma i v zahraničí úspešný veľkofilm. Majster Frič, sfilmoval atraktívnym spôsobom legendárny príbeh hrdinu slovenského národa, Juraja Jánošíka. Stretli sa v ňom herecké hviezdy z oboch strán Moravy, ako Marvan ( pandúr ), Plachta ( zbojník ), Pištek ( gróf Markušovský ), alebo Bagar ( Šandor ) a v neposlednom rade Fričov objav Paľo Bielik v titulnej úlohe. Vzniklo tak dielo hodné pozornosti, vyniká dynamickým strihom, hudbou a dobrým scenárom. (31.03.2007)