The Normal Heart

Zaujímavý pohľad na kontroverznú tému rozpútania AIDS v USA v 80. rokoch minulého storočia a americkou vládou počiatočné ignorovanie a neliečenie tejto choroby, ktorá sa rozhodne netýka, ani nevznikla kvôli homosexuálom ako si ešte aj dnes dokážu poniektorí myslieť. Dnes už vieme, že na jej následky zomrelo niekoľko miliónov ľudí, od chlapov po ženy bez rozdielu orientácie, od kozmopolitnej Ameriku po rurálnu Afriku. Normal Heart obsahuje takmer všetko čo by v súčasnosti mal mať podobný film z takéhoto prostredia pojednávajúci práve o tejto téme. Je spracovaný veľmi decentne, bez akéhokoľvek gýču, bez akéhokoľvek prvoplánového emočného vydierania alebo zbytočného tlačenia na pílu. Decentne, rozumne, s citom, bez zbytočnej kontroverzie ponúkne veľmi civilný pohľad na udalosi. Vznikla tak úprimná dráma a doslovný herecký koncert všetkých zúčastnených. Priam excelentné herecký výkony pre mnohých v netradičných úlohách podali všetci do jedného. Či je to vynikajúci Mark Ruffalo, ktorý dáva hravo zabudnúť na svojho Hulka, skvelý, menej známy Matt Bomer v úlohe Ruffalovho priateľa, ktorý musel prejsť rapídnou fyzickou premenou a stvárniť aj chorobu ubitého, na kosť vychudnutého mladíka alebo pre mňa jedno z najväčších prekvapení v podobe Taylora Kitscha, u ktorého by som po jeho akčných úlohách nikdy nepovedal, že dokáže uhrať aj podobnú postavu. Tradične skvelá Julia Roberts si následne úlohu priam užíva. Režisér sa navyše nevyhýba ani zobrazeniu na pohľad nie práve príjemných príznakov choroby a následné trápenia, avšak ani sexuálnym výjavom, ktoré jednoducho k životu patria, ale zbytočne to s nimi nepreháňa, ani sa nesnaží poburovať. Normal Heart má však problém s tým, že si na seba zobral až príliš veľké sústo. Snaží sa totiž otvárať až priveľa tém súčasne, od prepuknutia choroby samotnej v USA, cez politické ignorovanie problému, až po kritiku vtedajšej homofóbnej spoločnosti, do toho sa navyše primiešavajú rôzne vzťahy medzi značným počtom postáv. Napriek vyše dvoj hodinovej stopáži sa ale nie všetky darí dostatočne rozpracovať a k mnohým film nezaujme ani jasné stanovisko. Navyše občas pôsobí dosť oklieštene a problémy priveľmi individualizuje a sústreďuje na okruh vybranej vzorky postáv bez ponúknutia globálnejšieho pohľadu na problém. Síce s drobnými muchami, stále sa však jedná o tradičnú prvotriednu produkciu z dielne HBO a tie queer filmy začínajú byť nejako podivne kvalitné. Minulý rok tu bola výborná lesbická Blue Is The Warmest Color, tento rok zase pútavé Normal Heart. CELKOVO: 4* (8/10) (05.09.2014)

Od Ryana Murphyho, který léta bořil na televizních obrazovkách společenská tabu (Nip / Tuck) a experimentoval s filmovou formou a stylem v žánrově rozličných seriálových projektech (AHS, Glee, The New Normal), bych tak konvenční a vykalkulovaný kus nečekal. Film obsahuje několik explicitně působivých scén průběhu nemoci a následné smrti na druhé straně otevírá několik témat najednou (nemoc sama, politické machinace, homofobie, morální vina ad.) ale zpracovává je povrchově leckdy bez jasného autorského stanoviska. V rámci mizanscény je film navíc úsměvně ahistorický (především co se týká kostýmovaní, masek či účesů), což sice dělá film módnějším a mužská těla atraktivnějšími avšak ne zcela to souzní s agitačním a sociálně kritickým zaměřením filmu. Po herecké stránce je film bravurní, vyjma hlavního hrdiny jsou ale ostatní postavy až trestuhodně jednorozměrné a přesně typově vykonstruované. Díky obsazení zásadních gay ikon současnosti lze film vnímat jako generačně důležitý (HBO ho tak vlastně i propaguje), nicméně jaký je jeho skutečný osvětový charakter a do jaké míry povzbuzuje / vyvrací předsudky proti LGBT lidem by vydalo na širší studii. (17.07.2014)

vykalkulovaná homosexuální ptákovina, na níž je zajímavý snad jen nástřel samotného počátku šíření nemoci.. všechno ostatní jsem si povětšinou protrpěl, poněvadž je film jinak obsahově dosti prázdný, má ultrapomalé tempo a zabijáckou stopáž a několik teple dojemných momentů to zkrátka a dobře nemůže zachránit.. ty nejslabší 3* (16.09.2014)

Murphy v režisérském křesle, na place Ruffalo, Kitsch, Roberts, Parsons, Molina a Pitt jako výkonný producent? To je na nějaký obyčejný TV film podezřelé, říkám si. A taky že jo, on to není vůbec obyčejný TV film. Když ho budu vnímat jako dokument, oprostím se od předsudků a budu dělat, že sem tam něco nevidím, tak je to výborný, geniální a naprosto úžasně zahraný film. Rakovina? Vážně se AIDSu tak říkalo? To jen svědčí o faktu, že lidstvo není na boj s jakoukoliv novou nemocí připraveno. Lék se hledá jen velmi obtížně, proces brzdí byrokracie a tupé mozky, které konají, až když se jedná o jejich vlastní zájem. Proto jsou biologické zbraně pro lidstvo největší hrozbou. Právě proto. Bylo to zase z trochu jiného soudku, než například Klub poslední naděje. Dokonce si myslím, že toto bylo o kus (nikoli kousek) lepší. I když je pravdou, znovu to chtít vidět asi nebudu. (12.08.2014)

Když jsem se chystal pustit Normal Heart, netušil jsem, jak moc budu filmem ohromen a kolik smutku mi přinese. V té době mi bylo jen málo let, tudíž moje emoce začaly a skončily s filmem, ale rád bych si o filmu promluvil s někým, kdo tuto nekonečnou frustraci, vztek a bezmoc nad umírajícími lidmi zažil. Bylo skvělé sledovat herectví Marka Ruffala, Matta Bomera i Julii Roberts jak spolu přišli sdělit takto důležitý příběh o opovržení a strachu z gay komunity a o politických rozhodnutích nedělat….nic! (20.06.2014)