Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Príbeh o vzbure českých vojakov na sklonku 1. svetovej vojny, voľne inšpirovaný skutočnými udalosťami. Na konci mája 1918 sa do Rumburku vracajú navrátilci z ruského zajatia, dúfajúc, že vojna sa pre nich už skončila. V kasárňach a na cvičisku však ďalej pokračuje rakúsky dril a jeho brutalita a nezmyselnosť u nich vyvolávajú stále väčší odpor. Keď sa rozšíri správa, že majú byť opäť vyslaní na front, vypukne vzbura... (RTVS)

(viac)

Diskusia

ivonius

ivonius (hodnotenie, recenzie)

Rumburská vzpoura ale nebyla uznávaná ani za 1.republiky -Ministerstvo národní obrany, Presidium K.čj.17827-pres./2.odděl.1932. V Praze dne 4.května 1932. Věc: Memorandum rumburských vzbouřenců Pres./2.odděl. Pres./1. odděl. zaslalo memorandum rumburských vzbouřenců k vyjádření Kanceláři čs.legií a I./5. odděl. Toto memorandum dosud se nevrátilo Jakmile je pres./1.odděl. obdrží, zašle Vám je k nahlédnutí s vyjádřením příslušných oddělení. Jelikož však ničeho podstatného a žádné novum uvedeno nebylo ani v posledním memorandu, lze předpokládati, že stanovisko vojenské správy k rumburské akci se nemění a zůstane negativní. 1./ Podle soudních spisů jest prokázáno, že rumburská vzpoura byla vojenskou vzpourou, která neměla ničeho společného s národním odbojem. Důvody vzpoury byly čistě materielní – nespokojenost mužstva.2./ Jako každá vojenská vzpoura jest i rumburská vzpoura špatným příkladem působícím na vojenskou kázeň a z toho důvodu nemůže vojenská správa podporovati uznání snah organizace rumburských vzbouřenců. 1 příl. a S před. Spisy. ---------------------------------------Ministerstvo národní obrany nedoporučuje vyhověti žádosti Sdružení rumburských vzbouřenců a bývalých příslušníků střeleckého pluku 7 v Plzni, o povolení slyšení u pana presidenta republiky vzhledem k tomu, že vojenská správa na základě prostudování písemného materiálu o rumburské vzpouře, zvláště pak soudních spisů, zaujala v této otázce negativní stanovisko. 1./ Rumburská vzpoura nebyla aktem národnostním resp. nesměřovala proti rakousko-uherskému státu z důvodu bojů za národní osvobození, nýbrž rumburská vzpoura byla vojenskou hladovou vzpourou, vyplývající jednak z důvodů materielních, jednak z nevůle odejíti na frontu. Osnovatelé vzpoury byli většinou vojíni býv. zajatci, kteří v zajetí do čs. zahraničního vojska nevstoupili a dali přednost návratu ze zajetí při výměně zajatců před vstupem do čs. zahraničního vojska a účasti v bojích za národní osvobození.2./ Vojenská správa nemůže podporovati snahu Sdružení o uznání rumburské vzpoury z důvodů výchovných. Uznání vojenské vzpoury tohoto druhu působilo by jistě neblaze na vojenskou kázeň.Byla to jen malá vzpoura naproti  vzpourám ve francouzké armádě kde jen díky represivním opatřením se podařilo nastolit pořádek.

Súvisiace novinky

Reklama

Reklama