Challenger

Co stojí za jednou z nejpalčivějších havárií v historii americké pilotované kosmonautiky? Chyba lodního tesaře? Známý japonský sabotér Samoseto? Proměnná na mysu Canaveral v podobě mrazivého počasí? Šlendrián NASA a vedení dodavatelských firem? Hawesova dramatizace úhlem pohledu jednoho z projektantů výbušného Manhattanu vám dodá dostatek odpovědí i poznání, že matematický výpočet bude vždycky přesnější než víra v dobré konce.. Hurt i Greenwood standardně velmi dobří. (28.01.2016)

Celý príbeh je taký ťahavý až miestami nezáživný. Je jasné, že na takejto téme sa nedá udržať napätie počas celého filmu, ale trochu pridať na dynamike by nebolo naškodu. Hlavne keď hlavnú zápletku (výbuch) ukážete hneď na začiatku a už sa nemáte kam pohnúť a len sa držať vopred určeného zámeru. Ale uznávam, že sa režisér nedržal len posádky a vyšetrovacej komisie, ale trochu zabrdol aj doživota fyzika Richarda Feynmana. Jeho snaha o vyšetrenie tragédie bola najzaujímavejšia z celého deja a v podstate ma ani tak nezaujímala tragédia ako jeho životný príbeh. (02.02.2016)

Feynmanove pokusy a prednášky sú mimoriadne zaujímavé aj v knižnej podobe. Škoda, že v tomto pomerne nudnom filme sústredenom viac na politiku a konšpirácie je ich tak málo. V bežnom vedeckom vyšetrovaní ťažko nájsť viac drámy, ako sa dostalo do tohto filmu a väčšinu spôsobuje schválna neochota a lajdáckosť zúčastnených. (25.06.2014)

Kdo, nebo co, může za smrt posádky při startu raketoplánu Challenger v lednu 1986?Ohňostroj na obloze při startu znamenal obrovskou tragédii, která na spoustu let způsobila útlum letů do vesmíru. Je vytvořena státní vyšetřovací komise, do které je přizván i přední světový americký fyzik.Naštěstí je absolutně nezávislý, což se může stát trnem v oku těm, kteří se chtějí přiživit na ziscích, plynoucích ze zakázek pro NASA. Skvělý William Hurt jakožto mírně nerudný, leč pronikavě inteligentní pán, jehož závěry dokázaly identifikovat špatné součástky. A pořád platí, že peníze hýbou světem. (23.05.2014)

Challenger je dobrý příklad toho, že když aplikujete ruský přístup k práci, dostanete ruský výsledek, a to i přes to, že jste Američané. No a potom vám nezbude než se tohoto přístupu držet i po dobu vyšetřování, tedy místo snahy zjistit skutečnou příčinu, je nutno usilovně vyrábět mlhu a metat ji okolo sebe, aby se nepřišlo na to, že jste to těžce podělali. Ono se na to pak stejně přijde, ale koupíte si trošku času a nabijete hlavně konspiračním teoretikům, takže bude vždycky existovat určité procento jedinců, kteří tomu bullshittingu budou věřit a šířit ho dál... Ironií osudu je, že herec William Hurt zemřel podobně (vlastně s ještě fatálnější diagnózou) jako prof. Richard Feynman, kterého v tomto filmu ztvárnil na smrt nemocného. (Druhé zhlédnutí, první 19. 8. 2015) (01.09.2022)