Fetih 1453

Pokud by se v patnáctém století konaly v Konstantinopoli svobodné a demokratické volby ve stylu, v jakém je máme teď u nás, tak by místní ODSce (= Osmanské demokratické straně) stačilo jen vypustit toto agitační videjko a dosavadní řecká vládní koalice by se pakovala do opozice. Neb každý uvědomělý občan Cařihradu by okamžitě pochopil, jak skvěle se mu bude za vlády těch ctnostných, milých, spravedlivých, moudrých a tolerantních musulmanů žít. Usměvavý a pohledný volební lídr Mehmed by jim totiž dvě a půl hodiny trpělivě vysvětloval, jak je rozšlapání posledních tlejících zbytků Římské říše naprosto nutné pro vybudování zbrusu nové, téměř tisícileté říše a jak je středoasijským pasákům ovcí Prozřetelností dáno svaté právo na životní prostor na západě, jelikož u nich doma jim nakopal prdel Timur a jeho parta. Takticky se samozřejmě už nezmíní o tom, že při cestě k hranicím Evropy si Oghuzové nepočínali o mnoho lépe a vesele mordovali, zotročovali a plenili, jak se jen dalo. Na závěr si pak předseda Mehmed dokonce pochoval a políbil nějaké to pravoslavné děťátko, v kteroužto chvíli už se má večeře snažila zdrhnout fakt intenzivně. Zkrátka ODS s Mehmedem v čele by i dneska udělala díru do sněmovny, na to vemte jed. No, ale pokud si člověk odmyslí Turky, kterým jen se nad hlavou rozsvítit svatozář (nebo co se rozsvěcuje mohamedánům), křesťany, kterým jen narůst rohy a kopyta a tak nějak celkové vytírání si prdele historií, tak je to cca půl filmu bitevní podívaná na celkem slušné úrovni. Byť místy nechutně turkopatetická. Mě to ovšem na víc než dvě hvězdy nestačí. (14.10.2013)

Bitevní scény slušné, milostný trojúhelník Samir-dělostřelkyně-Sandokan zbytečná a ten konec je ta největší haluz za poslední roky. Když totiž Mehmed vstoupil do dobyté Konstantinopole, potom co si tam jeho hoši trošku zablbli, musel by si tu blonďatou holčičku sestavit z několika kousků, protože vcelku jich tam po mejdanu moc nezbylo. (19.10.2012)

No, tak řekněme, že Fetih 1453 nepatří zrovna k vrcholným dílům turecké kinematografie a že jsem vzhledem ke kontraproduktivnímu nadužívání digitálních pozadí měl častokrát pocit, že jej natáčel Václav Vorlíček, ale přeci jen jsem si tam našel nějaké zábavné momenty:___________1) Kolem císaře Konstantina neustále poskakovala nějaká polonahá děvčata a dokonce už v 15. století nosila podprsenky (navíc bez ramínek). ___________ 2) Scény, kde se všichni mlátili, sekali atp. nevypadali vůbec zle, což jistě potěší srdce patriota, neb tam podle titulků máchala meči slušná řádka Slováků a Čechů. ___________ 3) Film končí übervtipnou scénou, kdy Mehmet Fatih nakráčí do Chrámu Boží moudrosti, v němž se zřejmě ukrývá 100% civilního obyvatelstva Konstantinopole, usměje se a řekne něco jako "Nebojte, teď jsme všichni jedna rodina, můžete si dál praktikovat svoje náboženství", načež všem začnou láskyplně svítit oči a Mehmet se nakonec pomazlí s roztomilým blonďatým děťátkem. ___________ 50% (18.08.2012)

V dobách, kdy ještě Besiktas kopal křesťanskou ligu, jste si mohli z Velkého bazaru přivést místo božené kundy akorát tak nějakou tu ikonu. Naštěstí se objevil hrdinný, strašně roztomilý a lidumilný sultán Mehmed, který měl pod turbanem, a rozhodl se té prohnilé, křesťanské pakáži ukázat, zač je toho Mohamed. Škoda jen, že to pak jeho nástupci nedotáhli až do Vídně, nemuseli bychom v devadesátých letech jezdit pro cinknuté zlato a trička za Marku tisíc kiláků a mohli jsme za humny jen tak odskočit obtěžkání taškami do Prátru na kebab. Taky by mě docela zajímalo, jak by vypadal Stefansdom jako mešita. No, ale dost řečí! Na turecký film je to pompézní, velmi zábavné a přes hodinu je tam krvavá bitva jako kráva. Až na to, že ze zasraného, posedlého, dobývačného tyrana udělali sympatického, nábožensky tolerantního filantropa, co se mazlíčkuje s obyvateli dobyté Konstantinopole a slibuje jim náboženskou svobodu těsně před tím, než je zotročí a zprasí Hagia Sofii minarety, jsem se u toho celou dobu nadšeně tahal za šulínka. I díky Mehmedovi se teď totiž může Zimír prohánět po německých dálnicích a Uzunoglu nám skupovat pod prdelí nemovitosti. Nevím, co na to řeknou Srbové a Bulhaři, ale verbal je spokojen. (19.09.2012)

Dějově samozřejmě sračkoidní a vyznívá to tak, že by jsme Jana Sobieského měli na věky zatratit za to, že Turky u Vídně rozdupal, ale na druhou stranu bych tu propagandistickou stránku neviděl tak hrozně. Plus mínus se to moc neliší od obecně tolerovaných hollywoodských projektů. No a u samotného konce jsem prskal smíchy. Co mě ale hodně bavilo bylo samotné obléhání Konstantinopole. Ačkoliv byli vidět markantní nedostatek financí a zjevná inspirace LoTRem či Královstvím nebeským, bitevní scény byly víc než dobré a v několika momentech mě zaujaly víc, než výše zmiňované velkofilmy. Ale to je taky jediné, co snese přísnější měřítko. 40% (16.03.2013)