Infiltrátor

Bryan Cranston opätovne dokázal, že jednoznačne patrí do drogového sveta, či už na strane zákona, alebo kriminality. Pre neho bol snáď tento film i stvorený. Jeho pokojný a suverénny výkon podporuje i Diane Kruger, vzišla z nich prekvapivo dobrá dvojica. Dvojhodinová stopáž mi vôbec nevadila, bavilo ma to a ubehlo to ako voda. Rovnomerné tempo je prerušované len zaujímavými a vzrušujúcimi scénkami, a to diváka musí zaujať. Hoci je film postavený dosť na dialógoch, tie sú záživné a ťahajú celý príbeh. Zároveň je film i obohatením informácií, ktoré sme získali v sérii Narcos. (07.06.2017)

Co k tomu dodat.Průměrnej rejža Fuhrman dostal do obhájce něco,co se mu už v dalších filmech nepovedlo.Atmosféru,překvapení,a hlavně parádní hlavní postavu,navíc s ksichtem M.McConaugheyho,a to se to pak natáčí..Infiltrátor je pomalej,ukecanej,tři napětí připomínající scény,jinak k zapamatování nic.Tyhle filmy podle knih jsou šedivý jak současný zimní dny.50%. (05.02.2017)

"Musíš s nima hrát, musíš s nima chlastat, musíš s nima šoustat. Jen tak si získáš jejich důvěru." To nezní jako úplně nezajímavá pracovní nabídka, ale nejsem si zcela jist, jestli si ji pan Bob dokázal skutečně užít. Mně to vyšlo tak napůl, protože spojení drogových gangů, bankéřů a CIA mi nikdy moc nevonělo. Na druhou stranu Bobovo seznámení se svou budoucí nekomplikovanou snoubenku, zúčtování s pinglem při oslavě výročí s manželkou nebo vygradování závěrečné svatby mě pobavilo i bez kokainu v nose. Takže pokud pro mne někdo má nabídku na infiltraci do nějakého drogového gangu, tak mi ji neváhejte předložit, protože já "hrozně rád" ztrácím soukromí, ohrožuju rodinu a paktuju se s movitými zmetky. Díky, že to dělá někdo za mě. (09.01.2017)

Vždycky mě fascinují nářky sportovců, jak je to těžké pracovat pod tlakem. Tohle je tlak, vážení.. Pardál Cranston s vizáží Horsta Schimanskiho si své odvede, ale co je to platné, když Furmanův film jede jako na klavíru položený metronom. Když se k tomu ještě přidá, že člověk předem ví jméno autora knižní předlohy, dostává dramatický oblouk další povážlivé trhliny. Ještěže má agent Bob Mazur zkušenosti s praním, protože já na jeho místě bych nyní při každém startování auta propotil košili a nezůstalo by jen u ní.. (07.09.2017)

Perníkový táta se snaží dostat kokainové taťky? Proč ne, to může stát za to! Dlouho jsem uvažovala, zda mi vadí ta určitá rozvláčnost, táhlost, poklidnost (s občasnými výbušnějšími, akčnějšími scénami), se kterou je příběh podáván. A asi jsem se rozhodla, že vlastně nevadí. Ano, stopáž by mohla být kratší, trochu té akce navíc by se asi také dalo přimíchat. Něco mi ale říká, že ač jsme z jiných mafiánských a drogových snímků zvyklí na vysoké tempo, spoustu krve, násilí a podvědomě to stejné očekáváme od každého dalšího z těchto filmů, tak reálnější obraz daného světa (a světa těch, kteří se do něj snaží infiltrovat) kreslí spíše tento film. Ono než dojde k těm krvavým akčním scénám, je asi v praxi třeba spousta kecání bez násilí, vyjednávání malých a menších dohod, drobných krůčků, budování vztahů, důvěry, příprav k větším akcím; asi je ten mafiánský svět vlastně místy docela nuda. S pocitem, že právě toto má zřejmě film co nejvěrněji zprostředkovávat a že se mu to poměrně daří, mu celkem ráda právě ty zdlouhavější nudnější pasáže i to, že není vždy úplně lehké se ve všech těch přípravách a rozhovorech orientovat (kdo, co, s kým), odpustím. Moc se mi také líbil hudební podkres úvodu a závěrečných titulků. A odnáším si z Infiltrátora dva, pro případnou kariéru protidrogové agentky zřejmě stěžejní, poznatky - dobře si rozmysli, děláš-li pro DEA či podobné spolky, jestli si budeš pořizovat rodinu. Dávej bacha, až se budeš infiltrovat, aby se ti tvé nové já a nový život příliš nezalíbily, mohlo by být pak docela náročné vracet se zpět ke starým známým pořádkům. 75 %. (19.06.2023)