Cisárov pekár a pekárov cisár

Skvělá pohádka nejen pro děti plná skvělých herců, kde dospělejším zejména ke konci u společné písně mírně zatrne. Doba byla taková a tak všechno mělo být všech. A aby to tak mohlo být holt se někomu kdo něco měl - něco vzalo a dalo se to všem, některým víc.... Werich sice zpočátku brblal, ale nakonec se nechal táhnout s hlavním proudem a občas si na to posteskl jen v korespondenci s Voskovcem. Pro Voskovce tohle všechno byl důvod proč se nakonec už nevracet a riskovat izolaci i nejistá angažmá v USA a Anglii.... * * * * * (06.03.2012)

Všetko už bolo za tie desaťročia povedané a napísané, snáď len, že scénu so zrkadlom si Frič požičal od bratov Marxovcov. Vianočný film, pri ktorom sme onú oslavu proletariátu a práce schopní akceptovať úplne bez kompromisov. To si taká Pyšná princezná povedať nemôže. Môžu za to nesmrteľné fóry a Werich vo vďačnej komediálnej dvojúlohe. Pre úplnosť by som doporučoval si pozrieť nemecký film Golem, ktorý by mohol byť považovaný za akýsi prequel k Cisárovi. No a tí Marxovci zase tú scénu so zrkadlom odkopírovali od Chaplina, takže sa Frič nemá za čo ospravedlňovať. Ak nejaká výčitka, tak ja vážne nemusím v českých rozprávkach muzikálne vložky. (23.05.2012)

No, já tedy nevím, ale na 5* mi tento "double" film nepřipadá. Herci a režisér sice odvedli dobrou práci, ale trochu jsem se u tohoto filmu nudil (a to jsem si myslel, že se snad nikdy nemůžu nudit u filmu, ve kterém hraje pan Werich). Pokusím se na film ještě někdy podívat, třeba změním názor (přece jenom, nějaký ten rok jsem ho, resp. je, neviděl). (18.12.2007)

Vynikající dvoufilm s - na svou dobu - neuvěřitelnými triky. Kdysi v televizi kameraman vysvětloval, jak točili scénu, kde se Jan Werich setká sám se sebou, jak neskutečné kousky museli s kamerou dělat a co nastavovat, aby se tuhle scénu povedlo natočit, a už jen samotný výklad mi přišel natolik magický, jako rudolfínská Praha sama. (28.10.2009)

Není příliš těžké milovat tuto pohádku pro její komediální aspekt, ale čím jsem starší, tím jsem si vlastně nejistější, co s tou ideovou částí. Werich to zřejmě myslí dobře, a tím je to také v souvislostech smutnější. Jisté je také to, že Kateřina i hraběnka Strádová jsou samice, jaké české pohádky moc nepamatují. Film je také hodně vymazlený po formální stránce, navozování rozličných atmosfér od drastického hororu přes mystické seance a komediální eskapády působí přirozeně a působivě v každé poloze. Kostýmy jsou bez debat dokonalé. Ale největší poklad dozajista představuje přehršel perfektních hlášek. (29.12.2015)