Reklama

Reklama

Cisárov pekár a pekárov cisár

  • Československo Císařův pekař - Pekařův císař (viac)

Obsahy(1)

Legendárna historická veselohra, v ktorej Jan Werich exceluje v dvojúlohe cisára Rudolfa II. a pekára Mateja, ktorý sa cisárovi veľmi podobá, len je o 25 rokov mladší. Cisára viac ako vládnutie zaujíma umenie, krásne ženy a najmä jeho alchymistická dielňa. Kým robí všetko preto, aby našiel legendárneho Golema a elixír mladosti, dvorania pripravujú spiknutie, v ktorom ho chcú pripraviť o trón. Vďaka náhode sa však vládnutia ujme pekár Matej... (RTVS)

(viac)

Recenzie (615)

darkrobyk 

všetky recenzie používateľa

Při hodnocení tohohle díla jsem vždy rozpolcený. Na jedné straně mě opravdu baví vtipné scénky, proslovy a úžasné nápady - alchymistická dílna se svými pseudovědci vyrábějícími například místo elixíru života slivovici ( což konec konců elixír také je), či hra s poháry. A velké české herce je radost sledovat! Na druhou stranu třeskutá budovatelská agitka, že nechápu, jak někdo může říci: Tak úžasný film v tak temné době. Po několikerém sledování mě ubíjí oslava práce a radost z lepších budoucích zítřků. Obojího jsem si užil a nijak po tom netruchlím. ()

mchnk 

všetky recenzie používateľa

Werichův humor nutně okořeněný budovatelskou agitkou. Dějově rozmanitý, snad každému Čechoslovákovi známý film, který dokázal navodit atmosféru tehdejší doby v každém záběru. Rudolf pomatený II jako groteskní postava a proletářská filosofie. Lidé si nakonec budou muset vládnout sami, ten bude dělat to, ten zase ono a budeme všichni, všechno mít do hro ma dy. Werich se dokáže poprat i s touto nutností. Skvostné herecké obsazení i výprava. ()

Reklama

Lima 

všetky recenzie používateľa

Úžas se mi mísí se smutkem. Úžas z toho, že v temné době budovatelské éry vzniklo něco tak zábavného, smutek z toho, že to byla poslední velká role báječného hereckého živlu Nataši Gollové, které komouši nepřáli. Tenhle film dokazuje, jak silnou pozici měl Martin Frič, ačkoliv ani on se neubránil povinné agitce, i když v minimální míře. ()

RHK 

všetky recenzie používateľa

"Vysvětli magistru Keleymu. - Jamalalicha? Jamalalicha. Jamalalicha, i paprťála, chánua, chánua, e chánua, e chánu, džalala, džalala a, a paprťála, tasmarta masmalika zamás piskurty, piskurty patláma, patláma, patláma a žbrluch! - Hm. Tak vidíte! My mu nerozumíme, ale my mu věříme." Ukázka (Ten dělá to a ten zas tohle): http://www.youtube.com/watch?v=Q2PQg3bOS7A ()

Oktavianus 

všetky recenzie používateľa

Padesátá léta u nás filmu nic dobrého nepřinesla a ani tento film není výjimkou. Že je tu všudypřítomná agitka, to se dá pochopit, v roce 51 to jinak ani nešlo, ačkoli mi leze na nervy hrozným způsobem. Co je však naprosto neodpustitelné, jsou dehonestující proletářské vtipy vůči šlechtě a císaři samotnému. Lid nikdy v dějinách nic neznamenal: když ano, bylo z toho akorát krvavý vraždění, veškerý dějinný a národnostní posun vždy představovala aristokracie. Werich si s Rudolfem taky není fyzicky až tak podobný, jak jsem se tu dočetl, nemluvě o tom, jakej je tu z něj rozmazlenej ukřivděnej hloupej chudáček - ve skutečnosti šlo o císaře velmi chytrého, s širokým kulturním a vědeckým rozhledem (samozřejmě své doby). Tento film je jen strašná komunistická slátanina. ()

Galéria (133)

Zaujímavosti (111)

  • Režisér Jiří Krejčík povedal o natáčaní a Janu Werichovi (císar Rudolf II./Matěj Kotrba): "Werich bol gejzír nápadov, ale nebol tak vytrvalý, pri písaní scenára. Pochopil som funkciu Jiřího Voskovca v ich autorskej dvojici. Keď som sa stretol v roku 1967 s Jiřím Voskovcom v New Yorku, potvrdil mi môj dohad. Ak sme točili s cisárom Rudolfom, tak to išlo od ruky, horšie bolo, keď prišli scény s pekárom Matejom. Werich totiž, keď bol bez fúzov, nebol tak fotogenický: jeho tvár bola guľatá, mäsitá a nie príliš plastická. Scény nevychádzali. Pri filmovaní bolo nutné, aby bol už o deviatej ráno v ateliéri - s nalepenými fúzami a pripravený. Dve hodiny ho robili maskéri, takže vstával po šiestej hodine. Nebolo divu, že o deviatej v ateliéri síce bol, ale mrzutý." (Raccoon.city)
  • V Prahe je múzeu alchýmie s názvom Speculum Alchemiae, ktoré sa nachádza v centre Prahy v historicky najstaršom dome v metropole. Tu, podľa tu nájdených písomností, v dobe renesancie alchymisti vyrábali elixíry a neušľachtilé kovy menili na zlato v čase Rudolfa II. (Jan Werich). Keď alchymisti boli podporovaní kráľom, z bezpečnostných dôvodov alchymisti pracovali potajomky, buď v podzemí alebo vo vežiach. Podzemná časť múzea je rozdelená do niekoľkých miestností. Jedna je laboratórium, v ktorom sa vyrábali všetky elixíry. Druhá je potom transmutačná, v ktorej sa alchymisti sústredili na prácu s kovmi, na premenu kovu na tekutiny, prípadne potom na zlato. Nasledujúce 2 menšie miestnosti sú bývalé sklady a ako posledný sa tu nachádza alchymistická skláreň  Alchymistické laboratóriá sa našli vďaka povodniam v roku 2002. Rekonštrukcia prebiehala zhruba 10 rokov a ako múzeum ich otvorili v roku 2012. (Raccoon.city)

Súvisiace novinky

Věra Chytilová 1929 - 2014

Věra Chytilová 1929 - 2014

12.03.2014

Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (viac)

Reklama

Reklama