Réžia:
Martin FričKamera:
Jan StallichHrajú:
Jan Werich, Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Jiří Plachý st., Zdeněk Štěpánek, František Filipovský, František Černý, Václav Trégl (viac)Obsahy(1)
Legendárna historická veselohra, v ktorej Jan Werich exceluje v dvojúlohe cisára Rudolfa II. a pekára Mateja, ktorý sa cisárovi veľmi podobá, len je o 25 rokov mladší. Cisára viac ako vládnutie zaujíma umenie, krásne ženy a najmä jeho alchymistická dielňa. Kým robí všetko preto, aby našiel legendárneho Golema a elixír mladosti, dvorania pripravujú spiknutie, v ktorom ho chcú pripraviť o trón. Vďaka náhode sa však vládnutia ujme pekár Matej... (RTVS)
(viac)Recenzie (615)
Je až s podivem, že tento snímek proplouvá každoročními vánočními schématy bez jakýchkoliv kontroverzních diskuzí. Přitom poslání filmu je evidetní. "Všichni, všechno, všechněm dáme…" Za takové verše by se nemusel stydět ani major Zeman. Na druhou stranu to zde působí tak upřímně a dojemně, že člověk skoro zapomene, že film byl natáčen v roce popravy Milady Horákové. Ale stejně ten film mám rád. Je totiž vtipný, Werich coby senilní císař je geniální a ocením i opuletní kostýmní podívanou. Myslím, že tento film si už jen díky osobnosti Jan Wericha své rozhřešení zaslouží. ()
Na tomto filme sa podieľalo niekoľko velikánov, takže som koketoval s možnosťou pridať štvrtú hviezdičku. Veď Werich bol skvelý a aj nahrávači sa snažili. Ale to, že sa umelci prepožičali k propagácii utopického socializmu mi vždy zadrží ruku. Chápem tie trápne ospravedlnenia typu - vtedy sa inak nedalo - nikoho za kolaboráciu s vtedajším režimom neodsudzujem, ale štyri hviezdičky nedám ani keby ma o to požiadal ÚV KSČM. ()
Werichův humor nutně okořeněný budovatelskou agitkou. Dějově rozmanitý, snad každému Čechoslovákovi známý film, který dokázal navodit atmosféru tehdejší doby v každém záběru. Rudolf pomatený II jako groteskní postava a proletářská filosofie. Lidé si nakonec budou muset vládnout sami, ten bude dělat to, ten zase ono a budeme všichni, všechno mít do hro ma dy. Werich se dokáže poprat i s touto nutností. Skvostné herecké obsazení i výprava. ()
Áno je pravda, že tento snímok, ktorý natočil v roku 1951 režisér Martin Frič, je do značnej miery kontroverzný. Niektorí ho vynášajú do nebies a iní ho doslova neznášajú. Ja som tak niekde uprostred. Páči sa mi to mystické tajomno okolo pražského Golema a na druhej strane ma nesmierne znechucuje tá do očibijúca socialistická agitácia oslavujúca kolektívnu prácu a radosť z výhliadok na lepšie zajtrajšky. Čo sa týka filmárčiny a hereckých výkonov, tak je to na veľmi vysokej úrovni, obzvlášť keď zvážim dobu vzniku a politické pomery, ktoré vtedy v Československu panovali. Je tam však aj hodne malých detailov, ktoré mi dosť vadia. Takže ja prorežimovej, budovateľskej rozprávke "Cisárov pekár a pekárov cisár" viac ako tri hviezdičky dať nemôžem. *** ()
V roce 1951 vznikla jedna z nejlepších a nejslavnějších českých pohádek, která i dnes více než potěší a dá se na ni dívat stále dokola. Jan Werich v roli císaře Rudolfa II. a pekaře Matěje exceluje. I když je film točený v době velkého komunismu, tak jsou zde obsazeny vesměs prvorepublikové hvězdy, protože koho jiného by v té době sehnali. Režie se chopil jeden z nejlepších českých režisérů Mac Frič. ()
Galéria (133)
Fotka © Československý státní film
Zaujímavosti (111)
- Jan Werich (Rudolf II./Matěj Kotrba) prišiel na premiéru filmu Svědomí (1948), ktorý natočil Jiří Krejčík a film sa mu veľmi páčil. Následne po premiére ponúkol režisérovi Krejčíkovi režírovať film Císařův pekař – Pekařův císař ako prvý sám Jan Werich. Ako sa Krejčík neskôr svojsky vyjadril: "No hlavně že mně to uchránilo od těch shovadilých lopatáren, co namne vidíral režisér Vávra." (Raccoon.city)
- Režisér Jiří Krejčík povedal o natáčaní a Janu Werichovi (císar Rudolf II./Matěj Kotrba): "Werich bol gejzír nápadov, ale nebol tak vytrvalý, pri písaní scenára. Pochopil som funkciu Jiřího Voskovca v ich autorskej dvojici. Keď som sa stretol v roku 1967 s Jiřím Voskovcom v New Yorku, potvrdil mi môj dohad. Ak sme točili s cisárom Rudolfom, tak to išlo od ruky, horšie bolo, keď prišli scény s pekárom Matejom. Werich totiž, keď bol bez fúzov, nebol tak fotogenický: jeho tvár bola guľatá, mäsitá a nie príliš plastická. Scény nevychádzali. Pri filmovaní bolo nutné, aby bol už o deviatej ráno v ateliéri - s nalepenými fúzami a pripravený. Dve hodiny ho robili maskéri, takže vstával po šiestej hodine. Nebolo divu, že o deviatej v ateliéri síce bol, ale mrzutý." (Raccoon.city)
- Jednu z dvorných dám si zahrala Jana Svobodová, členka baletného súboru Národného divadla. Manželka dirigenta a šéfa Opery ND Zdeňka Košlera. (Raccoon.city)
Reklama