Journey into the Depth of the Student's Soul
Réžia:
Martin FričKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Roman BlahníkHrajú:
Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan, František Vnouček, Miloš Nedbal, Jaroslav Průcha, František Kreuzmann st., Ludvík Veverka, Vojta Novák, Jarmila Holmová (viac)Obsahy(1)
Príbehy, ktoré septimáni zažívajú v priebehu jedného školského roka, spája príbeh profesora Matulku, starého mládenca a večného suplenta, ktorý si kvôli prehnanej svedomitosti ani v pokročilom veku netrúfa zložiť poslednú štátnicu. Stále sa mu totiž zdá, že ešte niečo nevie, a tak by snáď bez diplomu odišiel i do penzie. Našťastie sú tu jeho študenti, ktorí síce dávajú dobráckemu učiteľovi poriadne zabrať, ale po nezodpovednom žarte s vybuchujúcimi guličkami, kedy Matulkovi príde nevoľno, sa chlapci spamätajú a s pomocou mladého profesora, niekdajšieho Matulkovho žiaka, pripravia šľachetnú lesť. Pod zámienku nákupu na doplnenie školskej etymologickej zbierky Matulku vylákajú na skúšku u láskavého profesora Vondráka. (STV)
(viac)Recenzie (487)
Klasická, nestárnoucí a kultovní komedie z konce třicátých let. Kulík zahraný Ladislavem Peškem má prostě neskutečný grády!!! Nebo R.A.Strejka v roli žáka Peterky a jeho hláška, když se ho profesor Matulka v podání Jindřicha Plachty ptá, co je to mimikry - " Mimikry je, když se ztratí motýl ". To je fakt nářez!! :D ()
„Kde máte třetí díl Žlutého ďábla..?!“ Jestli se nějaký český film může po právu pyšnit přídomkem "nestárnoucí", tak tento. Ladně proplujte Fričovou ponorkou plnou humoru studentskou i profesorskou duší a nostalgicky zavzpomínejte na časy, kdy se ještě na místo komedií točily veselohry.. Šejk Peterka R.A.Strejky je nedostižný. ()
Vždy se mně to pletlo a bude se mně to plést s velmi podobným filmem Škola základ života. Jako připomenutí školství za první republiky tahle komedie funguje velmi obstojně, protože septimáni jsou naštěstí zábavní a kantoři jsou vyobrazeni, až na malé výjimky, s naivními charaktery. Nikdo asi už neřeší, že Pešek a spol. byli výrazně starší než žáci, které hráli, a kantoři byli zase výrazně mladší než jejich ztvárněné postavy. Zábava už velmi klasická. Je to přesně ten druh filmu, co rozveselí mysl. 70% ()
Pro velký úspěch pokračujeme aneb Frič kul železo dokud bylo žhavé a podle stejného schématu, s téměř stejnou hereckou základnou si rok po Škole natočil druhou třaskutou komedii z prostředí gymnázia. Pořád jde o kvalitní zábavu, ale kvůli několika drobnostem přece jenom nedosahuje laťky nastavené Školou - méně prostoru pro Peška, slizký profesor Voříšek a přece jenom citelně pomalejší kadence kultovních vtipů a scének. I tak se jich tu ale najde dost, za všechny odcituju slavnou Cosinovu větu:"Kozinova věta zní - Lomikare, Lomikare, do roka a do dne!" :-) ()
Stále svěží a neuvěřitelně vtipný film i po těch dlouhých letech. Film který se nikdy neokouká. Obdivuhodné a nadčasové dílo, a zcela jistě to nejlepší z konce 30 let. Nejlepší jednoznačně Plachta jako starý profesor Matulka, ale i ta nejposlednější role byla nádherná, každý tu dostal poměrně velký prostor předvést se. "Pane profesore, dneska jste slavnější jak Plánička". "Voříšku, Voříšku, co to je, co to má znamenat":-)? Cestu mám ještě o něco raději než tu první známou klasiku "Školu základ života". ()
Galéria (13)
Zaujímavosti (31)
- Pôvodne mal film režírovať Emil František Burian. Dôvod, prečo sa tak nestalo, nie je známy. V archívoch sa ale pôvodný scenár, podľa ktorého mal natáčať, zachoval. (Raccoon.city)
- Zfilmováno na motivy knihy Jaroslava Žáka „Študáci a kantoři“. (M.B)
- (Profesor) Jaroslav Marvan byl v době natáčení o pouhých pět let starší než (student) Ladislav Pešek. (M.B)
Reklama