Assassin’s Creed

Dosť sklamanie, čakal som podstatne viac. Niečo atmosferické, tajomné a dobrodružne lákavé. Odhliadnuc od úmornej snahy po vizuálnej stránke film niekam dotiahnuť (ale na mňa aj tak moc prachu a hmly) toho príbeh veľa neponúkne. Nič čo by nejak zvlášť ohúrilo, alebo zostalo v pamäti. O pocitoch a atmosfére radšej ani nehovorím - mdlé a nezáživné. Ale Fassbender hral celkom zaujímavo. Ani M. Cotillard nebola zlá. Priemer. 60/100 (19.03.2017)

I stupidní příběh lze odvyprávět tak, že nedává smysl. Nesnesitelně se táhnoucí dvě hodiny hry o jablko, které občas naruší povedený parkour a scéna, která prozrazuje, že Kurzelovi to myslí artově, ale pro blockbuster naprosto kontraproduktivně. Těžko říct, jestli plynulé přechody mezi historií a přítomností představují nějaký rafinovaný koment k umělosti gamerského zážitku. Nemám sílu po tom pátrat. Scénář je otřesně rozkydlý, postavy nemají žádnou vnitřní logiku a vyprávění spád. Čekal jsem očistný příval gamerské extáze, ale tenhle skok víry končil komplikovanou frakturou. (21.12.2016)

Hru poznám, ale nikdy som ju nemal čas hrať. Zaujala ma vizuálom, a hlavne disciplínou parkouru. Film tieto dve elementy spracováva výborne, ale všetko ostatné je len slabý zlepenec, ktorý nemá žiadnu hĺbku či posolstvo. Herecký triumvirát k zožraniu žial nemal skoro čo hrať. A to je škoda. Byť silného scenára, mal AC všetky atribúty k tomu, aby sa stal najlepším pc game filmom vôbec. (13.03.2017)

Jít nemocný s horečkou do kina a ještě k tomu bez coly či energy drinku se mi protentokrát zásadně nevyplatilo. Celý film jsem sledoval jedním okem tedy příliš jsem si neodnesl, při akci jsem zbystřil, ale vzhledem k tomu, že jsem neměl žádnou podporu titulků jsem z příběhu měl velké .. víte co. Chválím hudbu, vizuál i akci, cokoliv v anonymousu mi přišlo nezáživné. Zatím to nechám na neutrálních třech, doufám, že při druhé projekci to vytáhnu na 4*. 65% (06.01.2017)

Maně tuším, že film vychází z nějakých digiher. Tvůrci však museli počítat i s tím, že si jej pustí někdo, kdo naposledy pařil vlka, jak chytá do košíku produkty slepičích ovulací. Takže pozor, detailní spoilery, díky nimž budete o ději vědět totéž, co já po ukončení martyria! Týpek neumí jezdit na kole a přišel o rodiče. Ne tak úplně, protože za třicet let objeví otce, jak kouká z okna. To ale není podstatné. Asi. Tak tedy - náš hrdina provedl cos, pro což dostal provaz. Křeslo. Vlastně lehátko. Tam mu bylo intravenózně vpraveno něco tak rafinovaného, že se probudil až v Madridu a jeho tělo vězeňská služba vůbec nepostrádá. Ihned po procitnutí se seznamuje se slečnou disponující aparátkem, který sebou mrská, dělá vžžžhům a přenáší lidské vědomí do naprosto detailních vzpomínek ztrouchnivělých předků. Konečně tedy chápu, co je to genetická paměť. Týpkovi to nejdříve nevoní, ale poté, co bezmála zdechne a alespoň tedy trošičku ochrne, se už už nemůže dočkat, až na přístroj opět rozkročmo naskočí a zavelí hyjé. Ve vkusně násilných vzpomínečkách na život a dílo praděda se leccos přihodilo, bohužel však nevím přesně, co. Brebentí se tam španělsko - latinsky a dobroděj, jenž to frknul na net v dabingu, neměl potřebu přilepit i titulky. Ve své podstatě však všichni zkouší dohonit Adamem nahryzlé jablko, poněvadž prý ukrývá data. O svobodě. No jako fakt. Abych nezapomněl - v tom Madridu u stroje je ještě řada dalších lidí z nějaké sekty (do které právě patřil i ten tatínek, co pohledem ze zaskleného průzoru poslední čtvrtstoletí kontroluje okolí a pouští slinu) a ti se najednou vzbouří, s čímž se nepočítalo, protože má jít jen a pouze o extrémně násilné magory. Vše pak krásně vyvrcholí schůzkou templářů, kterým vládne jedubaba. Sic, hle, no toť, etc. Meeting, co měl být korunováním tisíciletých snah tohoto (jak je zde vylíčen) všemocného a paranoidního řádu, byl po bezpečnostní stránce zajištěn způsobem, který umožnil podřezávání řečníků na pódiu nemytými protivníky, rafinovaně maskovanými kápí. Slečna vědkyně, které z našeho potomka hašišínů (neptejte se mě, prostě to je asi šíita, no) přinejmenším na chvíli navlhl drn natolik, že mu umožnila zakuchnutí jejího papá, pak nečekaně otáčí kormidlo a zadělává dementním proslovem (kolikátým již) na další díly. Takže klidně do toho, třeba to pochopíte lépe. Já se ještě hodinu po dosledování motám v kruzích a narážím do stěn své unimobuńky 1+výlevka v rohu. (11.04.2017)