Réžia:
Paolo SorrentinoKamera:
Luca BigazziHudba:
Lele MarchitelliHrajú:
Toni Servillo, Sabrina Ferilli, Carlo Verdone, Carlo Buccirosso, Isabella Ferrari, Giorgio Pasotti, Franco Graziosi, Serena Grandi, Luca Marinelli (viac)Obsahy(1)
Vizuálne fascinujúci film o hľadaní zmyslu vlastnej existencie a vyrovnávaní sa s plynutím času, zasadený do prostredia rímskej vysokej spoločnosti, sa sústredí na príbeh starnúceho spisovateľa a novinára Jepa (Toni Servillo) a jeho prostredníctvom odhaľuje rozklad a smútok, ukryté pod nablýskaným povrchom Večného mesta. (RTVS)
(viac)Videá (3)
Recenzie (504)
Moje první setkání s režijní tvorbou Paola Sorrentina snad nemohlo dopadnout hůře. Jistě, bylo by zcela správné vinit v první řadě sebe - pod vlivem pověsti, která tento film provázela, a opakovaném zhlédnutí traileru, který mě naplnil nadšením, jsem v sobě nechával zrát po řadu dní touhu tento film vidět, protože jsem chtěl v sobě na maximum vybudit svou natěšenost a divácké očekávání. Já jsem doslova prahnul po tom, aby VELKÁ NÁDHERA byla minimálně mým diváckým zážitkem tohoto podzimu, když už ne roku, ale mnohem spíše jsem si pravděpodobně vysnil, aby to byl můj nový oblíbený film číslo jedna. Snad lze říci, že všechno pozitivní, co se o tomto filmu napsalo, by platilo, kdyby byl natočen o 50 let dříve. Takto je to jen nabubřelý a manýristický anachronismus. Nebo nejdelší reklama na Martini, která byla kdy natočena, chcete-li. Jep Gambardella v jedné scéně říká: "To nejdůležitější, co jsem zjistil po dovršení 65 let, bylo to, že už nemůžu plýtvat časem na věci, které nechci dělat." Myslím, že to dokonale vystihuje můj postoj k tomuto filmu, jen jsem se k němu propracoval o 36 let dříve. VELKÁ NÁDHERA vás přiblíží o 141 minut k vaší smrti, aniž by vám za to dala víc než to Flaubertovo NIC, které Jep opakovaně zmiňuje. UPDATE 19. 12. 2014 - Po druhém zhlédnutí zvyšuji původní hodnocení na maximum, film mi nově vyloženě sedl a velmi se mi líbil. Překvapeně jsem seznal, jak chytrý a zábavný film to je - velmi se mi líbí, jak si film třeba utahuje z moderní povrchnosti, vyprázdněnosti, moderního umění, pseudointelektuálů, apod. Současně je zde skládán mimořádně působivý hold krásám Říma - do tohoto města se po zhlédnutí VELKÉ NÁDHERY nejde nezamilovat. Och, jak mi najednou Praha přijde ve srovnání s Římem šedá, nezajímá, provinční, a... vyloženě antiestetická. Báječný film s nádherným soundtrackem, který už měsíce poslouchám pořád dokola, a ne a ne se omrzet. ()
Film jako esence výtvarného umění, snad srovnatelný jen s Kubrickovou Vesmírnou odyseou, se rozpadá do střepin ještě drobnějších, než Godardův Socialismus. A podmanivá hudba je poněkud méně podmanivá, než Lelouchův hudební doprovod kteréhokoliv jeho filmu. Až smyslně krásný vizuál nedokáže porazit absenci kompaktního příběhu, což lze Sorrentinovi odpustit snad jen tehdy, když diváka provádí coby něžný dokumentarista ulicemi Říma, kterých se kamera hebce dotýká, a dává nám dýchnout jejich vůně. Velká nádhera pro obdivovatele obrazu jako vrcholné formy umění. ()
Pokud bych si Velkou nádheru sledovala na obrazovce počítače, asi bych ji před závěrečnými titulky vypnula. Ucelený příběh v ní totiž člověk nenalezne a po většinu stopáže tak nejde o to, co se stane, ale o to, jak to Sorrentino natočil. Zatímco Flaubertovi se tedy napsat knihu o ničem nepodařilo, Sorrentino film (téměř) o ničem stvořil a povedlo se mu ho udělat tak audiovizuálně nádherný, tak vtipný a tak zajímavě prezentující odlišné typy osobností, že v kině tato dvou a půlhodinová procházka Římem působí úchvatně. ()
Žádná velká nádhera, nýbrž velká blbost. Dokonce tak velká, že se to i blbě popisuje. Jediné, co se mi občas zalíbilo byla hudba. Vše ostatní jako by nebylo stvořeno pro moje oči. Čekal jsem nějakou zábavu okořeněnou zajímavými filosofickými názory. Já vím jsem vůl. Od party diskutujících debilů, kteří měli pouze více štěstí než ostatní se nic moudrého čekat nedá. Dočkal jsem se tedy pouze obrovského množství prázdných keců, která s přibývající stopáží nabíraly na intenzitě nudnosti. A humor zůstal zřejmě v pořádné dáli. S tou komedií se tu nějaký idiot pořádně upsal. Jsem si jistý, že jsem z téhle sračky nepobral úplně vše, co se mi snažila říct, ale další zhlédnutí by mohlo být smrtelné, takže se budu raději utápět v nevědomosti. Odpad, ale opravdový! Kdo má jen trošku dobrý vkus, nechť od tohoto nesmyslu utíká rychle a daleko. ()
Opulentné parties, do seba zahľadená vyhorená rímska smotánka, alkohol, drogy, sex, disco, chorály, katedrály, galérie i opustené ulice a námestia Ríma na pomedzí neskorej noci a skorého rána. Neskutočná atmosféra, vynikajúce dialógy a nadpozemská kamera - keby takto vyzeralo viac európskych filmov, možno by som častejšie podvádzal Hollywood. Ale skončiť to mohlo o pár (desiatok) minút skôr. Ako píše Rogue, nie ani tak pre obsah, ale pre zbytočnosť. ()
Galéria (38)
Zaujímavosti (7)
- Okrem talianskej metropoly Rím sa filmovalo aj v Toskánsku. (MikaelSVK)
- V rozhovoru pro italské rádio režisér uvedl, že v jedné fázi produkce pro film zvažoval název "L'Apparato Umano (Lidský přístroj/Lidské zřízení)", což je také název fiktivní novely, jejímž autorem je hlavní postava filmu. (Morien)
- Když vychází Orietta (Isabella Ferrari) z bazénu a sáhá po ručníku, je na zemi vidět mokrá cestička od bazénu k lehátku a do domu. (AlekiCornski)
Reklama