Vlčí děti

Presťahovať sa z rušného moderného megapolisu na horskú samotu, prečo nie? Lenže v tomto prípade nejde ani tak o voľbu ako o nutnosť utiecť pred všetko vidiacimi očami obyvateľov mesta. Skryť pred doternými zrakmi modifikované deti. Uprostred prírody sa divák dozvie niečo zo zásad pestovania zemiakov a iných plodín, kochať sa môže na záberoch prírody. pritom dostane alegorickú bájku o rôznych spôsoboch a možnostiach osamostatňovania sa ľudských jedincov od svojich rodičov. A o prežití v komunite viac či menej roztrúsených susedov - lazníkov. Krásna animácia, trochu alegórie a dojímavé zábery uprostred prírody si nejaké tie hviezdy zaslúžia. No zďaleka nie absolutórium, pretože tentoraz všetka ta prírodná motivácia a celý príbeh neboli podané prirodzene, ale bol trošku cítiť kalkul. Vypočítavosť na efekt dávkovaných scén spontánnej radosti, dojímavej zamilovanosti, trpkého smútku, spoločnej radosti v rodine, srdce zvierajúcich scén slzivého smútku. Bližšie skôr priemeru, no ó hory, ó horská a srdcu blízka kopaničiarska scenéria tentoraz vyzdvihla hodnotenie hore. (21.01.2015)

Ach, to byla nádherná animace, a ta příroda, krása až oči přecházely. Moc povedená byla část kde se vlastně jen vyprávělo obrazem za podpory krásné hudby o vztahu matky a otce. Celá první půlka filmu byla móc roztomilá a zábavná (dětská klinika vs. veterina :-)) a u malých vlčátek jsem se výborně bavil. A scénka s čerstvě napadnutým sněhem s parádním hudebním podkladem byla úchvatná! Jenže pak přišla chvíle kdy vlčata trochu povyrostla, film zvážněl, roztomilost byla pryč, ovšem ta dramatická stránka filmu už nebyla tak působivá. Ale stále se člověk rozhodně nenudil a jen čekal, kam to celé povede. Nicméně na pět hvězdiček to nebude, ačkoli účast Miyazaki Aoi (ač jen zvuková) byla velmi příjemná. (18.04.2015)

Animák môže stavať na krásnej a prepracovane detailistickej animácii, ktorá mne lahodí. Divák má v nemálo scénach problém, na čo skôr sa dívať a viacero "detailov" mu chtiac-nechtiac uniká. Pomaly plynúci a nikam extra sa nevyvíjajúci príbeh možno nezaujme každého, ale má čo do seba. X-tý varian na sebapoznávanie či odlet z rodičovského hniezda (tentokrát skôr brlohu) funguje a kvitujem, že tu nie sú citovo vydierajúce scény. Ono ani tých dramatických nie je veľa, čo by mu práve viac svedčalo. Objaví sa aj pár logických nedostatkov, pri ktorých ale ide prižmúriť očko - ako napr. pri premene ostáva na zvieratách horný diel oblečenia, ale nohavice nikdy; či to, že mama aj po 15 rokoch nestarne, vyzerá stále na deväťnásť a že sa na nej neprejavujú dovtedajšie strádajúce a stresujúce okamihy života. (22.10.2018)

Aneb jak to mohlo dopadnout, kdyby si Bella vybrala Jacoba... A teď vážně, na anime nejsem odborník, ale tohle si podle mě zaslouží pozornost. Už kvůli jedné z nejsilnějších ženských hrdinek, kterou jsem kdy ve filmu viděla. Hanin přístup k životu vám může připadat úsměvný nebo protivný. Já jsem ji nechápala spíše na začátku vyprávění (proč si raději neužívala s lidskou podobou svého muže, ale čekala vždy na noc, ehm). Postupem času jsem si ale zamilovala její houževnatost a neutuchající energii, se kterou vychovávala svoje příšerné děti. Právě jejich chování a zároveň pomalejší tempo v druhé polovině mi zabránilo hodnotit ještě výš. Pěkné to bylo. (17.11.2021)

Hosodův styl mě velmi baví a již v pořadí 3. filmem dokázal potvrdit své kvality. I když v pár ohledech mě mohlo vytáčet chování Yuki a pak spíše Ameho, tak právě ta lehkost celého příběhu s momenty, které jsou doslova pro mě meditační, mě na Hosodovy a animé obecně baví. Tenhle film sice nedosahuje kvalit předchozích dvou filmů, zvláště Dívky, která skákala v čase, tale i ak jde o nesmírně krásnou podívanou. (21.06.2013)