Imigrant

Tak trochu mě zmátl přívlastek mysteriózní thriller, takže když do děje vstoupil ten kouzelnický eskamotér, začala jsem v duchu spřádat různé bláznivé teorie, to jak jsem čmuchala nějakou skrytou lotrovinu. Ale nic takového se tu nekoná, The Immigrant je více přímočarým romantickým filmem, než cokoliv jiného, jen v centru příběhu nestojí žádný pohádkový happy páreček. Milostný vztah trýznitele a jeho oběti je velmi silným tématem, takový Dostojevský na něm postavil jeden ze stěžejních směrů své důkladné exkurze do nitra člověka a ačkoliv v tomto případě se nejede až tak na doraz, temná atmosféra, absence zbytečného sentimentu a více než přesvědčivé herecké výkony Marion, Joaquina i Jeremyho z toho rozhodně nedělají žádnou selanku. A Malarkey (kterému tímto děkuji za tip) má pravdu, takové filmy si nezaslouží zapadnout do šedého průměru. (01.11.2014)

Používá svoje tělo, aby přežila a posunula se o krůček dál. Je to hřích? Marion Cotillard a Joaquin Phoenix táhnou historické drama, které si nehledá diváka úplně snadno. Polka Sonya se dostává na americkou půdu, zatím bez nemocné sestry, zato záhy s pochopením, že začít někde znovu nebude vůbec lehké. Zvlášť když má pěknou tvářičku a dostane se do prostředí kurev, šejdířů a podvodníků. Režisér James Gray má s přistěhovalectvím osobní zkušenosti, sám vycházel z rodinných historek i dobových fotografií a novinových článků (imigrantské světy – Noc patří nám – ho jednoduše lákají). A už počtvrté se před kamerou sešel právě s traumatizovaným kšeftařem Phoenixem a tahle spolupráce nese své ovoce. Jeho mimořádné oči se i tentokrát dívají na tenhle nespravedlivý svět zdánlivě nevinným pohledem a zároveň se zneklidňující nejistotou šílence. Kameraman Darius Khondji (Sedm, Evita) znovu velmi nápaditý!! (08.03.2015)

Pěkná 1920s dobovka o příjezdu do Ameriky přes hlavní bránu v Ellis Islandu a jednom z mnoha těžkých údělů. Líbila se mi ústřední herecká trojice a nějaký to vzájemný napětí, stejně tak vizuální střípek tehdejšího New Yorku (více o), děj bych ale bral o něco košatější. Tohle akorát tak mezi seriózním dramatem a červenou knihovnou. (02.01.2019)

Dnes už si asi málokdo pamatuje, že tenhle film byl minulý rok v hlavní soutěži canneského festivalu a nějakým poněkud záhadným způsobem i přes velmi dobré recenze (stačí si zběžně projet třeba rottentomatoes) zapadl. V Americe byl uveden po roce od festivalové premiéry v pouhých 150 kinech a nikdo na něj téměř nechodil, teď je například k vidění na Netflixu. ---- Formální orgie, které působí jako od mistrů obrazu 70.let (Gordon Willis, Vilmos Zsigmond) a coppolovské reminiscence (příjezd na Ellis Island) možná některé z vás dostanou do stavu blaženosti - stejně jako mě. Bláboly o průměrném příběhu neberte vůbec v potaz, je to pomalý film a jako z jiné doby, ale procítěný, až nečekaně temný a se specifickou atmosférou. Cotillard i Phoenix vynikajicí. Problémem je, že trpící postavy se chovají instinktivně a nevypočitatelně a mnohým můžou tyto těžko škatulkovatelné charaktery připadat hloupě napsané...to beru. Unikátní film, kterým u mě James Gray- syn ruských imigrantů - velmi stoupl. (21.07.2014)

Jak je možné, že zrovna tenhle film tu vidělo tak strašně málo lidí. Jak je sakra možné, že tenhle příběh okamžitě zapadl takřka po celém světě. Vždyť při čtení komentáře od uživatele Rob Roy mi bylo až smutno, kam to tenhle film dotáhl...nebo vlastně naopak. Výsledkem je totiž fakt, že o něm nikdo neví a pokud nejste fanoušek Marion Cotillard, Joaquina Phoenixe nebo Jeremy Rennera, tak se o něm vlastně nikdo ani nedozví. To já všecky tyhle tři herce mám hrozně rád a Imigranta jsem nějaký ten čas sledoval. Sledoval hlavně proto, protože jsem byl zvědavý, co z toho filmu vzejde. A víte co? Není to jednoduchý film. Je hodně syrový, poctivý, pomalý, ale o to lepší má atmosféru, na kterou budete vzpomínat ještě hodně dlouho po něm. A herci? Ti jsou lahůdkou na závěr, kterou ocení každý, koho tenhle film byť jen překvapí. A věřím, že těch lidí, kteří se k němu dostanou nebude málo. (29.10.2014)