Recenzie (30)
To, že se jedná o lynchovsky klasicky neuchopitelný snímek, je asi jasné. Co zde ale můžete primárně vidět, to je lynchovská láska ke kinu a k filmu. Ale hlavně jeho chápání filmu. Ten se zde prolíná s realitou, a to doslova. Film vstupuje do skutečnosti, nereálné věci se dostávají ven a naopak. Lynch smývá hranice mezi skutečností, filmem a snem. Tohle je poselství, které je třeba si vzít z každého jeho filmu. Ale je pravda, že těch jeho kraťasů už mám celkem dost... ()
Davida Lynche mám coby režiséra velice rád a některé jeho filmy doslova zbožňuju, ale tento krátkometrážní kousek mě nechal zcela chladným. Popravdě se mi ani moc nechce pátrat po tom, co to mělo vlastně znamenat. Hlasy čtyř lidí, kino, nůžky a závěrečný tanec na podiu – toť vše, co mi z toho utkví v paměti. Pro mě asi nejslabší Davidův snímek. ()
U těchto krátkometrážních Lynchových filmů nejde o to pochopit děj příběhu. To by jste se zbytečně trápily a pak byste stejně zjistili, že nic nevíte. Ostatně jeho mozek je jen jeden na tomto světě. Může vás to jen vizuálně potešit. Ať je to jak je, ať ho někdo chápe nebo nechápe, pro mě je to mistr depky a tajemna. ()
I allways love the dance. Tak jsem se na moment, v pravém slova smyslu, opět na chvíli přehoupl k Lynchově surrealistické krátkometrážní tvorbě. Jeden z jeho nejnovějších, zdánlivě nic neříkajících kraťasů je pro mě snad nejnepochopitelnější a zároveň nejpovedenější. Zajímavá volba potemnělého kinosálu s pravým dějem promítaným na plátně dodává originalitu a upoutává pozornost. Vnější subjekty, kužel světla a abnormálně velké nůžky, dodávají nádech nesmyslnosti spolu s podbarvením nejrůznějším pískáním a hučením. Jakýsi bezpředmětný dialog je protkán hrůznými vsuvkami přibližující se tanečnice a zkrvaveného muže a zdánlivě nesmyslný konec je pouze důkazem, kdo že je vlastně autorem. Klidně si tu nechápejte a udělujte nízká hodnocení, pokud někdo nechápe Lynchovu tvorbu, pak nerozumím, proč o něj vůbec trousí. Pro mě opět nezhodnotitelné, každý si odnese svůj vlastní dojem. ? % ()
Tieto Lynchove šaškárne sú veľkým výplodom nemohúcnosti. Inak si neviem vysvetliť uznávané režiséra, ktorý vo svojej kariére preferuje krátkometrážne faily, kde ani samotný David netuší, čo tým chcel povedať. Aj ja si viem na telefóne natočiť rybník, zobrať nožnice a tieňovú karikatúru a s prštekmi uspokojiť divákovo blaho. ()
Galéria (2)
Reklama