Ulička zázraků

Silně přeceňovaný mexický zástupce, který se nechce tvářit jako laciná epizoda z otravné telenovely. Jenže nejednou k takové sklouzává. Chyběly mi pořádné emoce, i propracovanější dramatická linka. V mexické mozaice se vystřídá několik méně či více zajímavých postav, které neustále něco hledají a v něčem tápou, ale v drtivé většině padají na hubu. Stárnoucí panna Susanita lásku, majitel baru Rutilio vlastní orientaci, snílek Abel svou ztracenou milou, José Luis zase pořádné děvky.. Neúnosná stopáž, podivné chování některých postav, přepjaté herectví i naprosto nevěrohodné kroky hlavní hrdinky (jinak krásné Salmy Hayek). Takhle si opravdu nepředstavuji příběh, ve kterém se odehrává skutečný život. *** a víc ani ránu!! (11.11.2010)

Pozvolna plynoucí film o obyvatelích jednoho velkého nájemního domu, majitelky, odkvetlé, leč velmi hodné slečny Susanitty, o rozháraném majiteli hospůdky,u něhož se projevila homosexualita a v jehož podniku se schází všichni sousedé na domino, o jeho synovi, o paní, která vykládá karty a její nádherné dceři Almě, do které se zamiluje holič, o starostech, drobných radostech, nešťastných láskách, tvrdém životu na ulici,tragédii, ale i vzájemné úctě a umění žít pospolu, tam kdesi na předměstí Mexico City, v obyčejné Uličce zázraků.A mladinká Salma Hayek, nádherná dívka, které uvěříte úplně všechno a vpovzdálí uslyšíte tesknou latinskoamerickou melodii.... (10.03.2014)

Pokud národní mexická kinematografie adaptuje román egyptského spisovatele Nagíba Mahfúze, nositele Nobelovy ceny za literaturu, a u nás je vnímán především jako film, který vystřelil Salmu Hayek do hvězdných výšin, je poněkud pokrytecké předstírat, že takový projekt je nám kulturně dostatečně srozumitelný. Protože není. Román Zuqâq al-Midaq (1947) nikdy česky nevyšel, tudíž o tom, jak se povedlo převést reálie z arabského světa na mexické předměstí, můžeme jen cosi předpokládat. Výsledná recepce pak jen sleduje snahu vhodně reagovat na film, který byl úspěšný na festivalech. Všechno je jen iluze, stejně jako přání ovdovělé paní domácí znovu se provdat. (15.08.2022)

Podruhé je stejně dobrý jako poprvé... kam se hrabe Almodovar v zfilmovávání neuvěřitelných příběhů uvěřitelně, ... to ostatně jde mexičanům skvěle (amores peros) - nahustit tolik zajímavých dějů do jednoho filmu,všechny propojit, až je to nepravděpodobné a přitom pravděpodobné jak jen to jde, to vše obalit opravdu "zázračnou" atmosférou, která možná pramení z konfrontace naivnosti a iluzí lásky s morbidností a špínou života. (06.04.2005)

Takhle nějak by vypadala mexická verze filmů Paris, je t'aime a New York, I Love You. Všechny druhy lásky i zklamání v jedno filmu a navíc z mnoha pohledů, kdy my diváci, jako jediní vidíme vše (Alejandro González Iñárritu se stylem vyprávění nejspíš inspiroval právě tímto filmem). Film má v sobě vtip a to jak svou dějovou propleteností, tak i stylem natáčení (sem tam se do záběru mihne mikrofon :) ), má však i na konci každé své epizody obrovské drama, které na úplném konci filmu končí tregédií. Jako by to psal sám William Shakespeare. Definitivně jsem si potvrdil to, že Salma Hayek umí jeden zvláštní výraz, který poředvádí v každém svém filmu a díky kterému se do ní zamiluje herec, tak i divák. (02.11.2009)