Dobrý dinosaurus

Soběstačné dobrodružství v zajímavém prostředí a se sympatickými postavičkami, jehož veškeré zvraty jsou ale slepě předvídatelné a neoplývající zbožňovanou pixarovskou kreativitou. Nápad s přeživšími dinosaury opravdu není špatný a jednotlivé scény jsou vizuálně perfektní až adrenalinové (souboje s pterodaktyly), avšak moment překvapení tentokrát citelně schází a celé je to, až na pár zábavných či potměšile bizarních výjimek, výhradně pro děti. Přesto pohodová pixarovská jistota za 70%. (13.03.2020)

Hodný dinosaurus naprosto zjevně cílí na mladší diváky, proto vytýkat filmu, že není dost „pixarovský“, že je vizuál postav infantilní, nebo že poučení, které příběh přináší, je banální a laciné, je přinejmenším krátkozraké. Na druhou stranu, má-li jít o film primárně pro děti, nechápu, proč je tak neskutečně smutný - neustále někdo umírá, někdo se ztrácí, někdo někoho opouští a zrazuje… Na stominutový rodinný animáč docela slušná dávka deprese… Vyjma toho jde ale o povedenou jednohubkou, která sice rychle zapadne, ale která také přinejmenším díky nádhernému vizuálu prostředí a skvělé hudbě stojí za zhlédnutí. (18.04.2017)

Hodný dinosaurus je druhým Pixarem roku 2015. Stejně jako vždy se může opřít o parádní animaci, které vévodí především vodní scény. Stejně jako v posledních letech se může popřít o poměrně dětinský a jednoduchý příběh, který zaujme ty nejmenší, avšak neurazí ani postarší. Tentokráte však chybí ona parádní originalita, nápaditost příběhu či hláškovací orgie. Na druhou stranu nabízí Hodný dinosaurus přesně to, co chybělo filmu V hlavě. Máme tu jednoduchý nosný děj, který je nejen nesmírně zábavný, ale také dosti emotivní a po duši hladící. Druhá pixarovka roku 2015 tedy vyrovnává misky vah a nabídne sice jednoduché a zdánlivě nezajímavé dobrodružství, které má na druhou stranu perfektní spád, výborné postavy, vtipné momenty a hlavně mu nechybí emoce a podtržený rodinný duch. Kombinací obou zmíněných filmů bychom dospěli k dokonalosti, takhle mohu udelit pouze stejné hodnocení, jako pro film V hlavě, avšak za jíné kvalitativní položky Poctivé 4* (26.02.2016)

I zlí a obrovití dinosauři byli v počátku svého života jen roztomilými nemotornými mláďaty, kteří se učili rozpoznávat svět a jeho nástrahy. A o jednom takovém dinosauřím mláděti, které bylo donuceno poznat svět i mimo svůj domov, vypráví tento animák, který je vlastně docela milý, hravý, příjemný a tak nějak roztomile naivní. K tomu je zde zajímavý bonus v podobě lidského dítěte, které se chová jako pejsek a hlavní hrdina ho považuje za své zvířátko. Vlastně celý tento animák staví na zajímavém nápadu a kupodivu to celé vlastně ani skoro nenudí. Jen je zde problém v tom, že je to z mého pohledu film na jedno skouknutí, a stejně rychle, jako se v mém životě objevil, tak rychle i vzpomínky na něj zmizí. Na sobotní dopoledne ideální záležitost. Ale je to jen další z řady animáků. A je to možná i škoda, protože si myslím, že se z toho nápadu dalo vytěžit ještě o něco více. Ale i tak film potěšil a získává ode mne tři hvězdy. (08.01.2017)

Neviem, či x-tá variácia na dôležitosť rodiny je to, čo očakávam od ďalšieho Pixaru. Funguje to stále po emocionálnej stránke veľmi slušne, ale nie je to už nič výnimočné a príbeh z praveku tiež nepatrí medzi tie najoriginálnejšie nápady, aké pod skákajúcou lampičkou dostali, viď napríklad rozdiel s minuloročným Coco. V krásne realisticky zobrazenej prírode tu poskakuje želatínové zelenô, na ktoré som si nejakú dobu musel zvykať, ale jeho psie oči nakoniec dostanú aj cynikov. Inak ale fajn zábava, zo zvieracej ríše ma najviac potešili hadie nohy. (31.03.2018)