Príbeh môjho syna

Extrémní šovinistickej blábol, který svoji veskrze strašlivě debilní Almodovarovskou zápletku bahní dvě hodiny a vsouvá ji do trojobalu jugoslávské války, aby jí přiřkl nějakou hodnotu. I formálně to bolí, protože scény na sebe nenavazují, očividně se víc stříhalo než točilo, postavy jsem do jedné přál naložení do sudu z kyselinou a ke konci čím více film hrál na city, tím víc jsem přemýšlel co budu zítra snídat. Nejvíc mě asi povbavilo, že kdykoli se film necítil svůj, tak vytáhnul kozy některé z postav, aby se divák nad dalším vývojem příliš nezastavoval. (10.07.2013)

Zdálo by se, že se o Sarajevu a tamní nedávné válce už nedá natočit nic moc nového. A přece. Ve filmu téměř nejsou krvavé scény a napínavé přestřelky, ale přesto vyprávění působí silně a do hloubky až na kosti emocí. Propletení příběhu bezdětnosti s příběhem balkánské války je dokonalé, švy, které obě roviny svazují jsou téměř neznatelná, všechno vytváří silný homogenní celek. (06.04.2014)

Neuvěřitelná koncentrace všech možných i nemožných klišé, především v první půlce, různých odboček a vedlejších motivů, které měly jediný účel a to hraní na city. Díky těmto slavným momentům si ani člověk nemůže vychutnat příběh, který je hodně silný a slušelo by mu to samu o sobě, jenže takhle nemá šanci vyniknout. Začátek ve smyslu odejít-neodejít, ale postupem času se to zlepšuje. Takže ten, kdo přežije srdceryvný moment, kdy psycholožka říká s dojetím: "Neznám žádný jiný pár, který by si to zasloužil víc, než vy", se dočká příběhu, který (jedno klišé na závěr) mu na dlouhou dobu utkví v hlavě. (11.04.2013)

Neuvěřitelně utahaný film. Asi tak půlku filmu se skoro nic neděje, pořád tam někdo blbě kecá, válečné Sarajevo je hodně špatně natočené, pomalu by člověk neřek, že tam je válka. Protivný Hirch, ono vesměs většina postav byla protivných. Ne toto mě opravdu neuchvátilo, popravdě jsem čekal mnohem víc. (26.10.2015)

V určitých momentech (a není jich málo) krásný film, jímž zpracovávaná témata jsou mému srdci velmi blízká, stejně jako ústřední herecká dvojice + zajímaví, méně známí herci ve vedlejších rolích. Po okouzlující asi první půlhodině ale začne film více a více upadat do vod monotónnosti, postavy se plácají od ničeho k ničemu a samotná válka hraje oproti osobním životům protagonistů podružnou roli. Což je škoda, protože právě scény, ve kterých jim válka zásadním způsobem ovlivní život, patří mezi ty nejlepší. Jinak by filmu neuškodilo trochu víc špíny na úkor přehnané estetizovanosti, která se s příběhem trochu tluče. Přes řadu výtek jsem si ale film oblíbil. Chvílemi mě iritoval, trochu i nudil, ale jakmile začala hrát Nirvana, odněkud vykouknul optimistický Emilův kukuč či byl na plátně charismatický medvěd Gojko, vyloženě se mě Příběh mého syna dotýkal. Za to ty slabší čtyři hvězdy dát musím. 75 % (25.05.2013)