Príbeh môjho syna

Tento film naozaj nemusel byť nakrútený. Je chaotický ako celý Balkán s jeho historickými animozitami, vendetóznym ponímaním spravodlivosti, vášňami i krutosťou. Film chce zachytiť všetko a aby to nebolo také jednoduché, ešte zamieša doby, v ktorých sa jednotlivé epizódy odohrávajú. Výsledkom je nanajvýš materiál na poskladanie mozaiky nezaujímavého príbehu. A tak si divák zapamätá iba zo šede vyčnievajúcu Penelope Cruz, zopár odhalených prsníkov a najmä ten príjemný pocit keď sa objavia záverečné titulky. (26.07.2014)

Totální scenáristický galimatyáš. Film velmi silný v samostatných momentech a v hereckém obsazení, ale v celku působící jako nesourodý mix Incendies a One Day hrající si na něco extra, co vás ohromí. Na cestě k ohromení však stojí řada nudných, či nefungujících překážek a na můj vkus přehnaně překombinovaný děj, který postupně sám sebe pohlcuje a trochu i zesměšňuje. Díky zmíněným jednotlivým scénám a díky krásné Penélope a "tvářím se stejně jako v Into the Wild" Emilu Hirschovi ve mně film zanechal jistý zážitek, nicméně zklamání z nezvládnutého scénáře ho převyšuje. 6/10 (20.01.2016)

Hrozne nevyvážené. Väčšinu filmu som mal pocit, že sa pozerám len na nejakú nie príliš presvedčivú inscenáciu a potom prišli pasáže kedy sa tomu naozaj dalo veriť a aj niečo cítiť. Ale žiaľ bolo ich málo. Ani Penélope, na ktorú sa mi vo filmoch veľmi dobre díva, ma tu vôbec nepresvedčila. Azda top celého filmu je nádherná hudba. (07.12.2013)

Silné a těžce pocitové drama, které si zasloužilo mnohokrát větší pozornost, než nakonec dostalo. Znovuzrozený Hirsch sekunduje nestárnoucí Penélope a Castellittův staromilský přístup dělá z tohoto Příběhu nesmrtelné vyprávění. Možná se některé linky ve finální katarzi slijí až příliš příhodně, ale tváří v tvář tesknému a tísnivému tématu války nad takovými výtkami ani nechci přemýšlet. 90% (26.05.2013)

Hola! V nových filmech je již takřka samozřejmostí, že nás strhne přesně střižená, uhrančivá hudba, která dokáže probudit city, o kterých jsme ani nevěděli.. Nejednou jsem byl v tranzu, když skvělý soundtrack dotvářel obraz k dokonalosti.. Ještě nikdy se mi však, až dosud, nestalo, že by ve mě hudba sama o sobě zanechala tak hlubokou stopu, tak obrovské emoce, jako v případě nebeských tónů Eduarda Cruze. Herecký koncert madam Penélope a role, kterou zde hraje hudba, mi připravily neopakovatelnou emocionální nakládačku! Díky, měl jsem se opravdu filmově. Woo. (28.04.2013)