Vnútri Llewyna Davisa

V určitých momentech nepříjemně povědomý pocit ztracenosti, únavy a osamění během nejšedivější americké zimy posledních mnoha let. Dalo by se možná namítnout, že to utlumení barev jde až zbytečně moc na ruku v celkově bezútěšném vyznění snímku, nicméně k dobru mu však přiznat, že svou náladou je celou dobu konstantní a nenabízí vlastně žádné východisko, kterým by jinak tak trochu popřel sám sebe. Surreálná několikadenní cesta do Chicaga, kde se čas protahuje do zdánlivě nekonečné černé hmoty ze které není úniku, protože kolem je jenom mrazem pokrytá pustina ohraničená kužely světel auta je nejtemnějším obdobím bratří Coenů. "I'm tired. I thought I just needed a night's sleep but it's more than that." (09.04.2018)

Llewyn vo skvelom predstavení Oscara Isaaca je smoliar plný sarkazmu a inteligencie. Mnohým jeho blúdenie newyorskými uličkami môže pripomenúť arogantného Holdena Caufielda z kultovej novely Kto chytá v žite. Hudba je natoľko výrazná, že sama dokáže uniesť citovú hĺbku príbehu. Llewyn sa síce väčšinu filmu správa ako namyslený hajzel, ale v momente, keď začne spievať, sa jeho bezcieľne potulovanie zastavuje. Namiesto neho vnímame úprimnú bolesť a smútok folkových skladieb, za čo patrí opäť pochvala hlavnému hereckému predstaviteľovi. Rozprávkovú atmosféru naopak privoláva kamera Bruna Delbonnela s typicky hmlistým osvetlením a zvýraznenými tieňmi. Vďaka nemu vyzerá tajomná scéna cesty do Chicaga ešte mystickejšie, ešte osudovejšie. Prehlbuje melanchóliu a jemný humor prítomný v celom filme. Inside Llewyn Davis pôsobí popri iných coenovských dielach bohatých na žánrové experimenty taktiež skvostne. Svojím majstrovským a detailne premysleným spracovaním dokonca vyčnieva. (26.05.2019)

Neviem si predstaviť týchto pozoruhodných bratov Coenovcov,aby podľahli vábeniu natočiť nejaký Blokbaster typu komiks,či sci-fi,a to je z cela správne,že sú samými sebou a nepodliehajú súčasným trendom rýchleho zbohatnutia pri veľkých rozpočtoch sa vyžadujú aj veľké tržby,čo niekdy sa tak nedeje... A to z nich robí filmárov,ktorí sú zaujímaví preto,aké snímky vytvárajú,ktoré sú povinnosťou nájdenia si času na nový počin Joela a Ethana Coenovcov. Prednedávnom som chcel takto učiniť,ale prebehlo niekoľko dní pokiaľ sa tak stalo a je to dobrá voľba venovať im svoj čas.Prečo? 1.Llewyn Davis je outsiderom,ktorý ale má talent byť muzikantom,t.j spieva v baroch folk a túži mať manažéra,aby sa posunul vpred,a tak sa vypraví do Chicaga,kde chce splniť do bodky svoju túžbu... Nemá stále bývanie,nemá pomaly kde spávať,tak prespáva u kamarátov,alebo u priateľky,ktorá je tehotná s ním? Jean s nesmierne ostrým jazykom ako je u Coenovcov zvykom s predstaviteľkou Carey Mulligan,ktorá sa zbavila prebytočného mejkapu,odfarbila si vlasy,nahodila melancholicko-depresívny výraz,vlastne takto nejako pôsobia všetky postavy aj samotný Llewyn s neopozeranou tvárou herca Oscara Isaaca,ktorý sa prediera životom aj napriek veľa prekážkam,ktoré sa mu pomerne často stavajú do cesty.Justin zaspieva pár songov,nemá veľa priestoru,to isté ako John Goodman,s ktorým chvíľu cestuje v aute cestou do Chicaga,ale sú to postavy,ktoré tu majú svoje miesto. Klasická kamera ich dvorného spolupracovníka Rogera Deakinsa sa tentokrát obišla bez neho,ale nepociťujem,že by bol tým snímok ochudobnený,práve naopak Bruno Delbonnel výborne zaskakuje za Rogera. 2.Výborný spev hlavných protagonistov a celková melancholická nálada ešte viac zdôrazňuje beznádej hlavného hrdinu,ktorý sa stále prepadáva čoraz hlbšie do zeme a sledovať to môže spôsobiť traumu ľuďom,ktorí sa nachádzajú tiež v depresívnejšom období. Nevyžívam sa v tom,takisto som chcel,aby si našiel konečne manažéra,ale či sa tak stane,nebudem prezrádzať dopredu,to nechávam na každom,aby zhodnotil ako prebiehala cesta tohoto chlapíka,ktorý toho šťastia veľa nemal? (03.05.2014)

,,JÁ JSEM LLEWYN DAVIS. MEL NOVIKOFF VÁM ASI PŘED MĚSÍCEM POSLAL MOU DESKU. LÍBÍ SE VÁM TA DESKA? CHTĚL BYCH TU HRÁT. A TAKY SI SEHNAT MANAŽERA.…“ /// Hodně muziky. Prej folk… (neříkám tak ani tak…). Umělec. Venku je zima a chudák nemá ani zimník. Umělec. V klubu ho potřebovat nebude … (jakožto důvěřivej Sťůart nečekám žádnej podraz, zvlášť když hraje ,,Five Hundred Miles“)… je tu totiž docela dost muziky – á soráč, to už jsem… no nic, já jen, že na koncíku jsem byl předevčírem, takže jsem chtěl mrknout na nějakej film. S duem Coen+Coen nemívám problém. Většina filmů mě (dokonce!) pobaví! Ale co dělám proboha tady… Vojet Jean? Llewin to už udělal (ne vole druhej …). Ze života lúzra co hraje folk a měl by si na šprcku nasazovat šprcku (aby náhodou nevzniklo nějaký pokračování…) je ZKURVENÁ NUDA! A jestli furt věřím, že se to změní, tak na konci chápu, že jsou situace, kdy by se měli optimisti střílet! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Potřebuju zvopakovat pravidla pro čuráky. 2.) Su nudná sračka a budu vo sobě točit film. 3.) Thx za titule ,,dod“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (27.01.2014)

Melancholicky hořká komedie ze života jednoho muzikanta, který jakoby dělal všechno pro to, aby dostal přes držku. Takže začátek filmu je správně, ale tehdy divák ještě netuší proč. Oscar Isaac je výborný a pod nenápadnou režií bratří Coenů je tím pravým středobodem filmu. Kromě spousty výrazných a skvěle obsazených vedlejších rolí je nutno zmínit kocoura / kočku, který(á) v hrdinově filmovém trmácení sehraje dost významnou roli. (31.07.2016)