Vnútri Llewyna Davisa

Prepáč Oscarko, kinda boring. Počas filmu sa mi zdalo, že im tam hrá niečo mumfordovské a fakt, titulky mi potvrdili, že sa zapojil do tvorby aj Marcus Mumford, manžel Carey Mulligan. No zlaté. Akurát dnes som nepotrebovala vidieť takúto mini-depku o jednom loserovi s gitarou. Už si to vzťahujem na seba. A ideme - Tisíc mil, těch tisíc mil...(Nostalgia - 5.3.2014) (05.03.2014)

"Jseš jako debilní bratr krále Midase. Všechno na co šáhneš stojí za hovno!" ________ Chladné pastelové barvy, peckový folkový šlágry, kočičky, andělská Carey Mulligan a Oscar Isaac – to vše a ještě mnohem víc v hořkosladké melancholické tragikomedii o eskapistickém toulání skrze existenciální krizi jednoho nihilistického muzikanta. Poetika bratří Coenů ještě nikdy nebyla tak půvabně subtilní a cynicky absurdní zároveň..... PS: songy Please Mr. Kennedy a 500 Miles jsou návykové jak šuk! (02.06.2022)

V určitých momentech nepříjemně povědomý pocit ztracenosti, únavy a osamění během nejšedivější americké zimy posledních mnoha let. Dalo by se možná namítnout, že to utlumení barev jde až zbytečně moc na ruku v celkově bezútěšném vyznění snímku, nicméně k dobru mu však přiznat, že svou náladou je celou dobu konstantní a nenabízí vlastně žádné východisko, kterým by jinak tak trochu popřel sám sebe. Surreálná několikadenní cesta do Chicaga, kde se čas protahuje do zdánlivě nekonečné černé hmoty ze které není úniku, protože kolem je jenom mrazem pokrytá pustina ohraničená kužely světel auta je nejtemnějším obdobím bratří Coenů. "I'm tired. I thought I just needed a night's sleep but it's more than that." (09.04.2018)

Inside Llewyn Davis Vás zaujme především svou hudební stránkou, která je jednoduše skvostná. Veškeré užité písně společně s kamerou totiž velmi působivě dotváří paletu šedesátých let v USA. Za zmínku rovněž stojí i herecké výkony, v čele s Oscarem Isaacem či Johnem Goodmanem. Tím ale bohužel výčet všech pozitiv končí, jelikož dále je to je nevýrazná zmeť nelogického scénáře, chabého příběhu a neutěšeně uzavřeného konce, což tento počin bratří Coenů posílá do hlubokých hlubin filmového průměru. Škoda. „I'm tired. I thought I just needed a night's sleep but it's more than that.“ (06.01.2020)

Nevím přesně, kudy se vydat v komentáři, tápu a motám se asi podobně jako náš hrdina. Zahráno famózně, folk nemusím, ale tady se hezky poslouchal, nesl se na táhlé pomalu plynoucí lajně, přesně jako celý děj, viz několik skvěle propracovaných scén. Ovšem vrcholem filmu je scéna jízdy autem se špičkovým Goodmanem (Big Boss), kde se snad soustředila veškerá myšlenka tvůrců (těžko říct, jsou dost komplikovaní), ale jistě v ní nechyběl obraz odosobnění a úžasné synchronizace (stejný úhel pohledu kočky a Llewyna) a byl to taky jediný vtipný okamžik, který ale stál za to dvakrát tak. Nebudu to složitě rozebírat, jestli jde o klasického smolaře, analogii fungování světa nebo promítnutí sebereflexe autorů, jak je to v poslední době zvykem u výjimečných tvůrců jejich typu. I když, na druhou stranu, nevím co je špatného na tom, chtít se dobře vyspat v pohodlné posteli...;-) (08.03.2014)