Prezidentské volby

Jak vyrobiť politickú celebritu (ne)snadno a rychle: príbeh Sarah Palin. HBO je v žánri politických dramat zárukou kvality: nabušené obsadenie, drajv a solídna réžia bývajú samozrejmosťou. U Game Change nie je tomu inak. Herecky si to pre seba kradnú Julianne Moore a Harrelson, ktorému rola volebného stratéga sedí snáď ešte viac jak Spaceymu v rovnako kvalitnej HBO produkcii Recount. (01.05.2024)

Svělý vhled do zákulisí předvolebního ringu, který vrhá světlo na roli a sílu celého týmu i jednotlivých poradců, moc starých i nových médií a (ne)souvislost skutečného člověka s tím, jak je vnímán veřejností. Příběh není překvapivý tolik v jednotlivostech (věty, které tam zazní, jsme během roku 2008 slyšeli mnohokrát), jako v poskytnutí uceleného pohledu na přípravu voleb i jednotlivé aktéry. Jako mnohé i mě překvapilo, že jsem byl nakonec schopen se Sarah Palinovou soucítit a uznat její moc ovládat davy, nicméně její schopnosti být znalým politikem či viceprezidentem věřím nyní ještě méně než po shlédnutí slavných skečů Tiny Fey. Velkým plusem filmu je vykreslení Sarah Palinové způsobem, který není jednorozměrný, ale naopak nám umožňuje její osobu nahlédnout v celé její šíři (která, pravda, není nijak závratná, ale je příjemně opravdová) a během klíčových okamžiků, což je do velké míry zásluha knižní předlohy. Obrovským plusem filmu jsou ovšem herecké výkony všech, od Julianne Moore a Woodyho Harrelsona až po poslední poradce, což mi přišlo téměř škoda "jen" pro film na HBO. To samé platí pro kameru, která sama o sobě pomáhá příběh vyprávět a nesklouzává k pouhé dokumentaci, což by se v tomto případě nabízelo. Jednm z mála rušivých momentů byl soundtrack, pro mě nesmyslně poskládaný z country fláků (proč country? Kdyby McCain nebo Palinová byli z Nashvillu, tak prosím, ale takto...). Celkově odvedl Jay "Austin Powers" Roach nečekaně dobrý výkon a téměř dvě (!) hodiny filmu o "nejlepší herečce v historii americké politiky" utečou jako voda. (16.03.2012)

Jsem zhnusen, neboť nenacházím větších přešlapů. A je fajn vidět, že i ta odkvétající mrdna, kterou z tohoto hlediska (snad) manžel nenechal zahálet, tedy že tato multirodička, střelkyně, fanatický antipotratník a kreacionistická trubka je také člověk. Dokonce - byť se to zdá neuvěřitelné - není úplný mentál. Jen poloviční. Tedy standardní politik. Při nedávné debatě dokonce prokázala značný progres ohledně zahraniční politiky. Na dotaz, co by měly USA dělat se Sýrií, odvětila hrdě a vyprseně: ,,nebylo by lepší v zemi, kde se obě strany navzájem zabíjejí a ani jedna není zárukou dodržování základních lidských práv, a za situace, kdy obě shodně provolávají Allahu Akbar, abychom nechali na Alláhovi, ať to tam vyřeší? " (16.02.2016)

Tak všeobecný nadšení teda příliš nesdílím. Možná kdybych byl amík, mluvil bych jinak, ale já žiju v jiným kocourkově a tak jsem na to občas čuměl jak kozel na vemeno. Ze zákulisí toho teda moc prozrazeno není. To že maj gauneři ( můj slovní ekvivalent pro politiky ) svoje mediální poradce, který jim říkaj, co maj říkat, jak se maj chovat, s kým si potřást rukou , s kým ne, jak na co reagovat, to je přece dost známý. To že do gauneřiny lezou v tomhle případě ambiciozní poloblbky v našem případě pro změnu zase třeba amorální monstra Klausovo-Kalouskova typu snad taky víme všichni. To, že vám debilům stačí když vám gauner slíbí boj proti korpuci (byt sám je v korupci pomalu hlavní kápo ) a plácá 150 let stejný kidy a vy pak běžíte jak stádo hovad ho zvolit a jste dokonce schopni své zvolené gaunery hájit před stádem opačně volících hovad vyznávající gaunery jiné barvy a ještě tvrdíte jak je to všechno užasně demokratické považuju za nejsmutnější grotesku a největší doklad lidské hlouposti v tomto století. Film postrádal dramatičnost, nepřínáší žádný novum a jediný světlý moment jsou herecké výkony, zejména madame Julianne Moore září jak kometa. (09.10.2012)

"Ale královna není hlavou vlády." "A kdo tedy?" "No přece premiér." Aneb jak se dělá víceprezident. Jakkoliv měl McCain oproti Obamovi výhodu ve zkušenostech, v odbornosti a v reálných vizích, chybělo jeho týmu to hlavní a totiž mediální atraktivita. Sarah Palin se pak zdála jako trefa do černého, ale Bůh ví, zda to nakonec nebyla ona, kdo McCainovi prezidentský souboj prohrál. Game Change je realistickým pohledem do práce volebních štábů, které by dokázaly udělat víceprezidenta i z mírně inteligentního šimpanze, což v případě Sarah Palin platí dvojnásob. Hodina dějepisu, kdy jí bylo vysvětlováno, kdo byly státy Osy či její neschopnost odpovědět na otázku co je to FED, to byly věci, které mě docela dostaly. Navíc Julianne Moore byla ve své roli víc než přesvědčivá. Vůbec obsazení bylo dalším plusem a z mého pohledu se jedná o další film z produkce HBO, který by si zasloužil kino. Takhle má vypadat správné politické drama. 80% (17.02.2013)