James Bond: Moonraker

„Moonraker” je v prvom rade ihneď odcudzený raketoplán, a to hneď na samom počiatku celého problému, keď ich je samozrejme ešte o čosi málo (na)viac, ale neupresním koľko presne, maximálne len to, že všetky majú jeden spoločný cieľ, za ktorým stojí odveký mizantrop, miliardár a magnát v jednom, 3x M - HUGO DRAX, čo si vo vesmíre (vy)budoval orbitálnu stanicu s prešibanou rušičkou radaru, čiže je naprosto neviditeľný, kde by najradšej vyviezol astronautov, a taktiež i k tomu vypestoval (vyšľachtil) akúsi super-rasu budúcich (nad)ľudí, tým pádom by sa musel zbaviť tých nižších, pozemských, tam dole, kam by najradšej vypustil satelitné balóny naplnené smrtonosným, nervovým plynom, pričom ich má k dispozícii neuveriteľných 56, že jeden dokonca vyhľadí až 100 miliónov ľudskej populácie, a tak si ich chce rozmiestniť presne tak, aby bol výsledok čo extrémne najúčinnejší ! Akonáhle sa do toho opäť zamotá James Bond, nebude ani jedného, voľného dňa, čo by sa ho niekto náramne neusiloval zniesť z tohto sveta, ide najmä o verného sluhu a zabijáka Changa, ktorý je jeho zlikvidovaním priam magicky posadnutý, a keď už ani jeho sily nestačia, tak sa na scénu vracia milovaná Čeľusť, aj s niekoľkými príjemnými prekvapeniami, extra. Spojku nachádza v Dr. Holly Goodhead, vycvičenej astronautke a agentke CIA, bez ktorej by sa asi vôbec nezaobišiel, zároveň sa stáva i jeho dievčaťom, ako to už býva vo zvyku. / „Mesačné hrable” , ako znie trochu divne preklad tejto jedenástej bondovky v sérii, je v podstate akousi podivuhodnou exhibíciou samých, akčných sekvencií s Jamesom Bondom, ktorý sa väčšinou nachádza vskutku v nezávideniahodnej situácii, a to len preto, že H. Drax príliš tlačí na pílu, keďže v ňom vidí svojho najväčšieho rivala, čo mu chce zhatiť všetky smelé plány, čiže sa časom možno sám otupí ? Ďalej, sci-fi nádych našťastie neprevláda po celý čas, iba vo finále, a pritom si myslím, že sa sem bohvieako nehodí, je to skrátka pritiahnuté za vlasy i občas zaujímavé, súčasne a prepchaté samými, popkultúrnymi odkazmi, len si treba na ne spomenúť... Záporák v podaní Michaela Lonsdalea bol podľa mňa vôbec jeden z najlepších ? Na to, že by mal byť Moonraker vesmírnym dobrodružstvom, obsahuje množstvo exotických scén z odľahlých kútov sveta, čo mu len pridávalo na samotnej atraktivite, áno, opäť výborná výprava Kena Adama, ale zároveň obsahuje i určitú predvídateľnosť, no aj skvelé, vizuálne efekty, za ktoré sa nemusí absolútne nikto hanbiť. Váhal som medzi 60 a 80 %, keď som sa nakoniec priklonil k tomu priemeru, ale v tomto prípade treba podotknúť, že ale k lepšiemu NADPRIEMERU, t. j. skutočné hodnotenie zodpovedá na stupnici 7/10, čo je zhruba niekde v strede. (25.07.2020)

"Měli bychom se spojit" - "To by mohlo být příjemné." Konečně svižná a zábavná postarší bondovka. Unesený raketoplán je originální startovní bod a finále ve vesmíru totální over the top. Pár hlášek a nápadů mě odbouralo, ale vystřihl bych ty nejpitomější fóry, to jest celou linii s Jawsem, a přitlačil na akční choreografii - akce je dost, dokonce jsou tu hned dvě honičky motorových člunů, ale bitky jsou chabé a laserovou bitvu ve vesmíru v bondovce snad nikdo vidět ani nechtěl. Taky mě zamrzelo, že Corinne Cléry, pro kterou mám slabost, odešla ze scény tak brzy, i když měla stylovou smrt. Moore byl na můj vkus trochu moc koženej, Drax mě bavil víc než Blofeld, ale pořád to není nějak úžasný záporák. (28.03.2020)

Tak a opět se vydávám na cestu proti proudu a tentokrát mile rád. Bondovkám jsem nikdy úplně nepropadl (no, těm s Connerym částečně možná jo), ale koukal jsem na ně vždycky rád. Sean Connery divákům přinesl tvář Jamese Bonda, George Lazenby z něho v tom jednom filmu udělal obyčejného chlápka a Roger Moore? Obdařil jej velkou nadsázkou a mračnem praštěných vynálezů. Zároveň však byl nejstarším Bondem, a tak, při vší úctě k němu, hlavně v těch pozdějších filmech, působily jeho fyzické eskapády směšně. Někde to možná nebyl záměr, ale v případě Moonrakera určitě ano. Nebo vám se to nezdá? Vždyť každá akční scéna vrcholí absurdně humorným gagem (souboj ve vzduchu o padáky, gondola s rakví), spoustu filmových odkazů rozpozná i malé dítě (Sedm statečných, Casablanca, Blízká setkání třetího druhu, o SW ani nemluvím), rvačka s kendistou mi silně evokovala SpencerHillovky, James Bond tu působí mnohem víc jako Bob Saint-Claire a nelítostný zabiják Čelisti tu nejen že nikoho nezabije - navíc se zamiluje a v závěru se přidá na Bondovu stranu. Důmyslná žánrová parodie, kterou jsem zařadil do své soukromé Bondovské TOP 5. 95%. (17.03.2012)

Za všechno, co jsem na Bondovi miloval jako dvanáctiletý kluk. Bylo jich určitě víc (č. 5, 7, 10,13), ale tahle můj raný vztah k Bondovkám vystihuje snad nejlépe. Stejně, jako maximální sebeparodizující nadhled, kterého nositelm jsou především Bondovky s Rogerem Moorem. K tomu navíc svými hudebními citacemi tentokrát přispívá i John Barry, který tu opět čaruje a jeho dva vesmírné opusy (ještě "You Only Live Twice") řadím na špici všech Bondovek. Ať si každý říká co chce, ať už jednotlivé pokusy dopadly různě, bez změny stylu by Bond nepřežil. (05.01.2007)

FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 5: VELKÁ BRITÁNIE: „Pokud je mi známo, ve vesmíru nejsou žádná roční období.“  Předchozí bondovky z toho mála, co jsem viděl, se sci-fi žánrem lehce koketovaly skrze nevšední technické vynálezy. Regulérní sci-fi díl série s agentem 007 v době, kdy celý svět šílel ze Star Wars, tak nepůsobí až tolik WTF třeba oproti sci-fi dílu Četníka ze Saint Tropez s mimozemšťany ze stejného roku. Ty dvě hodiny jsou narvány vesměs slušnou akční zábavou, která mě chytla určitě mnohem víc, než u předchozího Agenta, který mě miloval, jen mi ve finále vadí pár aspektů. V nejedné scéně se stává Moonraker cílenou parodií plnou ulítlých nápadů, schválně neuvěřitelných akčních scén s opět přítomným šíleným zubatým útočníkem (jedna přijde hned ve skvělém úvodu!) a dokonce i parodických odkazů na filmové klasiky, ať už je to závěrečná scéna Teď se nedívej s plující lodní rakví po benátském kanálu (zde coby začátek humorné akce s řádkou absurdních zvratů), hláška z Casablancy v nečekanou chvíli nebo k závěru vesmírné scenérie a konstrukty vizuálně evokující 2001 Vesmírnou odyseu... JENŽE stále zbývá dost sekvencí, kdy se Moonraker bere vážně, táhne se, vtip mizí a ne vždy se mi pak dařilo okamžitě naladit na odlišnou náladu. Raději však ho budu brát jako parodii a tudíž tolik neřešit, jak je často zvláště v první polovině rozstříštěn do mnoha scén a zápletek bez přímé návaznosti, a do jisté míry mu odpustím i tu přeplácanost, když přichází po celou dobu s dostatkem nápadů. Jen ta délka (spolu s onou nevyrovaností) mi přijde na film svého druhu přepálená. Roger Moore mě také žel ani napodruhé vůbec nebral a připadal mi v hlavní roli nezáživný, naštěstí bondgirl Lois Chiles vyniká dostatečným půvabem, „Zubák“ je v rámci parodie dokonale bizarním protivníkem v akci a díky Michaelu Lonsdalovi v roli ústředního záporáka, budujícího s využitím vesmírné techniky své nové impérium směrem k destruktivním plánům, má film alespoň jeden výrazný herecký výkon. [70%] (09.06.2023)