Vrah prichádza v noci

Teraz je polnoc a ja sa v mojej posteli zmietam a bojujem... Ráno o jednej sa farmár baví ako malý chlapec. Rýchlo podreže prasati hrdlo. Víťazne opúšťa bitvu. Ráno o druhej zakikiríka kohút. Nástroj jeho piesne spríjemňuje vražednú rozkoš. Ráno o tretej farmár zahrdúsi kuracie mláďa. Povie: Nenechá ma vyspať. Teraz už nepočuje ani muk. Ráno o štvrtej pri dverách pradie mačka. Ľadová kúpeľ v bazéne zaraz ju utopí. Ráno o piatej zajačik rozmačkaný zaživa. Zajačimi zubami kúše a bráni sa, ale nakonec príde nazmar. Ráno o šiestej chytí dlhú labutiu šiju. Keď ju odsekne od hlavy, vie že jeho posledný nepriateľ je mŕtvy. Farmár leží vo svojej posteli, môže konečne zaspať. *** (05.02.2016)

Špatně promyšlené giallo s logickými dírami, tak to tu ještě nebylo. A zrovna od mistra na slovo vzatého, Daria Argenta. Já se teda přiznám, že ač jsem se v příběhu po celou dobu dost statečně orientoval, v tradiční závěrečné hře na pravdu jsem to občas nepobíral, ale ani to mi nebrání v úsudku, že to už od začátku, kdy se vrah náhle objevil v jedoucím vlaku, aby tam zlikvidoval svou obět', o které ale nemohl vědět, že je zrovna v tom vlaku; no zkrátka, komplexně náročnější příběh měl zakrýt logické nedostatky, ale nepovedlo se. Každopádně není to jinak vůbec špatný film a rozhodně žádná sranda. Sranda vypadá trochu jinak, viz. místní diskuze. :-) 50% (25.02.2012)

No vidíte, a to som po skúsenosti s CANNIBAL HOLOCAUST myslel, že taliansky horor pozostáva iba z nadpriemerných hororov. Ale nemá prečo, všade na svete sú slabšie chvíľky. Nie snáď, že by bol Dario Argento babrák (má na konte predsa nádhernú PHENOMENU... lenže aj FANTÓMA OPERY), ale jeho VRAH PRICHÁDZA V NOCI je slabý horor. Je tu priveľa únavných klišé (nefungujúce svetlo, všadeprítomný vrah) a príliš nudná kriminálna rovina. Krv so sexom nezachránia úplne všetko a ani nervy trhajúci vlakový prológ (a liliputánsky motív) neprivolajú 60%. (21.12.2005)

Najlepší Argento po roku 2000, možno od Opery. Veľmi dobrý príbeh, ktorý svojich fanúšikov šteklí nostalgiou po starých giallo časoch, tu pripomenie autorov vlastný Deep Red, tam zasa niečo iné. Stvrdia to fantastické Stivalletiho gore efekty a zacementuje fantastický soundtrack od Goblinov. Nevšimol som si ani záblesk CGI, je to sebavedomá, osobitá jazda s dušou, neušitá horúcou ihlou, čo mi trochu chýbalo pri Mother of tears. Za to tu hviezdičku, vzhľadom ku starším kúskom, rád prihodím. (10.02.2021)

Názorná ukázka toho, že ani v novém tisíciletí není subžánr giallo dávným přežitkem, když se ho zhostí citlivé ruce. A těmi Argento rozhodně disponuje. Slušná atmosféra, brutální a nápadité vraždy (trubka!!!), policajt-sympaťák v podání Maxe von Sydowa, staří známí Goblin - to jsou jeho asi nejvýraznější prvky. Stopáž lehce přemrštěná, ale díky perfektnímu úvodu a překvapivému závěru to tentokrát moc nevadí. (17.04.2012)