Moto cestou necestou

Takový lehoučký úvod. Ani jednoho z účastníků moc nemusím. Zounar se mi jako vypravěč obzvlášť nelíbí. A celkově je to celé takové o hovně. Nějak toho moc k vidění nebylo. Kluci sežrali v Maroku kozu, a to bylo vše. Motorky mají našlapané a cestičky téměř dokonalé, tak je to po této stránce dost o hovně. O nějakou další zábavu se nemá kdo starat. Bude to boj, ale pokusím se dokoukat celou sérii. (14.03.2016)

Ale jo, už se začalo něco dít. Noida štípla včelka, tak mu natekl celý ksicht. Z marocké kultury také něco málo proběhlo. Na členy výpravy už jsem si taky trošku zvykl, takže fajn. (14.03.2016)

Zounar s Fanánkem už dokoncertovali, takže v tom nejlepším doplnili výpravu. Konečně proběhly nějaké ty trable. Na té čtyřkolce bych si to klidně střihl taky. To musela být těžká pohodička. (14.03.2016)

Noid zkurvil spojku na motorce, takže byl díl napěchován problémy, což je pro diváka vždycky super. Houstla atmosféra. Chvilkama byli frajeři na nože, což je pro divák vždycky super rovněž. Celkově další pěkný díl. Po nezáživném úvodním díle, se mi to docela zalíbilo. Takže určitě risknu i další sérii. (14.03.2016)

Docela se mi to zamlouvalo. Pavla Lišku mám rád a Filip Blažek je v roli vypravěče luxusní. Trošku jsem se bál toho, že bude na cestách malinko nuda, vzhledem k tomu, že se vydali do Turecka pouze 3 lidé na motorce. Bál jsem se zbytečně. Všichni tři účastníci jsou velmi vtipní. Je to takový mix cestopisného dokumentu, nějakého toho offroadu a značnou část zastupují opravdu úžasní komici Blažek a Liška. A nesmím opomenout, že značná část stopáže je i o ochutnávání tureckých specialit, které já určitě můžu. Mimo jiné člověk uvidí turecký národní nápoj - jogurt. (19.03.2016)

Ve vyjetých kolejích pokračuje i další díl. Žrát se samozřejmě nepřestalo. Offroadu moc k vidění není. Těžce převažuje poznávání turecké kultury. Nemohu říct, že by mi to až tolik vadilo. Za nejlepší lze rozhodně pokládat tu taškařici s medvědem požírajícím motorkáře, ze kterého se časem vyklubala smečka vlků. Opět nechybí patřičný vtip a nadhled, což je vůbec nejsilnější stránkou tohoto putování. (19.03.2016)

Tento díl se nesl ve znamení koupání. Aktéři se vykoupali, kde to jen šlo. Po tom nekonečném hledání vodních ploch to určitě stálo i za to. Jinak dostane člověk nějakou tu příležitost nakouknout pod pokličku tolik obávanému islámu. Zajímavý je zejména Aláhův negativní postoj ke všemu, co vám do krve nažene nějaký ten alkohol. Takže pokud plánujete v budoucnu navštívit nějakého toho svého islámského přítele. Flaštička slivovice není nejvhodnější pozorností. (19.03.2016)

Na začátku opět nechybí troška toho islámu. Pokud nejste velcí fanoušci a obdivovatelé tohoto krásného náboženství, tak se třeba dozvíte, že se tam lidičky modlí až 5x denně. Dále byla určitě zajímavá rituální očista před vstupem do modlitebny, která měla zcela jasný řád a pravidla. Div, že kluci motorkářští nekonvertovali. Jinak byla naprosto úžasná návštěva islámské rodinky, přičemž Liška s hrdostí dal na stůl flašku slivovice, po které celý večer mlsně pokukoval, ale nikdo se ji ani nedotkl. Nechyběla ani přednáška o rozdílech cocy, zeleného čaje a bobkového listu. Velice mě zaskočil i rozdíl mezi českými hospodami a těmi tureckými, které připomínají spíše takové čajové herny. (21.03.2016)

Hrozně se mi v tomto díle líbil ten turecký průvodce, který se k chlapcům připojil a ukázal jím svoji rodnou ves. Klukům také začalo vydatně pršet štěstí a extrémně komické bylo to, jak se v pořádném dešti a motorkářském ohozu vydali stoupat do pořádně vysoko položeného kláštera. Do stejného kláštera se rozhodla ten den podívat i pořádná dávka další lidí, takže to byla prostě hlava na hlavě. A potom přejeli hory a rázem se slunili u Černého moře. (21.03.2016)

Trošku slabší závěr luxusní výpravy. Zajímavý byl noční tábor, kde narazili na dva borce, kteří si jen tak v noci jeli zastřelit pár prasátek. Vtipnější to začalo být až při příjezdu do Istambmulu, kde nám Pája předvedl rituální očistu a díky svému půvabnému zevnějšku se jako jediný z výpravy procpal i do modlitebny. Poté si dokonce nechal upravit vzhled a člověk by jej opravdu nepoznal. V úplném závěru jsem těžce postrádal jakoukoli statistiku, která by shrnula cestu. Počet nejetých kilometrů, natankovaných litříků paliva, apod. Rozhodně se mi série moc líbila a chystám se brzy na další. S Liškou musí být radost cestovat. Tohle trio skvěle funguje. (21.03.2016)

Hlavním problémem je určitě Honza Révai, na kterého si to chce opravdu zvyknout. Blažek je Blažek a znatelně chybí. Když se vám zvyknout podaří, tak to není úplně marné. Turecko, do kterého se opět nechtíc kluci podívají, se mi zamlouvalo více. Gruzie je určitě zajímavá země, kde jako by se zastavil čas. Tedy minimálně na vesničkách. Určitě je fajn nakouknout pod pokličku tamějšího života a nikoli být pouze vlastníkem vědomostí, že nějaká Gruzie existuje a vědět, kde ji na mapě hledat. Jinak se mi třeba líbilo, že dobrodružný duch a motor v srdci nechybí třeba ani takovým vozíčkářům. Celé to opět stojí na Pájovi Liškovi, ale teď už snad výlučně na něm. Kouzelné bylo, když mu kráva vytřela zrak. Gruzie je také země, kde se neustále chlastá. Pije se úplně na vše, na co si zrovna dovedete vzpomenout. A pak se obvykle sedá za volant a na silnicích je to znát. Docela mě překvapila vstřícnost tamějšího obyvatelstva. Stačí si v divočině rozpálit ohýnek a hned máte návštěvníky, kteří nikdy nechodí s prázdnou. Také je každý díl této série hned dvojnásobně delší. Více mi seděly ty 20 minutové verze. (22.03.2016)

Na této sérii je velice působivý offroad gruzijská horská panoramata vážně stojí za to. Offroad je prokládán vydatnými žranicemi místních lahůdek. Co mě velice překvapilo, že Gruzijci vyloženě zbožňují náš malinký národ, nebo to alespoň předstírají. Osobně nechápu, kdy se jim tuto lásku k nám podařilo vypěstovat. Ale rozhodně jim ji neupírám. Velice mě zaskočila, když se jedna paní z jednoho z absolutní zákoutí Gruzie jen tak při kávě zmínila, že je byli společně navštívit pánové McCain a bin Ladin. Pokud je člověk vůči určitým teorií, které jsou mnohdy nazývané přívlastkem konspirační, předem těžce skeptický. Možná nastal čas, dát jim alespoň malou šanci. Nechyběla ani lehoulince zahřátá procházka po Tbilisi, které se mi osobně jako celek až tolik nelíbí, ale obsahuje spousty luxusních historických památek snad ze všech světových náboženství a kdejaký historik by se tam určitě vyřádil. (22.03.2016)

Tento díl nabízí třeba takové nakouknutí do Stalinova domečku a muzeu oprašujícího jeho nehynoucí slávu. Zase to celé táhne Pavel Liška. Jeho pěstní souboj s Honzíkem Révaiem neměl chybu. Z následného hovoru mámě jsem si chrochtnul blahem. Dále pobavila určitě i polská hospůdka uprostřed ničeho, kde se v noci svítilo svíčkama. A kluci konečně opustili úžasnou Gruzii a vydali se do Ázerbajdžánu. Luxusní díl, hlavně co se týče humoru. (22.03.2016)

K vidění bylo třeba takové srovnání Gruzijek a Armének. Nechybí určitě ani Pavlovo stěžování si, že by opět lupal. A ačkoli se homovztah dvou hlavních aktérů patřičně prohlubuje, tak bych Honzíkovu výměnu rozhodně neoplakal. Není to špatné, ale věřím, že by to mohlo být lepší. Na Jižní Ameriku jsem hrozně zvědav, protože to je naprosto úžasný kontinent. (22.03.2016)

Sestavičku drsných motorkářů nám rozšířilo i něžné pohlaví, které je z hlediska cestovatelského, určitě nejužitečnějším členem. Hrozně vtipné bylo v samém úvodu přebírání nových strojů, přičemž ten Pájův se samozřejmě nepodařilo nastartovat. Nechyběla oslava začátku hned dvou nových roků, která byla navíc spojena s Egonovýma padesátinama. Pájovo shánění ohňostrojů opět nemělo chybičku. Zajímavý byl určitě i pokus o vůbec nejrychlejší vystoupání, které pochopitelně téměř nikdo nesnášel v poklidu. (23.03.2016)

Díl se táhne ve znamení pádů a ve znamení problémů s technikou. Parádně se na solné pláni rozsekal Honzík Révai. Sere se všechno, co se srát dovede. Od motorek až k autíčkům. Takže čeká chlapce a dívku neplánovaný pobyt v poměrně ošklivém městečku. Na závěr následuje nějaké to blbnutí s termo pramínky a šťastné opětovné setkání a spojení účastníků. (24.03.2016)

Kluci se začali oddávat tajům cocy, která jim dokonce částečně odbourala výškové problémy. V 5000 metrech už to zkrátka není žádná prdel. Zejména Pavlík Liška si užívá žvejkání lístků. Nechybí ani návštěva legendárního šrotiště, které bylo k vidění třeba v trabantím dobrodružství. (24.03.2016)

Moc se mi líbilo solné jezírko. Velká škoda Egonova, že se mu při pohledu na nějakou tu menší kalužinku sevřely půlky. Přišel o luxusní zážitek. Takže přišlo samozřejmě další dělení. Další super podívanou bylo určitě fárání a chvilkové otestování životů horníků. Pavlík si nám přivykl na zelené štěstí. Kluci se zúčastnili natáčení amerického trháku. Vtipnou tečkou byla určitě divácká účast na šíleném wrestlingu. Celkově velmi vtipný a hodně našlapaný díl. Zřejmě nejlepší v celé této sérii. (24.03.2016)

Luxusní cestička smrti, aneb průjezd divokou džunglí. Div, že kochající Pavlík nezahučel do propasti, ze které už je návratu jen v rakvičce. Právě odtudy byly naservírovány vůbec nejkrásnější záběry ze všech sérií. Průjezd pod vodopády byl pastvou pro oči. A na závěr nám spadl Egon, který už toho za celou cestu taky musí mít dost. Přeci jen už nepatří k nejmladším. (24.03.2016)

Egon už dodělává, takže následuje další rozpůlení výpravy. Pavlík už si začal vařit cocový čaj. Samozřejmě nechybí ani to klasické loučení. Na závěr musím napsat, že i když byla tato série malinko slabší, tak bych ji určitě přál lvíčka za dokument mnohem více než tomu přikrmování bezdomovců a feťáků v křesťanském duchu. Opravdu extrémně vtipná záležitost! Kdo má pro podobné cestování alespoň malinkou slabost, neměl by rozhodně vynechat. (24.03.2016)