Reklama

Reklama

Britský film režiséra Petera Yatese je fiktivním zpracováním skutečné události, jedné z nejznámějších loupeží dvacátého století, která vstoupila do povědomí veřejnosti jako Velká vlaková loupež. 8. srpna 1963 přepadla skupina patnácti lupičů poštovní vlak z Glasgow do Londýna a během necelé půl hodiny si odnesla přes dva a půl milionu liber. O čtyři roky později si filmaři ze skutečného případu vypůjčili samotný průběh loupeže, který v ústřední sekvenci filmu sledujeme takřka v reálném čase krok za krokem, zatímco jednotlivé postavy jsou plodem scenáristické licence. Precizně vystavěný kriminální thriller sází při popisu pečlivých příprav akce, jejího provedení a následného policejního pátrání na vysokou míru realističnosti a autenticity. Vůdce lupičské bandy ztvárnil jeden z předních herců své generace Stanley Baker, který se na filmu podílel i produkčně. Pro Petera Yatese se snímek stal vstupenkou do Hollywoodu. Automobilová honička v jeho úvodní pasáži totiž udělala takový dojem na Stevea McQueena, že si Yatese osobně vyžádal jako režiséra připravovaného kriminálního thrilleru Bullittův případ (1968), který je dodnes považován za žánrovou klasiku, zejména díky proslulé automobilové honičce, jež je mnohými kritiky hodnocena jako nejlépe natočená automobilová akční scéna v historii kinematografie. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (38)

DaViD´82 

všetky recenzie používateľa

O rok později Yates natočí nejpamátnější automobilovou honičku kinematografie. Přitom ta z úvodu tohoto filmu si s ní v ničem a ničím nezadá; stejný styl, jen s jinou ikonickou károu. A ono vůbec vše co zdobí Bullittův případ, zdobí i Robbery. Akorát v hávu týmové heist žánrovky a nikoli drsné policejní kriminálky. Čili se i zde se kamera dlouhé minuty opájí zarytě mlčícími profesionály, kteří s ledovým klidem krok za krokem pečlivě vykonávají svou práci a jsou v ní sakra dobří. Což ústí v jednu z vůbec nejlepších (a rozhodně nejstylovějších) žánrovek, které ovšem částečně podkopává nohy délka. Úvodní loupeži diamantů i ikonické akci na železnici není naprosto co vytknout. Dokonce natolik, že zdejší procedurálně a až realisticky dokumentárně zachycená "greengrassovská" akce, by pro svou intenzivní podprahovou nervy drásající tenzi a dynamiku, mohla sloužit jako vzor pro veškeré žánrovky podobného ražení. Bohužel jsou tu i pasáže "mezi akcemi a po nich", které jsou přeci jen o chlup standardnější a zdlouhavější než by se na podobně výjimečný film slušelo. Každopádně i tak (nejen) žánrová povinnost, o tom žádná. ()

Inozuka 

všetky recenzie používateľa

Parádní film s chladnou strojovou atmosférou, ale i s pořádnou dávkou napětí a neopakovatelného feelingu. Geniální honička v jaguáru, plánování akce, ostře řezané ksichty a zabijácký styl oblékaní dělá z tohoto filmu doslova žánrovou pochoutku. Film se od začátku do konce nezastaví a děj podkreslený chytlavou hudbou nedá divákovi oddechnout. Velké překvapení a přesná trefa do mého vkusu ... ()

Reklama

ostravak30 

všetky recenzie používateľa

Loupež je natočena tak nějak v britském stylu. Nejprve sledujeme pečlivou přípravu, následně pečlivé provedení. Film se opírá o kvalitní dialogy a kameru, která se statečně popere i s pořádnou honičkou. Tu nabral nějakou inspiraci Peter Yates, aby si o rok později střihl podobnou v Bullittův případ. Film se opasoval dobrým tempem, aby nenudil a je jen škoda, že finále nebylo dramatičtější. ()

Gilmour93 

všetky recenzie používateľa

Proces zcela upozaďuje postavy, ty jsou tady jen od toho, aby ho svou nedokonalostí zdramatizovaly.. Heistová klasika s typicky britským spiritem, které sice trošku schází důraznější finále, ale jsou tam jiné aspekty, co to vynahradí. Třeba práce kameramana série Indiany Jonese (záběr ze šachty na pátrací vrtulník), neobvyklá policejní rekognice či úvodní automobilová honička, která navnadila detektiva Bullitta. Samozřejmě nechybí ani žánrové pravidlo sociální nerovnosti. Zatímco zločinecký mastermind, ač vypadá jako nehezký bratr Johna Cleeseho, má největší kočku Londýna a přilehlého okolí, inspektor, co mu jde pracně po krku, žádný milostný život nemá. Není se co divit, když musí dělat i po nocích a jezdí autem Mr.Beana.. ()

MickeyStuma 

všetky recenzie používateľa

8. srpna 1963 se stala historicky nejznámější vlaková loupeš 20. století. Patnáct mužů přepadlo poštovní vlak na trase Glasgow - Londýn a ukořistila dohromady 2,6 milionů liber. A právě o tom vypráví tento snímek. Avšak pozor, velice volně, takže hledat v příběhu nějaká fakta je předem zbytečné. Jedná se o jeden z několika filmových zpracování, z nichž asi nejlepší je západoněmecká třídílná minisérie ´Velká vlaková loupež´ (1966), která je natočena takřka v dokumentárním stylu. Tato britská filmová verze se zajímá výhradně průběhu událostí, takže o charakterech daných jednotlivců se moc nedozvíme. Děj příběhu ale zase není až tak špatný. Spíše naopak. Filmové dílo je, jak se dnes říká, dílem staré školy, takže má počáteční navnadění na to, co se dá asi tak očekávat, nádhernou a  dobře uchopitelnou plynulost příprav, provedení a snahy policie o dopadení. Velká část děje je prezentována pouze obrazově, čímž se vytváří důraznost probíhajícího procesu loupeže. Závěr snímku je klíčový pro režiséra Petera Yase, neboť je zde přítomná automobilová honička, která ho inspirovala ke stvoření dodnes té nejslavnější své doby a to ve snímku natočeném rok po tomto ´Bullitův případ´ (1967). Dramatizace sice dost  pokulhává, ale i tak má vývoj děje schopnost zaujmout. Byť se tedy nejedná o zcela věrnou rekonstrukci skutečného případu, jako filmová zajímavost má své renomé, které filmový zážitek přivodí. ()

Galéria (17)

Zaujímavosti (6)

  • Filmový dům Paula (Stanley Baker) a Kate (Joanna Pettet) Cliftonových , který se objevuje na konci filmu, ve skutečnosti tehdy patřil Bakerovi a nacházel se na adrese 7 Queensmere Road, Wimbledon Park. Baker ho později prodal a na jeho místě dnes najdeme novou výstavbu Thursley Gardens. (J.F.B.)
  • Přestože byla většina pachatelů do dvou měsíců zadržena, z částky 2 600 000,- se našlo pouze 330 000,-. (sator)
  • Ve scéně, kdy inspektor Langdon (James Booth) vyslýchá řidiče Jacka (Clinton Greyn), má v ruce složku (criminal record) šéfa bandy Paula Cliftona (Stanley Baker), u kterého je uvedeno narození 4/7/1930 Londýn; ke konci filmu ale Langdon vyhlašuje vysílačkou pátrání po Cliftonovi, narozeném 14. března 1929 v Birminghamu. (Ruda.neck)

Reklama

Reklama