Dítě džungle

Teda! Nádhera!!! To snad ani nemohli točit Němci !!! Tahle cesta do pravěku někam do paleolitu bránou času byla dech beroucí. Sice nejeden kmen už takto zašel, protože nejprve to začalo nějakou tou expedicí, pak nějakým tím misionářem., otrokáři či prospektory s těžařskou spol. za zády a bylo často za pár let vymalováno... Osobně razím ten názor, že pokud ještě někde jsou neobjevené domorodé kmeny a je jen píď podezření, kde by mohli být aby se nechali vlastnímu osudu a svému způsobu žití a náhledu na svět. pokud nejsou v kolizi s blízkou civilizací a jsou někde hluboko v džungli izolováni ať se tam třeba staví na hlavu... On už jen ten import věcí z moderního světa vrtulníkem počínaje dost ruší a to je nikdo ani nemusí ovlivňovat v myšlení, náboženství či v tom co a jak dělají. Před nedávnem jsem dočetl knihu Ztraceni v Shangri-la. V dost blízké oblasti té z filmu se za války zřítila armádní Dakota. Přežilo pár členů osádky a zdravotní sestra, která se tak podobným způsobem dostala do doby kamenné. Místo kam spadli obýval podobný kmen. Nevím na kolik je reálný základ tohoto příběhu, ale třeba boj je popsán téměř identicky s tím v knize a ta byla sepsána podle skutečné události. Je zajímavé, že poté co byla osádka Dakoty zachráněna armádou, o kmen se všichni začali zajímat a to byl jeho konec a konec způsobu jeho dosavadního žití. A nejzajímavější na tom je, že v jedné z jeho bájí se říkalo, že jednou z nebe spadne velký pták a kmen zanikne. Proto jsem fascinován šel do tohoto příběhu a musím tedy uznat, že to bylo natočené fantasticky. kamera, hudba, nádherné záběry na džungli a domorodý kmen... I ten střet světů je tam zvolen velmi rozumně, filmový hrdina Klaus byl evidentně osvícený muž. trochu jsem se bál co v džungli vše nevyvede jeho žena, ale nakonec to dobře dopadlo. No a Sabine chápu. Muselo být pro ni složité uvíznout mezi dvěma světy, přičemž paradoxně ten pro nás a píšu to tak záměrně ,,primitivnější'' avšak opravdovější byl jejímu srdci blíže. Nádherná záležitost, dávám za 5 kopečků zmrzliny co chutná lépe než třtina nebo krokodýl ! * * * * * (28.12.2017)

Tak tohle byl nářez! Okamžitě jdu ladit internetové přijímače a dozvědět se něco víc o Sabině Kuegler. Tento film mi přinesl obrovský zážitek ze světa nepoznaného i v dnešní době. Ono přijet na sklonku sedmdesátých let na Papua Novou Guineu s celou rodinou a myslet si, že tamní návštěva bude v pohodě a bez problémů, může jenom blázen. A myslím si, že táta Kuegler blázen taky tak trošku byl, protože normální jedinec by svojí rodinu čítající manželku a tři děti mezi kanibaly rozhodně jen tak neposlal. Překvapilo mě ale, jak se tvůrci ujali celého námětu a připravili neuvěřitelně lidský příběh, který není vůbec zlý, jako spíš zajímavý. Za příklad dávám kočku, kterou si jedno z dětí na ostrov přivezlo a do konce filmu se jí vůbec nic nestalo. Tento film není o strachu, že nám Papuánci sežerou rodinu, jako spíš o tom, co s nimi rodina všechno zažije. A díky řadě nádherných myšlenek, krásných záběrů a neuvěřitelných momentů porovnávajících západní svět a tamní život si tenhle film nezaslouží nic jiného, než pěti hvězdičkové deklasování! Nádherný film s neméně nádhernou hudbou! Viděno v rámci festivalu Německá filmová pavlač! (29.07.2017)

Když jsem před lety stejnojmennou knížku četla, hned jsem si říkala, jaký by to byl dobrý námět pro film. Teď jsem trošku na rozpacích. Zdá se mi, že film život v džungli hodně romantizuje (což ale bylo i v knížce, přece jenom je založená na dětských vzpomínkách) a že se málo věnuje tomu, jaký dopad na hrdinčin dospělý život její dětství mezi domorodým kmenem v Západní Papuy mělo. Filmu také vévodí hodně romantická hudba, která se mi sem absolutně nehodila. Letecké záběry na dešťový prales jsou nádherné, ale to na výborný film bohužel nestačí. Srovnání film/knížka (Sabine Kuegler) - 5/5. (09.02.2012)

Papua Nová Guinea je oblastí, která stále přitahuje pozornost nejen badatelů jako byli Lévi-Strauss (čti stros, je to Francouz) či Mirceau Eliadu, ale také nás všech. Všichni chceme vědět (alespoň něco) o tom, jaký život vedli dřívější lidé, jaký byl jejich pojem času, přítomnosti v pojmech minulosti a budoucnosti, organizace společnosti, rození a péče o děti, vztahy mezi muži a ženami, pojem smrti a magie živých, duchů a nadpřirozena. Dílčí informace se dozvídáme i z televize, díky mnoha cestovatelům (nedávno tam byl i jeden Slovák), kteří si chtějí vysloužit mediální ostruhy tím, že budou postupně narušovat místní komunity, až do jejich úplného konzumního zblbnutí... Zkusme ale věřit Sabině Kueglerové alespoň v tom, že je to tam dnes tak, jak popisuje (na jedné straně je třeba těžko uveřitelné, že domorodá dívka navštíví bělošku; i když na druhé straně kniha "Dítě džungle" (zvláštní název, když do džungle nesměla vstoupit) obsahuje několik skvělých fotografií - dost se lišících od filmových kulis; na jedné z nich, velice pěkné, je Sabina s dívkami s kmene Danuwar Rai). Takže tu máme tři zdroje, které jsou často v rozporu: poznatky strukturálních antropologů, vlastní zážitky Sabine Kueglerové a film. Tyto rozdíly nejsou zásadní, ale jsou velmi důležité. (Ve filmu např. říká otec, že domorodí muži jim nepomohou se zavadly, protože to jsou válečníci a ne nosiči, zatímco Sabine píše ve své knize: "S transportem zavazadel do dřevěného domku nám pomáhali kmenoví válečníci (podobně se liší dřevěný domek na fotografii a ve filmu)." Zřejmě obě informace jsou pravdivé, odehrály se však v jiné době. Pozn. 1: V úvodním komentáři se ptá (Sofia), zda je Sabine "Evropanka nebo příslušnice kmene Fayu? Odpověď na totu otázku je tak jednoznačná, že úplně ztrácí smysl. Sabine samozřejmě porovnává oba typy společností, ale to na věci nic nemění. Pozn. 2: Tak jako tak fungovala Sabinina rodina v prostředí domorodců jako pátá kolona. Potraviny a artefakty vyměňovali za nože, rybářské háčky, provazy, zrcátka atd. Ostatně neznám případ, kdy by to fungovalo jinak. Navíc ukončit letité války mezi kmeny vstoupením mezi válečníky a zlomením několika šípu a kopí, je třece jen za pomezím naivity. Je to jakoby Fajuové příšly do Ameriky trhat bojovým vrtulníkům vrtule. Pozn. 3: Hudba dobrá, včetně písničky před hořícím domem (téma "V Hodoníně za vojáčka mě vzali"). Svět už prostě víc než nějaké variace neutáhne. Druhá půlka filmu už byla režijně nezvládnutá. (24.03.2018)

Dobrodružná dráma z prostredia nádhernej malajzijskej divočiny. Kamery, vrtuľníky a iné technické vymoženosti, ktoré si so sebou dovliekol štáb, domorodcom určite vôbec neprospel k ich snahám o udržanie si svojho prirodzeného života, no film priniesol zamyslenia hodnú tematiku „príroda vs. civilizácia“. Na niektoré scénky sa nezabúda. (23.12.2013)